Ingeborg Fialová-Fürstová

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž v centru pozornosti stojí literatura německy píšících židovských autorů. Kniha je určena nejen pro akademickou, ale i širší čtenářskou veřejnost.

Mimořádná příležitost zavítat do světa počátků moderní evropské literatury. Elementární částice světové hrůzy Fantasmagoriana podnítila fantazii předních osobností světové romantické scény už před více jak 200 léty v létě roku 1816, kdy na břehu Ženevského jezera se uvnitř vily Diodati sešla vybraná literární společnost v podobě lorda Byrona, Mary Shelleyové, Percyho Bysshe Shelleyho a doktora Polidoriho, aby stvořila vlastní strašidelné příběhy. Chimérické výpravy básníků děsu tehdy stvořily nesmrtelná díla z rodu Frankensteina, Drákuly nebo Mumie. Originální, původně německy psané dílo, které bylo romantiky čteno ve francouzském překladě, se dnes poprvé dostává do rukou českého čtenáře. Velkolepý návrat ke kořenům evropské literatury je určen všem milovníkům kvalitního hororu. Antologie z německých končin je překvapí svou nestárnoucí svěžestí a jedinečným významem. Do češtiny přeložily germanistky Lucy Topoľská a Ingeborg Fialová-Fürstová. Autorem konceptu knihy s barevnou přílohou sestavenou z dobových ilustrací je znalec hororu Martin Jiroušek.

Když se mladá novinářka Ava rozhodla odhalit temná tajemství Overtounské usedlosti, netušila, co všechno tím způsobí. Zprvu vřelé přivítání se brzy změnilo ve studenou sprchu odmítání a ústrků. Když ale Ava narazí na tragický příběh dívky, která v usedlosti kdysi žila, pochopí, že není cesty zpět. Dům má svá tajemství a udělá cokoliv, aby si je udržel. Ale Ava dá všanc svůj život, aby je odhalila… dokáže však obětovat i své nenarozené dítě?

Berlín, 1938: Vrcholí léto a Německo je na prahu války. Reportérka Georgie, která do Berlína právě dorazila společně s kolegou Maxem, dobře ví, že musí na každém kroku dávat zatracený pozor. Její příjezd do Berlína totiž působí na místní nacisty jako rudý hadr na býka. A sama Georgie propadá čím dál větší beznaději, když jí dochází, že přes všechnu snahu nemůže pomoct nevinným trpícím lidem. Napětí roste na obou stranách a Georgie je jasné, že musí spolu s Maxem přejít od slov k činům. Jenže pak odhalí krutou pravdu o hitlerovském Německu a celý její svět pohltí temnota, jakou si nedovedla představit ani v nejdivočejších snech…

Emerald žije se svými rodiči a mladší sestrou Abigail privilegovaným životem v honosném domě Astley House. Jednoho dne však jejich otec zmizí a rodina se ocitne v obrovských dluzích. Dívky jsou spolu s matkou nuceny vydat se na milost a nemilost Emeraldinu strýci, který je jen neochotně nechá bydlet na své farmě. V zoufalé snaze najít si práci, opustí Emerald venkov a odjede do Londýna, aby se stala společnicí vzdálené příbuzné. Vzpurná Abigail se nehodlá snížit k podřadným činnostem na farmě. Uteče proto také do města, ale brzy se dostane do problémů. Podaří se dívkám najít ztracené štěstí a stmelit rodinu zase dohromady?

Příběh o chirurgické změně pohlaví z roku 1928 představuje skutečnost, které těžko uvěříme při sledování tolik vzrušujícího děje. Nacisté jej pro jistotu zakázali už v roce 1934. Autor Hanns Heinz Ewers přitom stvořil osobitou variaci na klasický bildungsroman, aby popsal vývoj titulní hrdinky od dětství až k finální genderové proměně. Fundvogel sní o nenaplněné lásce, podléhá pocitu uvěznění ve špatném pohlaví a rozhodne se to změnit, v době, kdy z lékařského hlediska jde ještě o pouhou fikci z budoucnosti. Nakonec nachází své naplnění v homosexuálním vztahu. Knihu do češtiny přeložila germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová, autorem koncepce knihy a předmluvy k Ewersově románu je Martin Jiroušek.