Marie Hajdová

NÁLEZ PROKLETÉHO FILMU OTEVŘE DVEŘE DO NOČNÍ MŮRY… Devadesátá léta v Mexiku nejsou nejlepší doba na to být ženou ve filmovém průmyslu. Montserrat je zkušená zvukařka, přesto se ve studiu Antares neustále přetahuje o práci s kolegy opačného pohlaví. Štěstí nemá ani její nejlepší kamarád Tristán Abascal – vyčpělá hvězda telenovel, která spíš zakopne o lahev než o novou roli. Pak se ale Tristán dozví, že se vedle něj nastěhoval režisér kultovních hororů Abel Urueta, a rozhodne se s ním seznámit. Filmař tvrdí, že svým novým přátelům může změnit život. Stačí, aby mu pomohli dokončit snímek, který kdysi natáčel za asistence okultisty Wilhelma Ewerse. Montserrat nevěří v nadpřirozeno – alespoň dokud je s Tristánem nezačne pronásledovat přízrak ze zrcadla a duch slavné herečky. Aby jim unikli, musí rozluštit záhadu prokletého filmu. Do hry však vstupují Ewersovi uctívači a oni zjišťují, že krvavé rituály a černá magie nejsou jen záležitostí stříbrného plátna… Prokleté filmy a nacističtí okultisté v hlavní roli temného hororu od autorky bestselleru Mexická Gotika.

Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou ale místo nadějí veze staré rány. Helena s Martou jsou ve zdejším kraji naopak usazené už dlouho, jenže zatímco jedna touží po klidu, druhá zoufale sní o dítěti. Dovede tahle pětice najít správné místo pro sebe i pro svá přání? Komu se podaří přizpůsobit a kdo se stane vlkem samotářem? Marie Hajdová ve svém novém románu z pohraničí píše o tom, jak těžké bývá připojit se ke společenství, aniž bychom se museli vzdát vlastní podstaty. S empatií a smyslem pro detail se ptá: Nejsme to my, kdo sám sobě staví ty nejpevnější hradby?

Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou ale místo nadějí veze staré rány. Helena s Martou jsou ve zdejším kraji naopak usazené už dlouho, jenže zatímco jedna touží po klidu, druhá zoufale sní o dítěti. Dovede tahle pětice najít správné místo pro sebe i pro svá přání? Komu se podaří přizpůsobit a kdo se stane vlkem samotářem? Marie Hajdová ve svém novém románu z pohraničí píše o tom, jak těžké bývá připojit se ke společenství, aniž bychom se museli vzdát vlastní podstaty. S empatií a smyslem pro detail se ptá: Nejsme to my, kdo sám sobě staví ty nejpevnější hradby?

Audiokniha Sudety: Ztracený ráj, kterou napsali Petra Klabouchová, Petra Dvořáková, Michal Vrba, Michaela Klevisová, Marie Hajdová, Leoš Kyša, Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Jakuba Katalpa, David Jan Žák. Desatero povídek o meziválečném životě v českém pohraničí z pera předních tuzemských prozaiků a prozaiček. Antologie s předmluvou autorů podcastu Přepište dějiny nás současně vybízí k zamyšlení nad křehkostí mezilidského soužití v turbulentních časech.

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. O válce a následném vyrovnání účtů toho bylo napsáno už mnoho. Co se však odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím… Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.

Audiokniha Jeřabinový dům, kterou napsala Marie Hajdová. Román o mateřství, životní prázdnotě i naplnění. O kořenech, které nelze lehce vytrhat, i o tom, že je lze zapustit i v místech, kde bychom to nejméně čekali.

Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá „Jeřabinový dům“. Právě do něj se vrací Lucie. Na léto, nebo napořád. Starý dům pro ni v dětství představoval bezpečné útočiště a teď, když se jí život drolí mezi prsty, tu hledá úkryt znovu. Svým návratem Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních obyvatel. Z okna samoobsluhy ji žárlivě pozoruje Janina, která se ve vesnici narodila i vyrostla a nikdy se jí nepodařilo odejít. Teď čeká třetí dítě a doufá, že tentokrát zvládne mateřství i svůj vztah lépe. Jenže když se tu objeví emancipovaná Lucie zvyklá na městský ruch, začne Janina pochybovat o tom, jestli jí její životní situace vyhovuje. Obě přehodnocují své dosavadní životy, zatímco i mezi dalšími obyvateli vesnice se pomalu vyjevují dávné křivdy. Vztahový román Marie Hajdové o mateřství ve všech podobách, o návratech a nových začátcích. Vypráví o tom, že některé kořeny nelze tak lehce vyrvat a že je můžeme zapustit tam, kde bychom to nejméně čekali. Marie Hajdová (1986) pochází z Jeseníku, kde v současnosti opět žije. Studovala knihovnictví v Brně a v Praze. Poté pracovala jako redaktorka na volné noze i v různých nakladatelstvích. Kromě redakční práce se věnuje i dalším činnostem: můžete ji potkat například za barem v kavárně anebo na literárních čteních, která spolupořádá. Když se vrátila do rodného Jeseníku, slíbila si, že napíše knihu.

Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá Jeřabinový dům. Právě do něj se vrací Lucie. Na léto, nebo napořád. Starý dům pro ni v dětství představoval bezpečné útočiště a teď, když se jí život drolí mezi prsty, tu hledá úkryt znovu. Svým návratem Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních obyvatel. Z okna samoobsluhy ji žárlivě pozoruje Janina, která se ve vesnici narodila i vyrostla a nikdy se jí nepodařilo odejít. Teď čeká třetí dítě a doufá, že tentokrát zvládne mateřství i svůj vztah lépe. Jenže když se tu objeví emancipovaná Lucie zvyklá na městský ruch, začne Janina pochybovat o tom, jestli jí její životní situace vyhovuje. Obě přehodnocují své dosavadní životy, zatímco i mezi dalšími obyvateli vesnice se pomalu vyjevují dávné křivdy. Vztahový román Marie Hajdové o mateřství ve všech podobách, o návratech a nových začátcích. Vypráví o tom, že některé kořeny nelze tak lehce vyrvat a že je můžeme zapustit tam, kde bychom to nejméně čekali.

Člověk je tvor společenský a během svého života se setkává s řadou jiných lidí, stejně jedinečných, jako je on sám. Partnerské neshody, pramenící z odlišného mužského a ženského pohledu na svět, střety s vyšší mocí úřední nebo zážitky z mládí – z každé příhody si člověk odnáší poučení. Po čase na ně vzpomínáme s úsměvem, ale ve chvíli, kdy se odehrávají, nám do smíchu moc nebývá. Jiří Siegel – architekt a spisovatel – dokáže tyto příhody popisovat s lehkostí, humorem a sebeironií. V knížce se podělí se čtenářem o příběhy, které prožil, nebo mu je vyprávěli jeho přátelé.