Bábeli beszélgetés - Minimálnapló
Hogyan utazzunk lazaccal? Hogyan ne beszélgessünk fociról? Hogyan ismerjük fel a pornófilmeket? Hogyan ne használjunk rádiótelefont? Hogyan szabadkozzunk a házikönyvtárunk miatt? Minek úgy odalenni a televízióért? Miért nem készíthető el a birodalom térképe egy az egyben? Hogyan hamisítsuk meg Hérakleitoszt? Hogyan meséljük el a Moby Dick-et úgy, mintha a Pinokkió-ról beszélnénk, milyen volna Nabokov Lolitája ősöreg máminak, és eldöntötte-e Hamlet, hogy lenni vagy nem lenni?
Umberto Eco sokoldalú és színes egyéniség. Tudományos művei szórakoztatóak, regényei és szórakoztató írásai pedig tudományos vonatkozásokkal vannak teli. Ez a kötetnyi Minimálnapló-darab humoros álesszé, paródia, pastiche arról tanúskodik, hogy Ecóban a tudós, a regényíró és az esszéista mellett egy bohóc is lakozik. A magyar olvasó pedig a regények Szerb Antal-ias Ecója mellett fogadja változatlan szeretettel a Bábeli beszélgetés olasz Karinthyját.
Mutatványszám
A kilencvenes években egy új politikai revolverújság próbaszámának szerkesztője megdöbbentő információ birtokába jut, mely nem csupán a kor titkosszolgálati botrányait és terrorcselekményeit értelmezné újra, hanem a háború óta eltelt évtizedek egész történelméhez is sajátos kulcsot adna; ráadásul egy és ugyanazon történet részesévé tenné a CIA-t, a régi és új fasisztákat és a Vatikánt, a szabadkőműveseket és a Vörös Brigádokat, sőt még az erdőrendészetet is. A sztori kiindulópontja, központi motívuma pedig egyetlen kérdés: lehet-e, hogy annak idején, 1945. április 28-án nem a kivégzett Mussolini hulláját tették közszemlére a milánói Loreto téren?
Hihető állítás-e ez vagy paranoia? És ha az, akkor vajon nyugodtan alhat-e a hírhozó? Mindennek a tetejébe pedig: sikerül-e annak, aki mindezt felidézi - az elbeszélőnek tehát -, kereket oldania (kik elől is?), miután...?
Történelmet krimivel, hideglelős izgalmakat bővérű humorral elegyítő, hamisítatlan Eco-könyv a mester - immár sajnos legutolsó - hetedik regénye is.
Na sklade 1Ks
11,16 €
11,75 €
Meno ruže
November 1327. Mladý mních Adso prichádza so svojím učiteľom Viliamom z Baskervillu do opátstva v severnom Taliansku, kde sa majú zúčastniť na učenej dišpute katolíckej cirkvi. Viliam má františkánom pripraviť pôdu na rozhovory s pápežom Jánom XXII. Jeho chúlostivú misiu však zatieni bizarná séria siedmich úmrtí mníchov - Viliam sa ako bývalý inkvizítor ujíma prípadu a začne pátrať po vrahovi. Pri vyšetrovaní sa riadi aristotelovskou logikou, teóriami Tomáša Akvinského a poznatkami Rogera Bacona - zbiera dôkazy, dešifruje tajné symboly, hľadá staré rukopisy a blúdi labyrintom opátstva, kde sa "to najzaujímavejšie deje v noci".
Od hlouposti k šílenství
Do tohoto svazku autor zařadil další novinové sloupky, které psal patnáct let pro list L’Espresso. Zde uveřejněné sloupky se vyznačují značnou rozmanitostí, a to nikoliv nedůsledností autora, ale v důsledku složitosti dnešní doby. Období „tekuté společnosti“, jak ji nazývá Zygmunt Bauman, začalo postmodernismem, který se vyznačoval krizí velkých vyprávění, s hravostí či ironií pojednával o historii a občas čelil výzvám nihilismu. Postmodernismus však byl jen přechodem od modernismu k dosud nijak nepojmenované současnosti. Tu charakterizuje krize státu, těsně spjatá s krizí ideologií, a tím i politických stran. Dnešní krajní individualismus opouští ideu společenství a druhé lidi vnímá jako rivaly.
Foucaultovo kyvadlo
Foucaultovo kyvadlo, medená guľa zavesená na lane dlhom 54 metrov, symbol rozumového poznania, sa v Ecovom románe stáva hrôzostrašným nástrojom, ktorý skončí to, čo pôvodne malo byť iba nevinný žart. Traja redaktori milánskych novín z dlhej chvíle pripravia "Plán" - podvrh, spájajúci stredovekých templárov s iným okultnými skupinami od stredoveku až po súčasnosť. Dôsledkom "Plánu" vznikne Mapa, označujúca Stred sveta - bod, z ktorého je možné ovládať všetky sily na zemi. No "Plán" sa priateľom vymkne z rúk a začne ohrozovať životy svojich strojcov.
dostupné aj ako:
Jak cestovat s lososem a jiné eseje
Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.
Tři příběhy
Čtenářská veřejnost chápe Umberta Eca jako romanopisce, obecně známá je jeho literárněhistorická i sémiotická tvorba. Tři příběhy vznikly v 60. letech minulého století ve spolupráci s přítelem, malířem Eugeniem Carmim. Autor se tímto obrátil především k dětskému čtenáři, kterému srozumitelně a přitom citlivě poskytl návod, jak nazírat zásadní problémy lidské společnosti. Rozsahem subtilní texty s tematikou atomové hrozby, objevování vesmíru a ohrožení životního prostředí se tak staly půdorysem pro půvabné příběhy, které vyplnily mezeru v pestré žánrové nabídce tohoto výjimečného italského tvůrce.
Jméno růže
Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd.
Tak začíná proslulý román Umberta Eca Jméno růže, který nyní vychází v doplněné verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo jako historické vyprávění, Eco se však inspiruje i románem gotickým či iniciačním. Pátrání po neznámém vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní knihovny, je pro autora navíc záminkou, aby podal neobyčejně plastický obraz evropského středověku, vztahem křesťanského intelektuála k nekřesťanské učenosti počínaje a kacířskými učeními a inkviziční praxí konče.
Papé Satan
A L'Espresso című olasz hetilapot három évtizeden át sok olvasó kezdte a végén: a tárcarovatát olvasták el először, hogy megtudják, mi jutott az eszébe azon a héten Umberto Ecónak ország-világ és az univerzum viselt dolgairól. A levélgyufa-hátoldalnyi kis remekművekből 1999-ben kötet, és ennek nyomán, Gyufalevelek címmel, egy magyar nyelvű válogatás is jelent már meg.
Most pedig íme, a folytatás: a 2000 és 2016 között írt, csaknem négyszáz újabb gyufalevél legjava. Hátterük, a posztmodern előzetes után, immár a mindent átható válság, az a "cseppfolyósodás", amelyben sem az egyén, sem a társadalom számára nincsenek többé kapaszkodók. Eco azonban érti - értette mindhalálig - a módját, hogy ezt a baljós helyzetet hajszálpontosan látva és láttatva is bármelyik pillanatban rámutasson, milyen derűsen is nézhető, vagy ha úgy tetszik: mennyire nevetséges is tud lenni mindez.
A kötet címe Dante-idézet, a Pokol negyedik körének őre, Plutus mondja a Pape Satan, pape Satan, aleppe szavakat. "Halandzsaként hatnak" - mutat rá Eco -", és mindenféle huncutságra jók. Kapóra jöttek hát címnek ehhez a nem is annyira miattam, mint inkább korunk miatt igencsak összevissza gyűjteményhez, mely tücsköt és bogarat összehord?"
Tücsköt és bogarat tehát, igen. A mindenáron látszani akarásról és az internetről, a mobilról és a gonosz mostoháról, a templomosokról és Verne Gyuláról, az izraeli latinistákról és a derékszögről, Proustról és a jó öreg Holdenről, a Véletlenről és az Intelligens Tervezésről, a dugóhúzóforma térről és a Nagy Testvérről, a jópofa Arisztotelészről és az ismeretlen asztaltársról, Berlusconi "daddy"-ről és a kis Marináról, a médiapopulizmusról meg a hülyékről, és arról is, persze, hogy Napóleon nem létezett. Így, a megszokott ecói gesztussal tartva hű tükröt e rémes világ elé, de - az olvasó szerencséjére - megannyi támpontot, kapaszkodót is kínálva ezzel mégiscsak, addig is, amíg.
Na ramenech obrů
Dvanáct textů uveřejněných v knize Na ramenech obrů bylo napsáno pro konferenci La Milanesiana v letech 2001–2015. Jednotlivé přednášky nejčastěji vycházejí z témat, která si La Milanesiana každoročně stanoví. Nacházíme tu tresť světa Umberta Eca – autor se ve svých přednáškách zabývá ? lozo? í, literaturou, estetikou, etikou i médii. O tom všem píše vlídným jazykem, okořeněným ironií, tónem hravým i břitkým. Kořeny naší kultury, kánony krásy, lež měnící běh dějin, posedlost spiknutím, hrdinové velké prózy, formy umění, to jsou témata tohoto svazku, obohaceného ilustracemi, jimiž autor své přednášky doprovázel.
Baudolino
Hlavný hrdina románu Baudolino, syn prostého sedliaka z talianskej Alessandrie, sa vďaka šťastnej náhode ocitne na dvore cisára Svätej ríše rímskej Fridricha II. Barbarossu a stane sa cisárovými adoptívnym synom. Panovník ho pošle na štúdiá do Paríža a tam Baudolino prenikne do veselej spoločnosti študentov. Spolu s priateľmi neskôr sprevádza cisára na križiackej výprave do Jeruzalema. Cestou cisár za záhadných okolností zomrie a Baudolino sa vydá na dobrodružnú výpravu do vzdialených východných krajín hľadať legendárnu ríšu kňaza Jána.
dostupné aj ako:
Knih se jen tak nezbavíme
Přihlížíme právě soumraku knihy? Obstojí kniha jako nosič informací i do budoucnu, nebo se stane jen luxusním dárkovým artefaktem? Na podobné otázky hledá odpověď Jean-Philippe de Tonnac, francouzský novinář a spisovatel, v rozhovoru, který vedl s proslulým italským medievalistou, sémiotikem a spisovatelem Umbertem Ecem a s francouzským scénáristou Jeanem-Claudem Carri?rem. Oba myslitelé si nejprve kladou otázku, zda se změnou formy - to jest přechodem k e-bookům - změní i samotný pojem knihy, a rozvíjejí širší úvahy o archivaci dat, uchovávání osobních vzpomínek a funkcích knihy coby nositelky kultury. Na přetřes se však dostanou i nečekaně praktické otázky: dá se například číst e-book ve vaně?
Otevřené dílo
Otevřené dílo poprvé vyšlo v roce 1962 a vyvolalo bouřlivý ohlas v Itálii i v zahraničí. Šokovalo především svým přístupem: Umberto Eco zde poukazuje na některé paralely mezi určitými tendencemi v soudobém umění a postupy moderních vědních oborů, rozlišuje také dvojí pojetí uměleckého díla: první pojetí představuje naprogramovanou konstrukci, předurčující jedinou možnou organizaci významů, kdežto pojetí druhé, koncepce „otevřeného díla“, k níž směřuje právě moderní umění, počítá se svobodnou aktivitou čtenáře, který na vytváření konkrétní podoby uměleckého díla participuje.
O televizi
Nový svazek díla Umberta Eca je určen všem čtenářům, kteří chtějí poznat různé stránky televize jakožto svébytného jevu. Zahrnuje autorovy práce na dané téma z let 1956-2015 eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články. Úvahy v nich obsažené pokrývají rozsáhlé časové období od prvních vysílaných pořadů až do dnešních dob, kdy se k televizi přidružuje internet a sociální sítě. Gianfranco Marrone, editor svazku, ve svém doslovu rozlišuje šest fází v autorově zkoumání televizního fenoménu, charakterizovaných různým pohledem i metodou. Masmédia nepřenášejí ideologie, ona sama jsou ideologiemi, shrnuje své poznatky autor.
Foucaultovo kyvadlo
Foucaultovo kyvadlo, obvykle vnímané jako symbol rozumového poznání, se v Ecově románu stává hrůzným nástrojem, který nelítostně ukončí to, co mělo být pouhým žertem. Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy kabalistických sefi r, je napínavým příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí, osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími tajnými společnostmi. Údajný Plán, vzniklý z rozmaru hrstky přátel, začne žít vlastním životem a své tvůrce vhání do dramatických situací od Itálie až po Brazílii. Ve
dle strhujícího příběhu nabízí kniha zasvěcený pohled na různé esoterické proudy v evropském myšlení.
Ne remélje, hogy megszabadul a könyvektől
Jön az e-book. Vége a könyvnek? Alighanem nagyobb veszélyek is fenyegették már. 2000 év cenzorai vélekedtek úgy, hogy a szabad gondolat e mindig "megbízhatatlan" hordozóját és jelképét könyvtárak mélyére száműzve jól el kell zárni; a könyvtárakkal pedig az is gyakran megesett, hogy porig égtek. És a mindenkori lángok sok olyan remekművet is elemészthettek, amelynek ma már a címe is kitörlődött az emberiség emlékezetéből. A kultúra az, ami fennmarad. Akárhogy keresünk-kutatunk, könyvtárainkban és múzeumainkban csak azt találjuk, aminek az idő megkegyelmezett. Két jó barát, két notórius bibliofil: Jean-Claude Carriere és Umberto Eco - egyikük neves színpadi és filmforgatókönyv-szerző, Bunuel és Peter Brook egykori alkotótársa, a másikuk világhírű tudós regényíró - leült, hogy elbeszélgessen közös szenvedélyük tárgyáról, a könyvről. Beszélgetéseik többek között erről: az emlékezetről és az emlékezetből kihagyhatatlan lyukakról, jóvátehetetlen veszteségekről szólnak. Sziporkázó dialógusuk ma, amikor az írott szó hovatovább globális közkinccsé válik, hasznos szempontokat ad a jövő esélyeinek megítéléséhez is. Az eredmény, olvasók és könyvbarátok örömére: mosolygó főhajtás a Gutenberg-galaxis előtt. Talán az e-könyv olvasókban is sikerül nosztalgiát ébresztenie.
Vypredané
3,80 €
4,00 €
