Ingeborg Fialová-Fürstová

Kniha historika VKOL Jiřího Glonka otevírá fascinující, dnes téměř zapomenutý svět předválečného lyžování, sáňkování a skokanských můstků v celých Jeseníkách. Přináší příběhy průkopníků, klubů, ikonických závodů i slavných skokanů, jejichž jména po roce 1945 zmizela spolu s původními obyvateli regionu. Objevte, jak významnou roli sehrály Jeseníky ve středoevropské historii zimních sportů. Kdy a jak se vlastně objevily v Jeseníkách lyže? A kdo se na nich po horských úbočích proháněl jako první? Kdo si dnes vzpomene na názvy skokanských můstků jako Altvaterschanze či Sudetenschanze? Kdo dnes tuší, o jak populární sport v předválečných Jeseníkách šlo a jak pestrá síť skokanských můstků různých velikostí kdysi pokrývala celou jesenickou oblast? Komu dnes něco řeknou jména vynikajících jesenických skokanů, běžců na lyžích a sjezdařů, jako byli Rudolf Huleja, Ferdinand Winterherbst, Walter Drkosch, Alfred Wanke nebo Alfred Knoll? Jejich jména, stejně jako povědomí o kdysi slavných a populárních skokanských můstcích, dlouhých sáňkařských drahách, lyžařských klubech i jimi pořádaných spektakulárních závodech, se vytratila po roce 1945 společně s jejich obyvateli. V drtivé většině Němci, protože zrovna oni tento region obývali, a byli tudíž i hlavními protagonisty zimních sportů v Jeseníkách, stejně jako v přilehlých Rychlebských horách a na Králickém Sněžníku. A právě o nich a o zašlé slávě zdejších zimních sportů vypráví tato více než 700stránková kniha vybavená stovkami obrazových příloh. O bláznivých průkopnících jízdy na ski, o zapomenutých místních výrobcích lyží či saní, o zaniklých sáňkařských drahách, o prvních odvážlivcích, které uhranuly skoky na lyžích, i o jejich pozdějších organizovaných kláních. O tom, jak se fenomén lyžování či sáňkování postupně rozšířil od prvních nadšených jednotlivců do celé společnosti. Jakou roli přitom v rámci střední Evropy a českých zemí vlastně sehrály Jeseníky? Zjištění, že ne zrovna malou, ale naopak důležitou, jistě mnohé překvapí. Historie zimních sportů v Jeseníkách je totiž fascinujícím příběhem, který upadl v zapomnění.

Berlín, 1938: Vrcholí léto a Německo je na prahu války. Reportérka Georgie, která do Berlína právě dorazila společně s kolegou Maxem, dobře ví, že musí na každém kroku dávat zatracený pozor. Její příjezd do Berlína totiž působí na místní nacisty jako rudý hadr na býka. A sama Georgie propadá čím dál větší beznaději, když jí dochází, že přes všechnu snahu nemůže pomoct nevinným trpícím lidem. Napětí roste na obou stranách a Georgie je jasné, že musí spolu s Maxem přejít od slov k činům. Jenže pak odhalí krutou pravdu o hitlerovském Německu a celý její svět pohltí temnota, jakou si nedovedla představit ani v nejdivočejších snech…

Mimořádná příležitost zavítat do světa počátků moderní evropské literatury. Elementární částice světové hrůzy Fantasmagoriana podnítila fantazii předních osobností světové romantické scény už před více jak 200 léty v létě roku 1816, kdy na břehu Ženevského jezera se uvnitř vily Diodati sešla vybraná literární společnost v podobě lorda Byrona, Mary Shelleyové, Percyho Bysshe Shelleyho a doktora Polidoriho, aby stvořila vlastní strašidelné příběhy. Chimérické výpravy básníků děsu tehdy stvořily nesmrtelná díla z rodu Frankensteina, Drákuly nebo Mumie. Originální, původně německy psané dílo, které bylo romantiky čteno ve francouzském překladě, se dnes poprvé dostává do rukou českého čtenáře. Velkolepý návrat ke kořenům evropské literatury je určen všem milovníkům kvalitního hororu. Antologie z německých končin je překvapí svou nestárnoucí svěžestí a jedinečným významem. Do češtiny přeložily germanistky Lucy Topoľská a Ingeborg Fialová-Fürstová. Autorem konceptu knihy s barevnou přílohou sestavenou z dobových ilustrací je znalec hororu Martin Jiroušek.