Zdeněk Ležák

Dětské sny se někdy plní. Robertovi se ten jeho splnil v záhadně ztraceném Jail City mezi kovboji a indiány. Ale Robert si na kovboje nehrál v zábavním westernovém městečku jako ostatní kluci jeho věku. Roberta alias Bobbyho okolnosti donutily stát se skutečným ostříleným pistolníkem. V napínavém komiksovém příběhu, jeho matky Liliany a jejich nových přátel zažijete divoké střílečky, zběsilé honičky na koních i bez nich, přátelství a nenávist na život a na smrt. Podaří se Bobbymu a jeho přátelům otevřít Bránu času a zachránit se z obleženého Jail City? Pokud se vám ve světě kovbojů líbí, určitě si rádi zahrajete deskovou hru, jejímž cílem je sesbírat potřebné části starodávné Mapy času a provést starý indiánský rituál.

Marie Terezie je jedinou českou panovnicí, a přestože má její habsburský rod u nás spíš špatné renomé, ona sama je vnímána českou společností velmi pozitivně. Habsburkové jsou s Českým královstvím spjati od vrcholného středověku až po 20. století. Naše kniha sleduje tuto společnou historii a zaměřuje se především na období vlády Marie Terezie. Ta musela po nástupu k moci projít celou sérií válek, protože byla pro mnohé panovníky tehdejší Evropy jako žena na trůnech významných království zcela nepřijatelná. Vyčerpávající války však tuto silnou ženu nezlomily, ale v konečném důsledku ji naopak posílily a vydobyly jí věhlas v tehdejší světové politice i v celých dějinách. V komiksové části se kniha zaměřuje na události v průběhu válek o habsburské dědictví. V roce 2017 slavíme třísté výročí narození Marie Terezie a k této příležitosti kniha vychází. Zdeněk Ležák narozen 1974 v Praze Novinář, publicista, šéfredaktor časopisu ABC. Absolvent Literární akademia Josefa Škvoreckého. Od roku 1999 působí v redakcích časopisů pro děti. Zaměřuje se především na tvorbu pro děti a mládež a tematicky na moderní technologie a historii. Autor úspěšných knih Ve jménu Husa a Karel IV, Pán světa Web autora:www.zdeneklezak.cz Rudolf Suran narozen 1996 na Oravě Výtvarník, grafik. Navštěvuje ateliér volné grafiky a ilustrace Dušana Kállaya na VŠVU v Bratislavě. 2. místo v kategorii ilustrace v mezinárodní soutěžní přehlídce International art and design competition 2016, kterou organizuje Accademia Riaci ve Florencii. Zajímá se o klasické techniky (litografie, mědiryt, lept) a má rád dramatické figurální kompozice.

Tři vojenští důstojníci, dva prošli československými legiemi, třetí byl příliš mladý, aby se k nim stihl přidat. Zato patřil k výjimečným střelcům a odvahy měl na rozdávání. Po obsazení Československa hitlerovským Německem 15. března 1939 se zapojili do armádou organizovaného odboje Obrana národa. Po několika čistkách gestapo odbojovou skupinu zdecimovalo a naši tři důstojníci se postupně stali klíčovými osobnostmi domácího odboje. Tři králové – Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. První dva gestapo popravilo, třetí zemřel v boji při pokusu o jeho zatčení. Jejich příběh jsme zachytili ve výpravném stostránkovém komiksu, který pokrývá činnost Tří králů od jara 1939 až do smrti posledního z nich na počátku léta 1942. Příběh vám navíc dá nahlédnout do činnosti dalších významných skupin domácího odboje, protože naši tři hrdinové tyto skupiny propojovali. Tři králové patří k největším hrdinům a morálním vzorům našeho národa.

Už pár hodin po státním převratu v Rusku v říjnu 1917 začali bolševici vytvářet alternativní historii. Záměrně zkreslili fakta o své revoluci i o jejích aktérech. Cílem bylo udělat z převratu hrdinský čin, který má navíc podporu většiny ruského národa, a z aktérů neohrožené hrdiny ochotné za blaho lidu položit své životy. Revoluce přitom ve skutečnosti proběhla celkem hladce a měla podporu jen nevýznamného procenta obyvatelstva. Úpravou faktů bolševici dosáhli falešné legitimity své revoluce a sami si do rukou vložili mandát pro ovládnutí země. Tato alternativní fakta se pak celé následující století učila ve školách ve všech socialistických zemích včetně Československa. Komiks v této knize sleduje aktéry revoluce a jejich činy od konce 19. století až po Leninovu smrt. S ironickou nadsázkou provádí čtenáře událostmi v Rusku až po bolševickou revoluci, přitom se však drží historických faktů. Textová část knihy sleduje genezi a vývoj socialismu a z něho vzešlých ideologií, jako je komunismus nebo anarchismus. Zavede vás k Owenovi, Proudhonovi, Marxovi, Leninovi, k první i druhé internacionále i mezi pařížské komunardy.

Připomeňte si ty nejdůležitější milníky naší historie u příležitosti stoletého výročí vzniku republiky. Texty Zdeňka Ležáka a ilustrace Jakuba Duška názornou a zábavnou formou mapují po desetiletích vývoj Československa až po jeho rozpad. Přinášejí tak stručné a přehledné dějiny naší země v jedinečném zpracování. Výjimečná publikace kombinuje komiksové příběhy a faktografické texty, které uvádějí čtenáře do širších souvislostí.

Komiksová adaptace stěžejního díla Jana Amose Komenského svým tradičním výtvarným i jazykovým pojetím ctí alegoričnost původního textu a současně volí jazyk srozumitelný pro současného čtenáře. Záměrem je přiblížit tento literární poklad a jeho poselství lidem, které by původní text od četby patrně odradil. Autoři se snažili, aby byl komiks zábavný a překypoval detaily, jimiž se může čtenář bavit dlouhé hodiny. V závěru knihy je uveden plný text původního díla.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Vrtá vám hlavou, zda byl Žižka geniální vojenský stratég, hrdinský bojovník, milovaný vojevůdce? Nebo jen obyčejný rabiát, lupič a nelítostný vrah tisíců nevinných katolíků? V této knize snad naleznete odpověď. Šedesátistránkový komiks vás provede Žižkovými osudy v letech 1419 až 1424, kdy byl nejvýznamnější osobností začínajících husitských válek. Stostránkový doprovodný text vám celý Žižkův život a události té doby zprostředkuje v širším kontextu.

Právě uplynulo 80 let od vypuknutí druhé světové války, dosud nejničivější války v lidské historii, kterou zapříčinil německý národní socialismus neboli nacismus. Byl jednou z větví fašismu, ideologického směru, jenž se zrodil na počátku 20. století a jako epidemie se velmi rychle rozlezl po celém evropském kontinentu. Nejúspěšněji zakořenil právě v Německu a v zemi svého původu – v Itálii. Tato kniha je rozdělena na seriózně psanou textovou a sarkasticky psanou komiksovou část. V textové sledujeme vznik a vývoj fašistických hnutí od jejich počátků až po konec druhé světové války. Kořeny ideologie budeme hledat už v antice. Společnost se ovšem začala výrazně měnit až po Velké francouzské revoluci. Tehdy se politika dostala do rukou lidovým masám a rozdělila se ideologicky na pravici a levici. Obě křídla brzy našla i své krajní polohy, z nichž se vyvinul fašismus a komunismus. Jak ničivé tyto extrémní ideologie dovedou být, naplno ukázalo 20. století. Komiksová část naší knihy se věnuje pouze německému nacismu se zaměřením na ústřední postavu hnutí Adolfa Hitlera. Děj začíná v roce 1919 s první schůzí zdánlivě bezvýznamné politické strany, ze které se později stala nechvalně známá nacistická partaj NSDAP. Komiks sleduje čtvrt století rozvoje strany, její uchvácení moci v zemi, vojenský vzestup Německa, rozpoutání války i konečný pád v roce 1945.

Dějiny nám ukazují Stalina jako Leninova korunního prince, který po něm převzal vládu nad Sovětským svazem a udržel si ji až do konce svého života. Pravdou ale je, že Stalin si tuto pozici mezi ostatními bolševiky musel vybojovat. Kdyby selhal, možná by jej některý z jeho soudruhů popravil, jako to sám Stalin dělal jim. V počátcích využil toho, že konkurenti podceňovali jeho inteligenci. Než odhalili jeho plány, už byli lapeni v pavučině Stalinových intrik a nezmohli se na odpor. Stalin se brzy ukázal jako nejkrutější totalitní diktátor 20. století. Nová komiksová kniha ho ukazuje i po té lidské stránce. S lehkou nadsázkou sleduje Stalinovy osudy od roku 1917 až po jeho smrt v roce 1953, a zároveň s tím i politické dějiny tehdejšího bolševického Ruska.

V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale také ve většině zemí východního bloku. Kniha mapuje události předcházející těmto důležitým politickým změnám a objasňuje souvislosti. Projdeme nejen na revoluční rok 1989, ale podíváme se do jednotlivých zemí východní Evropy, jejich vztah k Sovětskému svazu, specifické verze socialismu a vzdor proti totalitě v období od konce druhé světové války.

Milada Horáková je nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. 27. června 1950 byla popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha spisovatele Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Provede je dětstvím a mladými léty Horákové, její prací právničky na sociálním odboru, její odbojovou činností za druhé světové války, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky po druhé světové válce. Nedílnou součástí je i soukromý život této političky. Kniha dále sleduje zapojení Horákové do protikomunistického odboje po únorovém převratu, její zatčení v září 1949, série výslechů, vytvoření procesu a celý jeho průběh až po rozsudek a popravu. Kromě příběhu hlavní hrdinky sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu. V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu. Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů. Pět set kusů komiksu bude vytištěno s oboustrannou obálkou na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát rozstříleného Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Komiks Démoni balkánské války vznikl na základě skutečných událostí popsaných v bestselleru Vladimíra Dzuro Vyšetřovatel. Děj se odehrává během války v bývalé Jugoslávii a následného vyšetřování a stíhání válečných zločinců. Kniha si mimo jiné klade za cíl přiblížit nesmyslnost samotného válečného konfliktu, zrůdnost etnického násilí a nebezpečí falešných zpráv v médiích, a to i těm čtenářům, kterým textově obsáhlé dílo Vladimíra Dzuro zatím uniklo. Vladimír Dzuro působil jako první a po dlouhou dobu jediný Čech v týmu hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Byl pověřen vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Komiks ani původní kniha tedy logicky nejsou komplexním pohledem na celý konflikt, ale popisují sled událostí, které vedly k zatčení vůbec prvního válečného zločince od skončení druhé světové války a významným způsobem pomohly k nastartování procesu vyrovnání se s krvavou minulostí a k potrestání viníků. Hlavním autorem a iniciátorem celého projektu komiksu Démoni balkánské války je Jan Kužník.

Alegorické poutníkovo putování labyrintem světa Komiksová adaptace stěžejního díla Jana Amose Komenského svým tradičním výtvarným i jazykovým pojetím ctí alegoričnost původního textu a současně volí jazyk srozumitelný pro současného čtenáře. Záměrem je přiblížit tento literární poklad a jeho poselství lidem, které by původní text od četby patrně odradil. Autoři se snažili, aby byl komiks zábavný a překypoval detaily, jimiž se může čtenář bavit dlouhé hodiny. V závěru knihy je uveden plný text původního díla.

Konec komunistické diktatury v Evropě V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale také ve většině zemí východního bloku. Kniha mapuje události předcházející těmto důležitým politickým změnám a objasňuje souvislosti. Projdeme nejen na revoluční rok 1989, ale podíváme se do jednotlivých zemí východní Evropy, jejich vztah k Sovětskému svazu, specifické verze socialismu a vzdor proti totalitě v období od konce druhé světové války.