Michal Vrba

Audiokniha Sudety: Ztracený ráj, kterou napsali Petra Klabouchová, Petra Dvořáková, Michal Vrba, Michaela Klevisová, Marie Hajdová, Leoš Kyša, Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Jakuba Katalpa, David Jan Žák. Desatero povídek o meziválečném životě v českém pohraničí z pera předních tuzemských prozaiků a prozaiček. Antologie s předmluvou autorů podcastu Přepište dějiny nás současně vybízí k zamyšlení nad křehkostí mezilidského soužití v turbulentních časech.

Povídky o předválečném životě v pohraničí od předních českých spisovatelek a spisovatelů Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. O válce a následném vyrovnání účtů toho bylo napsáno už mnoho. Co se však odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím… Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí. Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.

Dřív naháněl hrůzu jiným, teď marně zápasí s vlastními běsy… Ve starém Františkovi, důchodci živořícím v Ústí nad Labem, by dnes už málokdo poznal nechvalně proslulého komunistického vyšetřovatele s přezdívkou Rudej vztek. Po Listopadu se z něho stal vyvrženec, kterého se zřekla i vlastní rodina. Útočiště před bolestnou samotou najde ve Společenství vedeném Pastorem, ale nečekané události jej nakonec přinutí tento náboženský spolek připomínající sektu za dramatických okolností opustit. Františkovi se totiž začne dostávat důkazů o existenci pekla – a to jej spolu s ožívajícími vzpomínkami na minulost připravuje o klidný spánek i zdravý rozum. Blíží se poslední zúčtování, nebo si s ním ďábel jen tak pohrává? Či snad dočista zešílel? Autor povídkové sbírky Kolem Jakuba, nominované na cenu Magnesia Litera, své postavy rád vystavuje mezním situacím – tentokrát sáhl rovnou po ďáblovi. délka nahrávky: 9 hodin 32 minut

Dřív naháněl hrůzu jiným, teď marně zápasí s vlastními běsi… Ve starém Františkovi, důchodci živořícím v Ústí nad Labem, by dnes už málokdo poznal nechvalně proslulého komunistického vyšetřovatele s přezdívkou Rudej vztek. Po Listopadu se z něho stal vyvrženec, kterého se zřekla i vlastní rodina. Útočiště před bolestnou samotou najde ve Společenství vedeném Pastorem, ale nečekané události jej nakonec přinutí tento náboženský spolek připomínající sektu za dramatických okolností opustit.

Minulosti neutečeš — předběhne tě a čeká na tebe na konci světa. František Horák měl přezdívku Rudej vztek. To bylo tehdy za minulého režimu, když se ještě všichni báli jeho vyšetřovacích metod. To bylo tehdy, když došlo k té podivné sebevraždě skokem ze skály, na jejímž vršku zůstaly jen boty. Kdo se sakra před sebevraždou zouvá? Ale to všechno je teď zapomenuto. Horák je důchodce, který žije v severočeském Ústí nad Labem a doufá, že ho už nikdo nepoznává. Jeho jedinou útěchou je uzavřené náboženské společenství a Pastor, který je vede. Jenže pak se začnou objevovat zvláštní znamení, jako by ďábel nebyl jen symbolická postava, ale někdo, kdo může člověku skutečně zastoupit cestu. A s ďáblem se pomalu vrací také minulost. Den zúčtování se blíží. Michal Vrba zaujal povídkovým souborem Kolem Jakuba (2019), který byl nominovaný na cenu Magnesia Litera. Zatímco jeho povídky pokrývaly historicky dlouhé období od středověku až do současnosti, tentokrát autor přichází se sevřenou prózou, ve které kombinuje sociální román s detektivními postupy a fantaskními motivy.

Minulosti neutečeš — předběhne tě a čeká na tebe na konci světa. František Horák měl přezdívku Rudej vztek. To bylo tehdy za minulého režimu, když se ještě všichni báli jeho vyšetřovacích metod. To bylo tehdy, když došlo k té podivné sebevraždě skokem ze skály, na jejímž vršku zůstaly jen boty. Kdo se sakra před sebevraždou zouvá? Ale to všechno je teď zapomenuto. Horák je důchodce, který žije v severočeském Ústí nad Labem a doufá, že ho už nikdo nepoznává. Jeho jedinou útěchou je uzavřené náboženské společenství a Pastor, který je vede. Jenže pak se začnou objevovat zvláštní znamení, jako by ďábel nebyl jen symbolická postava, ale někdo, kdo může člověku skutečně zastoupit cestu. A s ďáblem se pomalu vrací také minulost. Den zúčtování se blíží.

Pozoruhodná povídková sbírka je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka. Jakubský rybník na pomezí východních a středních Čech je největší rybník z dymokurské rybniční soustavy založené v 15. století. Obklopují jej lesy a na jeho březích se nachází jediné sídlo, malá osada Poušť Poklidné místo v lesích, kolem něhož kráčí dějiny.

Psychologická novela Prak z období německé okupace vypráví příběh novináře, který se zaprodal nacistické moci a svá selhání se rozhodl kompenzovat tím, že spáchá brutální, radikální čin, který jej může přivést až na popraviště. A není zdaleka jisté, zda mu tento záblesk vzdoru pomůže po válce očistit vlastní jméno. V druhé linii pak sledujeme osudy patnáctileté Aleny, která na počátku šedesátých let objeví v lesní chatě u Hamerské nádrže na Vysočině novinářovy zápisky. Jak se naplnil jeho osud? Jaký vztah k tomuto muži má její matka? A hlavně – proč jen zmínka o něm přivádí k zuřivosti komunistického tajemníka, který s oběma ženami tráví na chatě noc?