Stanislav Dvorský
autor
Mezi spodními proudy
Svazek esejistické a publicistické tvorby básníka Stanislava Dvorského (1940-2020) Mezi spodními proudy je významnou publikací hned v několika ohledech. Svazek nepředstavuje jen kýžený ediční "dluh", ale odkrývá celý nový kontinent českého myšlení. Kniha zahrnuje texty z let 1964-2019 a tvoří celoživotní sumu Dvorského esejistické tvorby, která byla české literární veřejnosti ve svém celku dosud neznámá. Stanislav Dvorský se ve svých esejích projevuje jako odvážný, precizní a systematický autor, který své myšlení trvale občerstvuje básnickým viděním i psychoanalytickou disponovaností. Je pronikavým vykladačem komplikovaných osobností i složitých myšlenkových systémů, inspirovaným komentátorem výtvarných děl, polemikem i sarkastickým glosátorem. Dvorský se kriticky vyrovnává s dědictvím českého surrealismu i s ústředními osobnostmi hnutí - například s Karlem Teigem či Vratislavem Effenbergerem. Dvorského esejistické texty působí jako závratná a dobrodružná "jízda", která v takřka v přímém přenosu umožňuje čtenáři nořit se do pozoruhodných zákrutů a meandrů lidského myšlení. Knižní soubor esejů Stanislava Dvorského Mezi spodními proudy představuje náročné dílo, které budí respekt pro svůj rozsah, erudici, dokumentární hodnotu, vysokou stylistickou i myšlenkovou úroveň. Pro literární veřejnost i pro všechny, kdo hledají "dobrodružství myšlení", je kniha překvapivou i významnou událostí.
Nevědomí a básnický objev
Kniha vychází z definice poezie jako „otázky existence zodpovídané v záchvatu pocitu existence“ (Mikuláš Medek) a zkoumá její noetickou dimenzi pohledem inspirovaným freudovskou psychoanalýzou.
Pokouší se tak naplnit myšlenku básníka a psychoanalytika Zbyňka Havlíčka, že je třeba odhalit „specifickou strukturu básnického nevědomí, strukturu poetické psychiky“. Vztah nevědomí a poezie je zde promýšlen polemicky a kriticky vůči rozšířenému, ale mylnému přesvědčení o úzké souvztažnosti mezi Freudovým pojetím hlubinných duševních struktur a surrealistickou teorií tzv. psychického automatismu. Esej navazuje na tři myšlenkové zdroje: na studii francouzského psychoanalytika Jeana Guillaumina, zabývající se podílem nevědomí na tvořivém zacházení s řečí, na práce Melanie Kleinové o preverbální psychice raných stadií ontogeneze a na teorii Julie Kristevy o sémiotickém a symbolickém rejstříku vnitřního života a jimi dané dvojí kvalitě řečové zkušenosti – preverbální (gestické, intonační, rytmické) a jazykové. Krajnost inspirace je zde zkoumána jako transgresivní konfrontace těchto dvou zkušeností, jako specifický emoční proces, při němž dochází k přepodstatnění prožitku existence spjatého s nemožností sebevyjádření, tj. nejisté a excitující situace Já před jsoucnem, v jinou nejistotu či jiné vzrušení, ve vzrušující a pronikavé enigma jiné ontické struktury – objevného básnického pojmenování.
Vypredané
9,88 €
Hra na ohradu
První vydání prózy významného českého básníka a esejisty, napsané v šedesátých letech, je mimořádně cenným a originálním českým příspěvkem evropské modernistické próze. Přes dílčí rysy, spojující Hru na ohradu s texty Beckettovými či Nápravníkovými a odkazující k poválečnému českému surrealismu (Hynek, Effenberger), jde o dílo zcela osobité, živé, umožňující nekonečné množství různých čtení a interpretací. Knihu obsáhlým doslovem doprovodil Jaromír F. Typlt.
