Jiří Glonek

Kniha historika VKOL Jiřího Glonka otevírá fascinující, dnes téměř zapomenutý svět předválečného lyžování, sáňkování a skokanských můstků v celých Jeseníkách. Přináší příběhy průkopníků, klubů, ikonických závodů i slavných skokanů, jejichž jména po roce 1945 zmizela spolu s původními obyvateli regionu. Objevte, jak významnou roli sehrály Jeseníky ve středoevropské historii zimních sportů. Kdy a jak se vlastně objevily v Jeseníkách lyže? A kdo se na nich po horských úbočích proháněl jako první? Kdo si dnes vzpomene na názvy skokanských můstků jako Altvaterschanze či Sudetenschanze? Kdo dnes tuší, o jak populární sport v předválečných Jeseníkách šlo a jak pestrá síť skokanských můstků různých velikostí kdysi pokrývala celou jesenickou oblast? Komu dnes něco řeknou jména vynikajících jesenických skokanů, běžců na lyžích a sjezdařů, jako byli Rudolf Huleja, Ferdinand Winterherbst, Walter Drkosch, Alfred Wanke nebo Alfred Knoll? Jejich jména, stejně jako povědomí o kdysi slavných a populárních skokanských můstcích, dlouhých sáňkařských drahách, lyžařských klubech i jimi pořádaných spektakulárních závodech, se vytratila po roce 1945 společně s jejich obyvateli. V drtivé většině Němci, protože zrovna oni tento region obývali, a byli tudíž i hlavními protagonisty zimních sportů v Jeseníkách, stejně jako v přilehlých Rychlebských horách a na Králickém Sněžníku. A právě o nich a o zašlé slávě zdejších zimních sportů vypráví tato více než 700stránková kniha vybavená stovkami obrazových příloh. O bláznivých průkopnících jízdy na ski, o zapomenutých místních výrobcích lyží či saní, o zaniklých sáňkařských drahách, o prvních odvážlivcích, které uhranuly skoky na lyžích, i o jejich pozdějších organizovaných kláních. O tom, jak se fenomén lyžování či sáňkování postupně rozšířil od prvních nadšených jednotlivců do celé společnosti. Jakou roli přitom v rámci střední Evropy a českých zemí vlastně sehrály Jeseníky? Zjištění, že ne zrovna malou, ale naopak důležitou, jistě mnohé překvapí. Historie zimních sportů v Jeseníkách je totiž fascinujícím příběhem, který upadl v zapomnění.

Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek, zajisté netušili, jak jejich následná činnost a nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní. Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené nejen se stavbami turistických chodníků, chat, rozhleden, nebo jak se vše promítne například i do překotného rozvoje zimních sportů. Rok 1881 však představuje pouze jeden mezník spojený s organizovanou turistikou v Jeseníkách. K němu ovšem vedla dlouhá cesta, při níž musel člověk nejprve nalézt v horách a v potulování se po nich zalíbení. Věc, která nám dnes připadá zcela normální, prodělala během staletí řadu proměn a zvratů. Jak a kdy tedy došlo k proměně estetického vnímání od zatracovaných a přehlížených hor až po vysoce oceňovanou a vyhledávanou horskou krajinu? A co způsobilo, že se horské turistice začal věnovat stále větší okruh společnosti? Jak vše uvedené probíhalo v Jeseníkách a přilehlých pohořích? A podle čeho se vlastně první cestovatelé v jesenických horách pohybovali? Odpovědi naleznete v objemné knize o 576 stranách, doprovázené bohatým obrazovým materiálem i soupisem jesenických turistických map a bedekrů do roku 1945.

Publikace byla vydána jako katalog výstavy Eduard Hölzel: 18171885, která byla připravena ke 200. výročí narození významného olomouckého, později vídeňského nakladatele Eduarda Hölzela. Kniha představuje nejvýznamnější z asi dvou stovek titulů dochovaných ve fondech Vědecké knihovny v Olomouci. I z tohoto výběru je jasně patrné, jak hluboce se Eduard Hölzel ve druhé polovině 19. století zapsal do kulturních dějin Olomouce i celé střední Evropy. Katalog představuje například monumentální litografická alba Moravy i Čech přibližující malebné a divoce romantické krajiny, pověstmi opředené hrady, významná města i důležité stavební památky, nebo první rakouský školní atlas, který Hölzel vytvořil společně s profesorem olomouckého gymnázia Blažem Kocenem. Atlas vyšel poprvé v roce 1861, rychle se rozšířil a pod názvem Velký Kocenův atlas vychází jako základní pomůcka rakouských školáků dodnes. V katalogu dále najdete mapy, cestopisy, litografie, ale také učebnice i populární literaturu.