Tomáš Halík strana 2 z 4

Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o "nevěřícím Tomášovi". Představy o Bohu, církvi a víře "bez zranění" autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář "zraněnému Bohu" člověk může odložit "brnění, masky a šminky", jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe.

Tomáš Halík předčítá úryvky ze svého stejnojmenného souboru esejů, které spojuje jedno velké téma: naděje.

Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kt

vzděláním filosof, sociolog, teolog a religionista. Za totality činný v náboženském a kulturním disentu, nyní profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie. Po roce 1989 podnikl studijní a přednáškové cesty po všech šesti kontinentech, byl hostujícím profesorem mimo jiné na univerzitách v Oxfordu, Cambridge a Harvardu. Je nositelem mezinárodních ocenění za zásluhy o šíření tolerance a duchovní svobody. Jan Pavel II. ho jmenoval konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a Benedikt XVI. monsignorem (čestným papežským prelátem). Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu.

V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho.

V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. Ke knize je připojeno CD se čtením z knihy.

V novém knižním rozhovoru se oba protagonisté pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena. Studentský farář, ale i filozof a zasvěcený interpret současných myšlenkových a náboženských proudů, Tomáš Halík, se spolu se svým interviewerem snaží postihnout základní otázky moderny: Potřebuje tento svět ještě Boha, a je-li tomu tak, jaký je tento Bůh? Je v různosti pohledů na existenci člověka a jeho bytí možné smíření a syntéza? Je dialog mezi různými pravdami víry a náboženství vůbec možný? Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Nyní působí jako profesor FF UK, farář Akademické farnosti v Praze, prezident České křesťanské akademie a člen Evropské akademie věd a umění. Je nositelem mnoha mezinárodních i domácích ocenění. Jeho knihy a články vycházejí v řadě světových jazyků. V Portálu již vydal knižní rozhovor Ptal jsem se cest (1997, 2010). Tomasz Dostatni je dominikánský kněz, publicista, v 90. letech působil v Praze, kde se zasloužil o rozvoj polsko-českých vztahů mezi umělci, intelektuály a významnými osobnostmi veřejného života. Žije v polském Lublinu, kde stojí v čele nadace Ponad granicami. Do roku 2000 vedl nakladatelství W drodze. Je autorem televizních pořadů Rozmowy w drodze. Angažuje se v ekumenickém dialogu mezi církvemi, Židy a křesťany a muslimy a křesťany. Je autorem několika knih.

V šestnácti esejích této knihy nazvané Noc zpovědníka čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

Kniha nazvaná Vzdáleným na blízku o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona… Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.

Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona… Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

Soubor textů, uspořádaných do sedmi týdenních cyklů, chce naznačit bohatost, rozmanitost, krásu a hloubku světa křesťanské modlitby - pokladu, z něhož čerpali a do něhož přispívali věřící všech dob.

Čte Tomáš Halík Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Nechybí ani vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace

Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe.

V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.

V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.