Jakub Dušek

Právě uplynulo 80 let od vypuknutí druhé světové války, dosud nejničivější války v lidské historii, kterou zapříčinil německý národní socialismus neboli nacismus. Byl jednou z větví fašismu, ideologického směru, jenž se zrodil na počátku 20. století a jako epidemie se velmi rychle rozlezl po celém evropském kontinentu. Nejúspěšněji zakořenil právě v Německu a v zemi svého původu – v Itálii. Tato kniha je rozdělena na seriózně psanou textovou a sarkasticky psanou komiksovou část. V textové sledujeme vznik a vývoj fašistických hnutí od jejich počátků až po konec druhé světové války. Kořeny ideologie budeme hledat už v antice. Společnost se ovšem začala výrazně měnit až po Velké francouzské revoluci. Tehdy se politika dostala do rukou lidovým masám a rozdělila se ideologicky na pravici a levici. Obě křídla brzy našla i své krajní polohy, z nichž se vyvinul fašismus a komunismus. Jak ničivé tyto extrémní ideologie dovedou být, naplno ukázalo 20. století. Komiksová část naší knihy se věnuje pouze německému nacismu se zaměřením na ústřední postavu hnutí Adolfa Hitlera. Děj začíná v roce 1919 s první schůzí zdánlivě bezvýznamné politické strany, ze které se později stala nechvalně známá nacistická partaj NSDAP. Komiks sleduje čtvrt století rozvoje strany, její uchvácení moci v zemi, vojenský vzestup Německa, rozpoutání války i konečný pád v roce 1945.

Dějiny nám ukazují Stalina jako Leninova korunního prince, který po něm převzal vládu nad Sovětským svazem a udržel si ji až do konce svého života. Pravdou ale je, že Stalin si tuto pozici mezi ostatními bolševiky musel vybojovat. Kdyby selhal, možná by jej některý z jeho soudruhů popravil, jako to sám Stalin dělal jim. V počátcích využil toho, že konkurenti podceňovali jeho inteligenci. Než odhalili jeho plány, už byli lapeni v pavučině Stalinových intrik a nezmohli se na odpor. Stalin se brzy ukázal jako nejkrutější totalitní diktátor 20. století. Nová komiksová kniha ho ukazuje i po té lidské stránce. S lehkou nadsázkou sleduje Stalinovy osudy od roku 1917 až po jeho smrt v roce 1953, a zároveň s tím i politické dějiny tehdejšího bolševického Ruska.

Podzimního rána roku 1941 je v zapadlé pražské ulici protektorátu Čechy a Morava nalezeno mrtvé tělo s vyřezaným hákovým křížem na hrudi. Dramatičnost celé situace podtrhuje fakt, že obětí je hlavní komisař Antonín Kohorouz – vzor policejního sboru s řadou vyřešených případů za sebou. Případu se ujímá jeho kolega Petr Dressler, dávný Kohorouzův přítel, který ale má nejlepší roky už dávno za sebou. Za přísného dohledu nacistického aparátu začne Dressler rozplétat nitky komplikovaného případu. Brzy pochopí, že případ má politické pozadí, a nebezpečí začne ohrožovat samotného Dresslera i jeho rodinu…

Komiks Démoni balkánské války vznikl na základě skutečných událostí popsaných v bestselleru Vladimíra Dzuro Vyšetřovatel. Děj se odehrává během války v bývalé Jugoslávii a následného vyšetřování a stíhání válečných zločinců. Kniha si mimo jiné klade za cíl přiblížit nesmyslnost samotného válečného konfliktu, zrůdnost etnického násilí a nebezpečí falešných zpráv v médiích, a to i těm čtenářům, kterým textově obsáhlé dílo Vladimíra Dzuro zatím uniklo. Vladimír Dzuro působil jako první a po dlouhou dobu jediný Čech v týmu hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Byl pověřen vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Komiks ani původní kniha tedy logicky nejsou komplexním pohledem na celý konflikt, ale popisují sled událostí, které vedly k zatčení vůbec prvního válečného zločince od skončení druhé světové války a významným způsobem pomohly k nastartování procesu vyrovnání se s krvavou minulostí a k potrestání viníků. Hlavním autorem a iniciátorem celého projektu komiksu Démoni balkánské války je Jan Kužník.