Eliáš Petr

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

Dosud nevydané povídky, ztracené ve víru času, ve stozích pozůstalosti či v šuplících soudobých časopiseckých redaktorů, kteří nedocenili jejich kvality. Přední autor jazzového věku a otec ztracené generace se v nich představuje jako bravurní vypravěč a stylista. Texty pokrývají období od dvacátých let až do konce Fitzgeraldovy spisovatelské dráhy a vytvářejí pestrý, dynamický obraz amerických dějin nepokřivený opatrnými editory.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.

Madrid, 1957. Španělsko pod nadvládou diktátora Franka zoufale potřebuje peníze, a tak láká turisty a obchodníky. Mezi nimi je i osmnáctiletý syn ropného magnáta Daniel Matheson, který chce skrze čočku fotoaparátu poznat rodnou zemi své matky. Řízením osudu potká mladou Anu, díky níž odhaluje krutou každodenní realitu Španělů, a brzy se sám ocitá v ohrožení. Zvládne ve slunném městě, jehož ulicemi se plíží stíny občanské války, ochránit své milované?

Druhá světová válka je téměř u konce. Statisíce Němců prchají před postupující Rudou armádou. Stejně jako Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu a cestu ke svobodě. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se zdá záchrana na dosah, udeří tragédie. Původ, kultura, společenský status? Nic z toho není člověku platné, nic z toho ho totiž neušetří. Všichni lidé na palubě teď chtějí jediné: přežít.

Kuba a jeho plyšové prasátko Pašík se od sebe nehnou ani na krok – to se ale změní jednoho Štědrého večera, kdy Kuba o Pašíka přijde. Je zoufalý a potřeboval by zázrak, aby svoji milovanou hračku našel. A protože jsou Vánoce, takový zázrak se skutečně stane. Vánoční prasátko, náhrada za nezvěstného Pašíka, zničehonic ožije a vymyslí odvážný plán: vydají se s chlapcem do kouzelné Země Ztracených a Pašíka najdou, ať se jim do cesty postaví cokoli.

Ruta Sepetysová je bezesporu skvělá vyprávěčka a její čtyři historické romány, ač je každý zasazen do jiného historického období, to jen potvrzují. Začtěte se do Šedých tónů, Potrhaných křídel, Soli moře a Mlčících fontán!

Před deseti lety pět teenagerů poblíž Chicaga porazilo nepřítele, který kolem sebe rozséval destrukci a smrt. Mladší generace jako by si na dny neustálého strachu nepamatovala. Ale Sloane, jedna z party oslavovaných hrdinů, nezapomněla. Na každém kroku ji pronásledují paparazzi a v trýznivých snech dávný nepřítel. Během oslav jeho porážky vyjde najevo mrazivá pravda – vláda temna nikdy neskončila. A noční můry se začnou měnit ve skutečnost.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.

Nebála se zemřít jako první, jen nechtěla zůstat naživu úplně poslední – ultima. Byx je nejmladší ze smečky dairnů. Tito tvorové vypadají jako psi, ale patří k šesti vládnoucím druhům. Protože dovedou vždy rozeznat pravdu od lži, lidé se je snaží vyhubit. Když Byx přijde o celou svoji smečku, zdá se, že je vážně poslední. Na své pouti za bezpečným útočištěm si však najde několik přátel a pochopí, že za pravdu a spravedlnost má vždy smysl bojovat!

Rumunsko, 1989. Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, ale Rumuni nemají svobodu snít. Režim diktátora Nicolaea Ceauşesca provází izolace a strach. Na Cristiana se zaměří tajná policie a nutí ho, aby donášel na své blízké. Mladík se rozhodne riskovat vše, aby odkryl pravdu o režimu a ukázal světu, co se v jeho zemi děje. Když přijde čas, dychtivě se připojí k revoluci a je odhodlaný bojovat za změnu. Jaká je však cena za svobodu?

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera do jejího domova ale vtrhne sovětská tajná policie. Linu, jejího brášku i jejich maminku čeká deportace do pracovních táborů na Sibiři. Dívka musí v nelidských podmínkách bojovat o svůj život i o životy všech, které miluje. Přitom tajně schraňuje vzkazy v podobě kreseb s nadějí, že je jednoho dne někdo objeví a vyjde najevo, jakým peklem si lidé v pracovních táborech museli procházet.

Potřebujete vědět, jestli je vaše kočka mňaupír, nebo toužíte levou zadní zvládnout lenošení první ligy? Pusheen je tu pro vás. Tahle košišta má totiž návod na všechno! Úžasně barevná sbírka komiksů a ilustrací obsahuje ty nejoblíbenější kousky i pořádnou porci poprvé publikovaného materiálu. S touhle neodolatelnou náloží kočičích lumpáren si užijete tolik zábavy a roztomilosti, že budete vrnět blahem.

Byx je odhodlaná zjistit, jestli je skutečně poslední svého druhu na světě. Spolu s přáteli se vydává do zasněžených hor Doupatiny, kde chtějí odhalit tajemství bájné kolonie dairnů. Jenže hrozba války s každým dnem roste. Členové skupiny na každém kroku potkávají nová nebezpečí a nakonec se zamotají i do osidel doutnající vzpoury, která ohrožuje vše, co je jim drahé. Byx je možná poslední svého druhu, ale bude také první, kdo povede revoluci?

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje.