Eliáš Petr strana 2 z 3

Nebála se zemřít jako první, jen nechtěla zůstat naživu úplně poslední – ultima. Byx je nejmladší ze smečky dairnů. Tito tvorové vypadají jako psi, ale patří k šesti vládnoucím druhům. Protože dovedou vždy rozeznat pravdu od lži, lidé se je snaží vyhubit. Když Byx přijde o celou svoji smečku, zdá se, že je vážně poslední. Na své pouti za bezpečným útočištěm si však najde několik přátel a pochopí, že za pravdu a spravedlnost má vždy smysl bojovat!

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.

Před deseti lety pět teenagerů poblíž Chicaga porazilo nepřítele, který kolem sebe rozséval destrukci a smrt. Mladší generace jako by si na dny neustálého strachu nepamatovala. Ale Sloane, jedna z party oslavovaných hrdinů, nezapomněla. Na každém kroku ji pronásledují paparazzi a v trýznivých snech dávný nepřítel. Během oslav jeho porážky vyjde najevo mrazivá pravda – vláda temna nikdy neskončila. A noční můry se začnou měnit ve skutečnost.

Druhá světová válka je téměř u konce. Statisíce Němců prchají před postupující Rudou armádou. Stejně jako Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu a cestu ke svobodě. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se zdá záchrana na dosah, udeří tragédie. Původ, kultura, společenský status? Nic z toho není člověku platné, nic z toho ho totiž neušetří. Všichni lidé na palubě teď chtějí jediné: přežít.

Madrid, 1957. Španělsko pod nadvládou diktátora Franka zoufale potřebuje peníze, a tak láká turisty a obchodníky. Mezi nimi je i osmnáctiletý syn ropného magnáta Daniel Matheson, který chce skrze čočku fotoaparátu poznat rodnou zemi své matky. Řízením osudu potká mladou Anu, díky níž odhaluje krutou každodenní realitu Španělů, a brzy se sám ocitá v ohrožení. Zvládne ve slunném městě, jehož ulicemi se plíží stíny občanské války, ochránit své milované?

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.

Dosud nevydané povídky, ztracené ve víru času, ve stozích pozůstalosti či v šuplících soudobých časopiseckých redaktorů, kteří nedocenili jejich kvality. Přední autor jazzového věku a otec ztracené generace se v nich představuje jako bravurní vypravěč a stylista. Texty pokrývají období od dvacátých let až do konce Fitzgeraldovy spisovatelské dráhy a vytvářejí pestrý, dynamický obraz amerických dějin nepokřivený opatrnými editory.

Dosud nevydané povídky, ztracené ve víru času, ve stozích pozůstalosti či v šuplících soudobých časopiseckých redaktorů, kteří nedocenili jejich kvality. Přední autor jazzového věku a otec ztracené generace se v nich představuje jako bravurní vypravěč a stylista. Texty pokrývají období od dvacátých let až do konce Fitzgeraldovy spisovatelské dráhy a vytvářejí pestrý, dynamický obraz amerických dějin nepokřivený opatrnými editory.

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.