Lukáš Hájek

Kdo zvítězil v nejmenších vesnicích a kdo naopak v největších městech? Mají větší šanci na zvolení starostou muži, nebo ženy? A jaké strany spolu nejčastěji složily obecní rady? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá kniha o komunálních volbách v České republice v roce 2018. Její přečtení nabízí hned dvojí benefit. Za prvé je publikace tradiční výpovědí o místním hlasování, které do historie zapíše kromě jiného i vůbec první pokles celkového počtu kandidátů oproti předchozím volbám. Uvnitř knihy najdete detailní zprávu o změnách dresů kandidátů, podobě volební kampaně i výsledcích voleb či rozdělení starostenských postů. Za druhé ale publikace nabízí také několik přelomových analýz. Zjistíte tak například, o kolik více preferenčních hlasů získávají kandidující lékaři nebo že v obcích vládne ANO s ODS podobně často jako s ČSSD. Kniha ale nabízí ještě mnohem více.

Kniha je vůbec první českou ucelenou publikací, pojednávající o ústavních zvyklostech. Nabízí jejich systematický teoretický i empirický rozbor. Po teoretickém úvodu a krátkém exkurzu do středoevropských zemí se autoři přesouvají na území České republiky a vysvětlují, jak a proč se u nás ústavní zvyklosti vyvinuly a jak ovlivňují fungování českého demokratického režimu. Kromě těch etablovaných se věnují také pokusům prosadit některé další ústavní zvyklosti, které však nakonec neuspěly. Je pozoruhodné, byť ne překvapivé, že se české ústavní zvyklosti až na jednu výjimku týkají prezidenta republiky. Důvody jsou v knize popsány. Ústavní zvyklosti jsou mnohdy pojmem kontroverzním, nicméně často klíčovým, který je v každém případě dobré znát. Co jsou ústavní zvyklosti a proč jsou důležité? Existují ve střední Evropě? A proč se tam o nich (ne)mluví? Jak jsou pojímány v České republice? Jak ovlivňují ústavní zvyklosti českou demokracii? Proč se u nás týkají hlavně prezidenta? A proč se některé prosadily, a jiné ne?