Dita Dvořáková

Publikace Slavné pražské vily přibližuje tvorbu významných architektů, kteří působili v Praze od konce XIX. do začátku XXI. století. V knize jsou prezentovány významné rodinné domy a vily, které projektovali architekti takových jmen jako Jan Kotěra, Adolf

Při procházce knihou, nebo s knihou, můžeme navštívit pod oveneckými vinicemi Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek. Pokud někdo zabloudí při cestě Prahou na Bertramku, může, podle líčení nejstaršího syna W. A. Mozarta Karla jít "podle zahrad hrabat Buquoyů po levé a hostince U čísla prvního po pravé ruce; pak silnicí asi čtvrt míle dále, potom se odbočí na silnici vpravo se oddělující, užší, ale stále sjízdnou, a dojde se do kaštanové aleje, vedoucí až k vratům předního dvora panské usedlosti." Tou usedlostí je Bertramka Pojďme staletími a přes usedlosti dál, do 19. století. Lannova vila v Bubenči patřila na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století k prvním rodinným sídlům, která se objevila v sadech při tehdejší hlavní bubenečské silnici a jednou z vůbec prvních pražských vil v pravém slova smyslu. Cestou věkem vil dojdeme k Janu Kotěrovu, který se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století, který postavil v Praze - Trmalově vile ve Strašnicích. Dále potom třeba k pražskému německému architektovi Josefu Zasche patřícímu k nejvýznamnějším představitelům secese a moderny na našem území a jeho Wilfertově vile Na Špejcharu. Nebo k nedaleké vile slavného grafika, sochaře, architekta, autor užitého umění Františka Bílka, postavené podle vlastního projektu umělce. A o kousek dál k vile českého politika poslance říšské rady a českého zemského sněmu Karla Kramáře, postavené v letech 1911-1914 podle projektu slavného Friedricha Ohmanna. Přes příběhy desítek vil, přes procházku jedinečnou vilovou osadou Baba, staneme u Müllerovy vily ve Střešovicích od Adolfa Loose, která se stala doslova poutním místem milovníků architektury a je jím dodnes. Když přeskočíme pomyslný plot času o 60 let a posuneme se o kousek dál do Břevnova, dostaneme se ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované v holandské architektuře, která je expresivní, malebná a úsporná zároveň. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše, či vilu světoznámé režisérky Věry Chytilové a mnohé další. Kniha s bohatou textovou i obrazovou dokumentací je opět na konci doplněna vycházkovými okruhy s mapami.

Ladislav Žák (1900–1973) se prakticky i teoreticky zabýval problematikou bydlení, navrhováním nábytku a později i řešením dobově aktuálního úkolu minimálního bytu pro sociálně slabé vrstvy. Ve třicátých letech navrhl skupinu pozoruhodných funkcionalistických rodinných domů na pražské Babě, ve kterých v různých variantách uplatňoval spojení otevřených společenských místností a individuálních buněk, které rozpracoval v návrzích domů pro kolektivní bydlení. Důležitým tématem se pro něj stalo spojení stavby s venkovním otevřeným prostorem a přírodním okolím – zahradní úpravou. Později, když opustil architektonickou praxi, začal intenzivněji promýšlet otázky spojené s tvorbou krajiny a ochranou životního prostředí. První Žákova monografie potvrzuje, jak nadčasové bylo myšlení tohoto všestranného umělce.