Adam Hradilek

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy. Během pouhých dvou roků bylo tehdy v Sovětském svazu na základě smyšlených obvinění odsouzeno několik tisíc krajanů k trestu smrti, mnoha letům nucených prací v Gulagu, ztrátě majetku či vyhnanství. Jejich rozmanité a tragické osudy jsou popsány předními českými odborníky na základě dlouholetého výzkumu v ukrajinských, ruských a domácích archivech, rozhovorů s pamětníky , ale i s odkazem na práce místních a zahraničních kolegů. Vedle pečlivě zrekonstruovaných osobních příběhů obětí represí v různých regionech Sovětského svazu, historického rozboru vzniku, průběhu a konce Velkého teroru či jeho reflexe v dobovém československém tisku a literatuře kniha přibližuje také místa poprav, vězení a posledního odpočinku zapomenutých obětí sovětského režimu pomocí rozsáhlé obrazové přílohy v podobě dobových i současných fotografií, grafů a map.

Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur a Kapské město, až se po téměř čtyřech letech dostal v roce 1942 do Londýna. Tím však jeho anabáze neskončila. Vstoupil do RAF, přijal nom de guerre Petr Arton, v různých koutech Velké Británie prodělal výcvik navigátora 311. čs. bombardovací perutě, plavil se lodí do Kanady, vlakem pak putoval na Floridu a odtud dál na Bahamy, kde výcvik dokončil. Po návratu do Velké Británie létal na operační lety nad Biskajský záliv a Baltské moře, kde s ostatními členy posádky pronásledovali nacistické ponorky a další nepřátelské cíle. Během pobytu na střední škole ve Vilniusu, kde přežíval při svém útěku před nacisty, byl Petr Aron oslněn komunistickou myšlenkou, vstoupil do komsomolu, aby později v RAF patřil do nepočetné komunistické buňky. Po válce se vrátil do Československa, kde se aktivně podílel na převzetí moci komunisty. Jako agent komunistické rozvědky pak odjel zpět do Velké Británie. Zde byl po několika letech odhalen britskou kontrarozvědkou, v roce 1954 uvězněn a nakonec vyhoštěn do Izraele, jelikož v Československu mezitím popravili či odsoudili k mnohaletým trestům jeho nejbližší komunistické spolupracovníky, a jemu hrozilo podobné nebezpečí. V Izraeli Petr Arton strávil zbytek života. Zemřel 6. října 2021, tři měsíce před stými narozeninami. Knihu tvoří převážně přepis rozhovorů, které autor pořídil v letech 20062015 jak v Izraeli, tak v České republice a které byly doplněny podrobným poznámkovým aparátem. Součástí knihy je též několik studií a sbírka dokumentů získaných během rozsáhlého výzkumu v archivních materiálech bývalých československých tajných služeb (civilních i vojenských) a z odtajněného spisu britské zpravodajské služby o Petru Artonovi.

"Osmdesát chlapů zmizelo a nikdo o tom nemluvil. Lidi se tehdy strašně báli o takových věcech hovořit, a pak jako my s mamkou doufali, že se jejich blízcí po čase vrátí." Ze vzpomínek Marie Jandurové Šimkové "… Stovky našich příslušníků, kteří jsou v koncentračních táborech, marně se dovolávají propuštění a vstupu do vojenských jednotek, tak jak bylo povoleno Polákům a hned provedeno. Uprchlíci z Československé republiky přešli nezákonně sovětské hranice jen proto, aby mohli někde bojovat proti německým fašistům, a dodnes není jim možno vyhovět. Trpí zcela nevinně jak fyzicky nedostatkem výživy a zimou, tak hlavně morálně, neboť cítí, že bylo na ně zapomenuto." Ze žádosti velitele vojenské mise v SSSR Heliodora Píky z 1. listopadu 1941 adresované generálnímu štábu Rudé armády Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu - a to zdaleka nejen v době světového válečného konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Tato publikace vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha… Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vychází k 80. výročí exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu a je věnována památce Heliodora Píky a Jakuba Koutného.

Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí. Osudy "buržoazní tanečnice a zasloužilého bolševika", manželů Gertrudy a Alexandra Arosevových; českého polárního letce a účastníka výpravy na severní pól Jan Březiny; bojovníka proti nacistické a komunistické totalitě, držitele Řádu Bílého lva (2000), plukovníka Pravomila Raichla; malíře a grafika Vladimíra Levory, trestaného za vzpomínky na sovětský pracovní tábor; či příběh Karla Goliatha, zakládajícího člena KSČ, nejdéle vězněného Čechoslováka v Gulagu; a dalších… Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí vzniku Československa.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech.

Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů - neblaze proslulého systému zvaného Gulag. V jednotlivých kapitolách zasazených do kontextu klíčových dějinných událostí kniha nejprve nastiňuje represe v meziválečném období formování sovětského režimu, násilné kolektivizace a tzv. velkého teroru, jemuž padlo v Sovětském svazu za oběť 700 000 lidí, včetně přes 1000 popravených krajanů a tisíců dalších pronásledovaných. Dále si všímá osudů uprchlíků z okupovaného Československa pro roce 1939. Zvolené příběhy zde reprezentují osudy okolo desítky tisíc běženců zejména z oblasti Podkarpatské Rusi, ale i z českých zemí a Slovenska, kteří byli v průběhu druhé světové války v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice, špionáže či protisovětských aktivit a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola demonstruje příklady perzekuce našich občanů po roce 1945. Jde zejména o ty případy, kdy byli předem vytipovaní jedinci z již osvobozeného Československa násilně odvlečeni do SSSR, aby zde byli souzeni a vězněni. Represím byli vystaveni i ti, kteří se ocitli na sovětském území na základě poválečné výměny obyvatelstva mezi Sovětským svazem a Československem. Kniha vychází jako společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vydaná ke stejnojmennému třídílnému dokumentu natočenému k 100. výročí bolševické revoluce v Rusku.