Martin Jemelka

Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní práce. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílela několik aktérů, počínaje malovýrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů. Monografie Válka ševců je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Interpretačně je založena na metodě životního cyklu výrobku. Důraz na životní cyklus výrobku učinil z civilní a vojenské obuvi téma odborných debat, nepostradatelnou součást vojenské výstroje, předmět výrobních experimentů s novými či úspornými materiály i druhy obuvi a v neposlední řadě rovněž symbolickou zbraň v boji proti dopadům válečné mizérie.

Publikace přináší v promyšleném výběru zajímavou a čtenářsky přívětivě uchopenou perspektivu nahlížející na vědecký svět jako prostor, kde se věda a hudba mohou přirozeně potkávat, prolínat a vzájemně obohacovat. První ze dvou hlavních částí knihy pojednává o vztazích mezi vědou a hudbou, o postavení hudby a hudební nauky v systému věd a o vazbách a možná až překvapivých souvislostech mezi hudbou a jednotlivými vědními disciplínami (biologií, lékařskou vědou, chemií, matematikou, fyzikou, astronomií, jazykovědou a filozofií). Druhá část představuje životní osudy třinácti českých vědců, příslušníků cca dvou až tří po sobě jdoucích generací, jimž byla společná pozoruhodná všestrannost napříč různými sférami lidské činnosti. Mimořádně vynikali nejen ve svém hlavním vědním oboru, ale i mnohostranným interdisciplinárním přesahem, a to na domácí i mezinárodní úrovni. Mimoto však byli rovněž výbornými, zpravidla celoživotně aktivními hudebníky a ve své době dokázali udávat směr i svými příkladnými hodnotovými měřítky a smyslem pro společenskou soudržnost.

Volební kultura metropolitních měst je tématem, v němž se protínají odborné zájmy a metodologické přístupy politologie, historických a dalších společenských věd. Proto i tato kniha představuje Prahu a pražské volební arény jako heterogenní prostor, v němž se podle historiků a politologů střetávaly různé názorové směry a ideologie a volební klání se odehrávala nejen v radničních zdech, ale i ve veřejném prostoru, na univerzitách nebo na půdě akciových společností. Chronologicky je publikace ukotvena v letech 18481945 a na dějinnou scénu vedle známých jmen politiků uvádí i zapomenuté či přehlížené aktéry pražských volebních zápasů, ať již individuální, nebo institucionální.

Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, Kladna, Ostravy a Zlína. Autoři usilují o objasnění role tradičních i nových náboženských aktérů ve specifickém průmyslovém prostředí i o analýzu různorodých podob dělnické religiozity. Stranou jejich zájmu nezůstává ani formulování sociálního programu náboženskými společnostmi a komunitami a jejich hledání odpovědí na otázky o ideálním společenském uspořádání.

Antologie pamětnických vyprávění obyvatel ostravských hornických kolonií. Autor shromáždil včetně již publikovaných pamětnických vyprávění 44 vzpomínek 50 obyvatel ze 17 hornických kolonií narozených v letech 1886-1955. Ve vzpomínkách se zrcadlí i dějinné události jako život za starého Rakouska, během I. světové války, hladových bouří v červenci 1917, říjnových událostí roku 1918, během hospodářské krize 30. let, život v Protektorátu Čechy a Morava, bombardování Ostravy v srpnu 1944, osvobození nebo politické změny po roce 1948. Opakují se v nich také každodenní stereotypy: dětské hry, hornické slavnosti, přítomnost židů nebo osob za II. světové války totálně nasazených na práci v místních dolech nebo Vítkovických železárnách. Živé jsou vzpomínky na dělnickou tělovýchovu a sport, spolkový, politický a náboženský život. Kniha je na Ostravsku ojedinělým pokusem o shromáždění vzpomínek několika generací konkrétní sociální skupiny. Ve srovnání s podobnými českými a německými publikacemi však akcentuje obrazovou dokumentaci.