Elizabeth Gaskell strana 2 z 4

Elizabeth Gaskell, a viktoriánus regény egyik legjelentősebb képviselője több klasszikus művel is megörvendeztette a színvonalas romantikus irodalomra vágyó nagyérdeműt. Utolsó nagy regényének főhőse egy polgárleány, egy kitartó, bátor, igazi egyéniség, Molly Gibson. Az ő nővé érését követhetjük figyelemmel az 1820-as évek Hollingfordjának díszletei között, melyek bár épp annyira idilliek, mint amennyire elvárjuk, azért a fiatal leányszív fájdalmai ott és akkor is ugyanazok voltak. Szinte halljuk a nagy haragú Hamley uraság dörgedelmeit, a saját bőrünkön érezzük a díszes társaság élcelődését, és a legalább annyira káros pletykálkodást, vagy bosszankodunk a számító mostohaanya negédes modorba bújtatott cselszövésein. Mert bizony az úri társaságba való beilleszkedés csak a képzeletben leányálom, a szerelmi megpróbáltatásokról nem is beszélve, főleg, ha a rivális éppen egy igencsak szemrevaló mostohatestvér... Őszintén csodáljuk ezért Molly szelídségét, segítőkészségét és azt a romlatlanságot, amellyel a világot szemléli, és a viszonzást várja a lelkében rejtőző szerelemre. A humorral fűszerezett míves stílus és a fordulatos cselekmény a romantika kedvelői számára letehetetlenné teszi a regényt, amelyet a népszerű televíziós sorozat hozott közel a hazai közönséghez.

Elizabeth Gaskell az utóbbi években reneszánszát éli. Ehhez minden bizonnyal hozzájárultak a műveiből készített igényes BBC-filmsorozatok is, és az a friss, modern, a ma emberét is megszólító hang, amivel az emberi érzelmek, indulatok és szenvedélyek világát képes megeleveníteni írásaiban, így egyik legjobb regényében, az "Észak és Dél"-ben is. Észak- és Dél-Anglia világa között aligha tátongott akkora szakadék, mint a 19. században. A dél-angliai vidék háborítatlan békéjében a puritán helstone-i lelkészlak ember és természet mesevilága volt. Itt cseperedett hölggyé Margaret Hale, a hajdan csillogó életről álmodott egykor szépséges és a szerény, lelkiismeretes, ám gyámoltalan lelkész leányaként. Mások gondozására, s így közmegbecsülésre épülő életük egy csapásra semmivé lesz, amikor az apa lelkiismereti okokból föladja hivatalát. Költözni kényszerülnek, s a lombzúgásos, madárfüttyös vidéki életből meg sem állnak a füstös-kormos, arctalan munkástömegekben hullámzó északi iparvárosig, Miltonig. Észak-Anglia az ipar és a technikai forradalom zajos világa, amelyen a tőke és munka játssza a főszerepet. De hogyan boldogul ebben az embertelen világban a szépreményű, idealista lelkészleány? Hogyan tanulja meg levetkőzni előítéleteit, s elfogadni az északi élet farkastörvényeit, a munka parancsát, és nem utolsósorban a halál szigorát. Meglátja-e a kíméletlen iparváros rejtett szépségeit, és megtalálja-e az utat, amelyen a különös, idegen, de mégis figyelemre méltó textilgyárosig, John Thorntonig eljuthat? Az egyetlen átjárót Észak és Dél között: a szerelem hídját?

Do posledního dílu slavného románu Elizabeth Gaskellové vstupujeme v okamžiku, kdy se Margaret vyrovnává nejen se ztrátou matky, ale i s pocitem, že o ní pan Thornton bude smýšlet jako o lhářce. Elizabeth Gaskellová jako by tu pod clonou smyslu pro čest a pravdu a chladného obdivu vůči miltonskému továrníkovi nechávala problesknout první paprsky lásky - avšak ví o nich jen autorka a vnímavá čtenářka, Margaret sama si je zatím neuvědomuje. John Thornton naopak přiměje svou matku, aby vyhledala Margaret - slíbila přece umírající paní Haleové, že jí bude nápomocná v okamžicích, kdy by dívka mohla zakolísat. Stále se totiž vrací k okamžiku, kdy ji u nádraží spatřil s cizím mladým mužem. Ví, že mu Margaret lhala, ale cítí, že se tak nestalo z nízkých pohnutek. Pevné, leč poněkud povýšené zásady paní Thorntonové se však od Margaretiny hrdosti odrazí jako kámen vržený proti skále. Na scénu přichází pan Bell, Margaretin kmotr, oxfordský přítel jejího otce a pronajímatel Thorntonovy továrny v jednom. Laskavý starý tutor si okamžitě získá dívčino srdce. Navíc postřehne, že napětí mezi Margaret Haleovou a Johnem Thorntonem zdaleka nepramení jen z rozdílných názorů na uspořádání společnosti. Se svou domněnkou se svěří panu Haleovi, ten však jen nevěřícně potřásá hlavou. To je také jedna z posledních věcí, které tento nešťastný vdovec a bývalý pastor ještě stačí v životě učinit, neboť záhy nato umírá v oxfordské koleji pana Bella, kam ho přijel navštívit. Margaret je zcela ochromena zármutkem, a vděčně tedy přijímá azyl v londýnském domě své tety, v němž strávila dětství - paní Shawová i její dcera Edith s rodinou se vracejí z Korfu. Zahálčivý život, zpestřený jen krátkou návštěvou Helstone, která Margaret stejně spíš roztrpčí, než uchlácholí, ji pohříchu příliš neuspokojuje. Myšlenky na pana Thorntona i na ty, kteří ji opustili, stále trápí její srdce. Pan Bell - ani tomuto gentlemanovi není dáno dožít se konce románu - z ní učiní bohatou dědičku, Margaret však cítí pouze vděčnost, nikoli štěstí. Kdesi daleko, na průmyslovém severu, zatím John Thornton svádí předem prohranou bitvu o záchranu své továrny. Jeho noční rozhovor s matkou je jedním z nejsilnějších momentů celé knihy a jako by nasměroval zbývající text ke zrychlenému, vášnivému rozuzlení. Dokáže se pokořený továrník znovu narovnat? Bude právník Henry Lennox, jenž byl už kdysi dávno ve slunném Helstone odmítnut, napodruhé úspěšný? A od koho nakonec Margaret přijme ten nejkrásnější zásnubní dar - uschlé růže, jež vyrostly právě tam?

Druhý díl slavného románu anglické klasičky je již zcela ponořen do dusné atmosféry průmyslového Miltonu a vzpomínka na slunný Helstone kdesi na Jihu jen občas probleskne v myšlenkách přestěhovavší se rodiny Haleových. Po večeři u Thorntonových je Margaret, co se vztahu k panu Thorntonovi týká, ještě rozpolcenější než dřív. Na jednu stranu ho do jisté míry obdivuje, na druhou ji odpuzuje jeho tvrdost, hraničící s bezohledností. Jak říká otci v pěkné metafoře, je to s ním, jako když člověk jí poprvé olivu: "Nechte mě, ať se šklebím, než ji spolknu." Zamilovaný továrník mezitím dokáže zlomit odpor své matky, o to horší je však jeho pád, když z úst své milované uslyší, že on jejím mužem nikdy nebude…Umírající paní Haleová přiměje Margaret, aby napsala svému bratrovi Frederickovi, jenž se nesmí vrátit do Anglie kvůli námořní vzpouře, kterou kdysi vedl. Fred zastihne matku ještě naživu - avšak už jen krátce. On i jeho otec jsou jejím skonem zcela zlomeni a Margaret (spolu s paní Dixonovou) musí být ta, která jim dodává sil. Navíc je třeba, aby Frederick co nejdříve odcestoval, neboť se mu - obrazně řečeno - nad hlavou houpá oprátka. Na scénu tak nepřímo vstupuje i Margaretin zavržený následník Henry Lennox, který mu má pomoci prokázat nevinu. Jenže Haleovi nejsou jediní, kdo ví, že se uprchlý zločinec, jímž Frederick de facto je, vrátil do Anglie, a že je za jeho dopadení vypsaná tučná odměna… Jeho dramatický odjezd z Miltonu, po němž umírá jistý nehodný muž, ještě více zakalí už tak šedou oblohu nad ubohou Margaret, která v zájmu bratrovy záchrany musí lhát. A když se dozví, že je do celé věci zasvěcen i pan Thornton, propadá zoufalství…Román Sever a Jih, který se po celém světě dočkal bezpočtu vydání (a také dvou adaptací BBC), vychází v češtině vůbec poprvé, a to v překladu Jany Srbové. Richard Armitage, představitel Johna Thorntona ze seriálu "North and South" (BBC 2004), velmi případně řekl, že Elizabeth Gaskellová se - na rozdíl od ostatních viktoriánských autorek - dokáže ponořit nejen do ženské, ale i do mužské duše.

"The rich know nothing of the trials of the poor; I say, if they don't know, they ought to know. We're their slaves as long as we can work; we pile up their fortunes with the sweat of our brows, and yet we are to live as separate as if we were in two worlds" Mary Barton, the heroine of Elizabeth Gaskell's novel, is beautiful but has been born poor. Her father fights for the rights of his fellow workers, but Mary wants to make a better life for them both. She rashly decides to reject her lover Jem, a struggling engineer, in the hope of marrying the rich mill-owner's son Henry Carson and securing a safe future. But when Henry is shot down in the street and Jem becomes the main suspect, Mary finds herself hopelessly torn between them. She also discovers an unpleasant truth - one that could bring tragedy upon everyone, and threatens to destroy her. The Penguin English Library includes 100 editions of the best fiction in English, from the eighteenth century and the very first novels to the beginning of the First World War.

Hlavní hrdinku Margaret Haleovou sledujeme v prvním díle v průběhu přibližně roku mezi jejími osmnáctými a devatenáctými narozeninami. V samém úvodu ještě pobývá u své bohaté tety Shawové v Londýně, kde s přestávkami strávila devět let. Její sestřenice Edith se chystá provdat za kapitána Lennoxe a odjet s ním na Korfu. Jeho bratr Henry se jí zatím snaží dvořit, ale nachází u Margaret jen pramalou odezvu. Tato pohledná a někdy snad až příliš upřímná dívka je už totiž myšlenkami spíše u svých rodičů v jihoanglickém Helstone, kde je její otec pastorem. Uspěchaný a mondénní Londýn tak vymění za poklid venkova. Užívá si ho ovšem jen krátce - pan Hale podlehne dlouhým a mučivým pochybnostem o síle své víry a volí podle svého názoru jediné slušné řešení: vzdává se místa duchovního správce a stěhuje se s manželkou, Margaret a služebnou Dixonovou do Miltonu v severní Anglii. Snad kvůli tomu, že byla vytržena z idylického prostředí domova, pociťuje Margaret odvrácenou stranu anglické průmyslové revoluce o to bolestněji a na lásku nemá zpočátku ani pomyšlení. Henry Lennox ustupuje do pozadí a místo v Margaretině srdci se snaží obsadit miltonský továrník John Thornton, zaujatý Margaretinou živostí a krásou… Román, který se po celém světě dočkal bezpočtu překladů (a také dvou adaptací BBC) vychází v češtině vůbec poprvé v překladu Jany Srbové. Na první díl navážou ještě v průběhu roku 2012 druhý i třetí. Elizabeth Gaskellová v něm dokazuje, že patří - spolu s Jane Austenovou, George Eliotovou a sestrami Brontëovými - k těm anglickým spisovatelkám 19. století, jejichž dílo fascinuje další a další generace čtenářek.

Hlavní hrdinku Margaret Haleovou sledujeme v prvním díle v průběhu přibližně roku mezi jejími osmnáctými a devatenáctými narozeninami. V samém úvodu ještě pobývá u své bohaté tety Shawové v Londýně, kde s přestávkami strávila devět let. Její sestřenice Edith se chystá provdat za kapitána Lennoxe a odjet s ním na Korfu. Jeho bratr Henry se jí zatím snaží dvořit, ale nachází u Margaret jen pramalou odezvu. Tato pohledná a někdy snad až příliš upřímná dívka je už totiž myšlenkami spíše u svých rodičů v jihoanglickém Helstone, kde je její otec pastorem. Uspěchaný a mondénní Londýn tak vymění za poklid venkova. Užívá si ho ovšem jen krátce - pan Hale podlehne dlouhým a mučivým pochybnostem o síle své víry a volí podle svého názoru jediné slušné řešení: vzdává se místa duchovního správce a stěhuje se s manželkou, Margaret a služebnou Dixonovou do Miltonu v severní Anglii. Snad kvůli tomu, že byla vytržena z idylického prostředí domova, pociťuje Margaret odvrácenou stranu anglické průmyslové revoluce o to bolestněji a na lásku nemá zpočátku ani pomyšlení. Henry Lennox ustupuje do pozadí a místo v Margaretině srdci se snaží obsadit miltonský továrník John Thornton, zaujatý Margaretinou živostí a krásou… Román, který se po celém světě dočkal bezpočtu překladů (a také dvou adaptací BBC) vychází v češtině vůbec poprvé v překladu Jany Srbové. Na první díl navážou ještě v průběhu roku 2012 druhý i třetí. Elizabeth Gaskellová v něm dokazuje, že patří - spolu s Jane Austenovou, George Eliotovou a sestrami Brontëovými - k těm anglickým spisovatelkám 19. století, jejichž dílo fascinuje další a další generace čtenářek.

Cranford je nejznámější z novel Elizabeth Gaskellové, vtipné a dojemné klasické dílo, které si zaslouží být přečteno. Po prvním díle vydává NAKLADATELSTVÍ XYZ další část nazvanou Zpovědi pana Harrisona a čtenáři se mohou těšit i na poslední díl Lady Ludlowová. Společné zázemí a podobné zasazení i obrovská popularita a životnost celé trilogie jsou důvodem, proč byl tento materiál tak vhodný ke spojení do jedné – a velmi úspěšné – televizní adaptace natočené BBC pod názvem Cranford.

Román Život s láskou, život bez lásky napsala Elizabeth Gaskellová.Susan Dixonová je pohledná mladá dívka, jež strávila svůj dosavadní život na farmě Yew Nook v anglickém Westmorelandu. Smrt matky ji sice zasáhne, ale na truchlení nemá příliš mnoho času - musí zvládat péči o domácnost i nepříliš inteligentního mladšího bratra Willieho… a čas si najde i na lásku. Její svazek s pohledným, byť poněkud povrchním farmářským synkem Michaelem Hurstem se zdá být tou nejpřirozenější i nejsladší věcí na světě…Ovšem pak do její rodiny vtrhne zákeřná nemoc. Ona sama ji překoná bez následků, ale otec umírá a z Willieho se stává nesvéprávná přítěž. Susan se ho nechce vzdát, vždyť dala umírající matce slib, že ho nikdy neopustí. Avšak Michael má jiné představy o společném životě, a čím víc na Susan tlačí, tím víc se v jejích očích odcizuje. Susan, zmítaná mezi láskou k Michaelovi a smyslem pro pokrevní povinnost, si nakonec volí to druhé. Své rozdrásané srdce se snaží zahojit každodenní tvrdou prací. Leč ani smutné dny s šíleným a občas agresivním bratrem na osamělé farmě nejsou tou poslední ranou, která ji má v životě potkat. A tak se kdysi krásná dívka mění ve hrdou a zklamanou ženu, zoufale bránící to poslední, co jí v životě zbylo. Dočká se ještě lásky? A bude její oběť jednou odměněna? Odpovědi vetkla slavná anglická autorka Elizabeth Gaskellová do této rozsahem nevelké, ale emocemi překypující novely, do níž se můžete - díky citlivému překladu Jany Srbové - vůbec poprvé začíst i ve svém rodném jazyce.

Classic / British English Life changes completely for Margaret Hale and her parents when they move to a smoky northern city. There, Margaret meets Mr Thornton, a wealthy cotton mill owner, and dislikes him immediately. But the mill owner falls passionately in love with her. Then his workers strike. Against a background of industrial drama and personal tragedy, is there any hope for Mr Thornton's dream?

A man ...is so in the way in the house!' A vivid and affectionate portrait of a provincial town in early Victorian England, Elizabeth Gaskell's Cranford describes a community dominated by its independent and refined women. Undaunted by poverty, but d ismayed by changes brought by the railway and by new commercial practices, the ladies of Cranford respond to disruption with both suspicion and courage. Miss Matty and her sister Deborah uphold standards and survive personal tragedy and everyday dram as; innovation may bring loss, but it also brings growth, and welcome freedoms. Cranford suggests that representatives of different and apparently hostile social worlds, their minds opened by sympathy and suffering, can learn from each other. Its soc ial comedy develops into a study of generous reconciliation, of a kind that will value the past as it actively shapes the future. This edition includes two related short pieces by Gaskell, 'The Last Generation in England' and 'The Cage at Cranford', as well as a selection from the diverse literary and social contexts in which the Cranford tales take their place.

A man ...is so in the way in the house!' A vivid and affectionate portrait of a provincial town in early Victorian England, Elizabeth Gaskell's Cranford describes a community dominated by its independent and refined women. Undaunted by poverty, but d ismayed by changes brought by the railway and by new commercial practices, the ladies of Cranford respond to disruption with both suspicion and courage. Miss Matty and her sister Deborah uphold standards and survive personal tragedy and everyday dram as; innovation may bring loss, but it also brings growth, and welcome freedoms. Cranford suggests that representatives of different and apparently hostile social worlds, their minds opened by sympathy and suffering, can learn from each other. Its soc ial comedy develops into a study of generous reconciliation, of a kind that will value the past as it actively shapes the future. This edition includes two related short pieces by Gaskell, 'The Last Generation in England' and 'The Cage at Cranford', as well as a selection from the diverse literary and social contexts in which the Cranford tales take their place.

A man ...is so in the way in the house!' A vivid and affectionate portrait of a provincial town in early Victorian England, Elizabeth Gaskell's Cranford describes a community dominated by its independent and refined women. Undaunted by poverty, but d ismayed by changes brought by the railway and by new commercial practices, the ladies of Cranford respond to disruption with both suspicion and courage. Miss Matty and her sister Deborah uphold standards and survive personal tragedy and everyday dram as; innovation may bring loss, but it also brings growth, and welcome freedoms. Cranford suggests that representatives of different and apparently hostile social worlds, their minds opened by sympathy and suffering, can learn from each other. Its soc ial comedy develops into a study of generous reconciliation, of a kind that will value the past as it actively shapes the future. This edition includes two related short pieces by Gaskell, 'The Last Generation in England' and 'The Cage at Cranford', as well as a selection from the diverse literary and social contexts in which the Cranford tales take their place.

Elizabeth Gaskell első regényével nyomban beírta magát a viktoriánus regényírók aranykönyvébe. Az elismerést ugyancsak megszolgálta: Szerelem és gyötrelem című nagy ívű regénye egy szövevényes szerelmi história apropóján megannyi emberi sorsot mutat be megrázó erővel, mindezt a tömegtermelő Anglia leleplező korrajzával árnyalva. Mary Barton az ifjan félárvaságra jutott munkáslány az előnyös házasságban látja a kitörési lehetőséget a mind nagyobb nyomorból, amelybe apjával süllyed. Ragyogó szépségének nem is tud ellenállni a gyártulajdonos Mr. Carson élete ékessége, az ifjú Henry, akit sokkal inkább a csábítás, mint a lánykérés ösztönöz arra, hogy Mary körül legyeskedjen. A tapasztalatlan lányt elkápráztatja a fényes jövő ábrándja, ezért visszautasítja a tehetséges és szorgalmas munkásfiú, Jem udvarlását. Mindeközben a sztrájkkal fenyegető elszegényedő munkásság forrong, s egyre kétségbeesettebb tettekre ragadtatja magát; akár az erőszaktól sem riad vissza, hogy tisztességes munkabért erőszakoljon ki a gyárosokból. Mary apja e mozgalom egyik vezéralakjává válik, és elkeseredésében rettenetes tettre biztatja társait. A történet hirtelen tragikus fordulatot vesz: a szépreményű Henry úrfi gyilkosság áldozata lesz. A megrázó események nyitják rá Mary szemét arra, hogy lelke mélyén Jemet szereti, akit azután minden erejével igyekszik megmenteni a bitófától, hiszen bizonyos a fiú ártatlanságában. De ha Jem vétlen szerelmi vetélytársa elpusztításában, vajon kire oszthatta a sors a kegyetlen gyilkos szerepét? Mary Barton életregénye egy szerelem, egy embernyomorító korszak és egy bűnügy megrázó históriája, amelyben lassan elmosódnak a különbségek gazdag és szegény, munkás és gyáros, apa és leány, élet és halál között. S ami a megmérettetés után marad, nem egyéb, mint a nemes jellem, a megváltó halál és a továbbélés katarzisa.