Jan Dvořák strana 3 z 3

Nejdůležitější změnu našeho právního řádu, rekodifikaci soukromého práva provedenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, komplexně vykládá komentář kolektivu autorů pod vedením prof. JUDr. Jiřího Švestky, prof. JUDr. Jana Dvořáka a prof. JUDr. Josefa Fialy. Autoři komentáře jsou předními odborníky na občanské právo, kteří se dědickému právu věnují dlouhodobě prakticky věnují a mají zkušenosti s publikační i přednáškovou činností. Svazek IV se věnuje dědickému právu, které po rekodifikaci doznalo velkých změn. Nad rámec výkladu zákonných ustanovení se věnuje i řízení o pozůstalosti. V současné době jde o jediný dostupný komentář k dědickému právu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na českém trhu.

Nejdůležitější změnu našeho právního řádu, rekodifikaci soukromého práva provedenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, komplexně vykládá komentář kolektivu autorů pod vedením prof. JUDr. Jiřího Švestky, prof. JUDr. Jana Dvořáka a prof. JUDr. Josefa Fialy. Poskytuje výklad všech ustanovení nového občanského zákoníku, přináší vysvětlení nových institutů, které nový občanský zákoník zavádí, upozorňuje na odlišnosti od úpravy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., přináší informace o souvisejících předpisech, českých i evropských, a odkazy na relevantní odbornou literaturu, obsahuje výňatky z důvodové zprávy, cituje judikaturu použitelnou i po nabytí účinnosti nové právní úpravy, zaměřuje se na praktické dopady nové právní úpravy. Komentář poskytuje jak ucelený výklad obecných náležitostí závazků, tak praktické vysvětlení jednotlivých právních institutů v nové právní úpravě relativních majetkových práv. Rozsáhlý komentář vychází od ledna 2014 postupně v šesti svazcích.

Nejdůležitější změnu našeho právního řádu, rekodifikaci soukromého práva provedenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, komplexně vykládá komentář kolektivu autorů pod vedením prof. JUDr. Jiřího Švestky, prof. JUDr. Jana Dvořáka a prof. JUDr. Josefa Fialy. Poskytuje výklad všech ustanovení nového občanského zákoníku, přináší vysvětlení nových institutů, které nový občanský zákoník zavádí, upozorňuje na odlišnosti od úpravy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., přináší informace o souvisejících předpisech, českých i evropských, a odkazy na relevantní odbornou literaturu, obsahuje výňatky z důvodové zprávy, cituje judikaturu použitelnou i po nabytí účinnosti nové právní úpravy, zaměřuje se na praktické dopady nové právní úpravy. Komentář tak poskytuje jak ucelený výklad jednotlivých institutů, tak praktické vysvětlení dopadů nové právní úpravy relativních majetkových práv. V současné době jde o jediný dostupný komentář k této části relativních majetkových práv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na českém trhu. Rozsáhlý komentář vychází od ledna 2014 postupně v šesti svazcích.

Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič) podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Přestože deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí ojedinělý interní pohled na metody sovětského represivního aparátu. Zároveň jde o mistrnou sondu do psychologie lidí pracujících pro tuto tajnou službu, která na konci 2. světové války operovala také na území Československa.

Ve třetím, rozšířeném vydání autoři zpřístupňují čtenáři zkoumanou oblast jak z pohledu aktuálních výsledků teoretického poznání (včetně poznání evropského), tak i z pohledu judikatury českých soudů. Obsahem publikace je například vznik a zánik společného jmění manželů, výlučný majetek, správa majetku, předmanželská (rodinná) smlouva.

Obsáhlá publikace věnovaná knižní tvorbě Kamila Lhotáka, obsahuje přes 2000 reprodukovaných ilustrací.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech.

Ačkoliv od nabytí účinnosti zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti uplynulo již téměř třináct let, je předkládaná publikace nejen prvním komentářem k němu, nýbrž i vůbec první knižní publikací, která se problematikou tohoto zákona komplexně zaobírá. S vědomím toho autoři podrobně rozebírají jednotlivé pojmy a instituty daného zákona, shrnují dosavadní judikaturu, upozorňují na některá sporná místa a v neposlední řadě prezentují vlastní návrhy výkladu. Zákon je zkoumán v kontextu celého právního řádu, přičemž podrobněji jsou zmiňovány především prováděcí právní předpisy k němu a vztah zákona zejména ke správnímu řádu. Komentář je určen všem, kteří se problematikou utajovaných informací nebo bezpečnostní způsobilostí profesně zabývají, ať již se jedná o státní zaměstnance, příslušníky bezpečnostních sborů či ozbrojených sil, anebo o podnikatelské subjekty a jejich zaměstnance. Využití pro něj najdou i advokáti, kteří se mohou s touto problematikou setkávat v konkrétních řízeních, a rovněž akademická obec, které může posloužit jako východisko pro další bádání.

Obyčejné odchody

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech.

Kniha O srnčí zvěři, která se svým pojetím zcela vymyká tradičním monografiím věnovaným srnčí zvěři, si klade za cíl zprostředkovat čtenářům poznatky z chovu srnčí zvěře, založené z velké části na dlouholetém pozorování jedinců chovaných v zajetí, ale také na zkušenostech s volně žijící zvěří, a vyvrátit některé mýty a dogmata z myslivecké praxe. Kniha vznikla na základě série úspěšných článků, publikovaných v měsíčníku Svět myslivosti v letech 2005 až 2009.Kniha O srnčí zvěři získala Uměleckou cenu Českomoravské myslivecké jednoty v oblasti odborné literatury a byla vydána ve dvou světových jazycích (němčina, angličtina).

Spolek svedených a opuštěných – tak se zčásti žertovně, zčásti vážně nazývá skupina žen v malém okresním městě, které přivedly dohromady společné osudy – neúplně fungující rodinný život, manželské či milenecké vztahy. Svá traumata a prožitky si sdělují při schůzkách po gymnastickém cvičení, snaží se vzájemně si pomoci ve svých psychických problémech a poskytnout si posilu. Duší spolku je lékařka Jana, pod jejímž zorným úhlem sledujeme nejen tragickou událost – smrt jedné kamarádky –, sevřenou úzkým časovým prostorem několika dnů (s četnými retrospektivami do minulosti), nýbrž i její vlastní problémy. Autor ukazuje složité podmínky, v nichž současné ženy žijí, a to ve všech vrstvách jejich každodenních i osudových prožitků, dává nahlédnout do jejich různorodých profesí i do intimního života.

Obyčejné odchody