Sven Hassel strana 3 z 4

V roce 1944 hrdinové románu již vidí, že válku, do níž je nahnali, nevyhrají. Zbývá jim jen pokusit se nijak přežít. V drsných podmínkách Balkánu, kde kromi nehostinné přírody usilují o jejich životy i partyzáni. Mezi jejich nepřátele však patří také velitelé, včetni nejvyššího, šíleného Adolfa Hitlera, jeho přisluhovači v uniformách SS či pláštích gestapa, ale často i muži v týchž polních blůzách, s nimiž se večer bratřili v alkoholickém opojení. Muži z Didkovy čety se naučili spoléhat jen na s vůj samopal, bajonet a instinkt zabijáka. A tak chlast, cigarety, kus žvance, ten nejšpinavijší sex - to jsou touhy, které jim zbyly.

E könyv, a Hassel-sorozat talán legsúlyosabb darabja a II. világháború fordulópontját jelentő Sztálingrád ostromához kalauzol. A német csapatok és kényszerű szövetségeseik a szovjet fővéd bevétele során előbb fölényben támadtak, majd hónapokig tartó keserű harc után a szovjetektől bekerítve végezték. A tengelyhatalmi katonák javarészt elpusztultak vagy fogságba estek, a náci hadvezetés megroppant. De nem csak a német oldal emberei estek áldozatul: mindkét oldalról mintegy másfél millióan pusztultak el. A történelem legvéresebb csatájában követjük nyomon Portát, Picit és az egész büntetőszázadot. A korábbi kötetekben megtapasztalt embertelenség és terror itt egy helyszínre koncentrálva köszön vissza. Ebben a világban náluk keményebben senki sem állhat helyt.

Druhá světová válka se chýlí ke konci, německá vojska se musela z ruských plání stáhnout do Polska. Jejich velení vidí, že celkové porážce nelze zabránit, že ani rozkaz bojovat do posledního muže postupující ruskou armádu nezastaví. A tak se zoufalá armáda mstí vražděním a vypalováním celých měst. Kárné tankové oddíly jsou převeleny z tábora, kde jsou vězni z celého Německa přecvičováni na vojáky, do válečné vřavy Polska. Při jedné z akcí Dědkův oddíl zůstává odříznut a teprve po mnoha bitkách a útrapách se dostává za své linie, aby ustoupil do Varšavy. Zde je svědkem těch nejstrašnějších masakrů civilního obyvatelstva, které ukončí až německá kapitulace.

A címben szereplő parancsot Hitler adta ki 1944-ben, amikor már látszott, nem sikerül feltartóztatni az előrenyomuló szövetséges csapatokat. Párizsban a német vezetés már csak az utánpótlás és a robbanóanyag megérkezésére vár. Pedig az átlag német katona egyetlen vágya a hazatérés, és a szívós francia ellenállás sem könnyíti a dolgukat. Ide érkezik hadosztályával Mercedes vezérőrnagy és csapata is, akik túléltek már mindent: Sztálingrádot és Monte Cassinót. A korábbi történetekben megismert Porta, Pici és a többiek - a növekvő hisztéria közepette - sajátos logika szerint élik a háborús hétköznapokat, melyben az életveszélyes fogolyszöktetés és a humoros éjszakai malaclopás egyaránt helyet kap. Kiszámíthatatlanok, éppen ezért maradhatnak életben.

Sven Hassel 1917-ben született Dániában. A nagy gazdasági világválság idején Németországba emigrált, ahol önkéntesként beállt a hadseregbe. Innen Lengyelország lerohanása után 1939-ben dezertált, de elfogták, és koncentrációs táborba küldték. A biztos halál elől az menekítette meg, hogy besorozták az Oroszországba induló büntetőezredbe. A minden támadásnál elöl menetelő, visszavonuláskor pedig hátvédet alkotó ezreddel Hassel szinte az összes európai fronton megfordult, és megjárta a poklot. Műveiben az egyszerű katona szemszögéből láttatja a háborút, és megosztja velünk mindazt a szenvedést, amelyet társaival együtt el kellett viselnie. A Kárhozottak Légiójából már ismerős Porta, Pici és Papa után most találkozhatunk két új szereplővel, Légióssal és Heidével is. Hassel háborúellenes regényeinek sorában a Lánctalpak másodikként látott napvilágot.

Sven Hassel 1917-ben született Dániában. A nagy gazdasági világválság idején Németországba emigrált, ahol önkéntesként beállt a hadseregbe. Innen Lengyelország lerohanása után (1939) dezertált, de elfogták, és koncentrációs táborba küldték. A biztos halál elől az menekítette meg, hogy besorozták az Oroszországba induló büntetőezredbe, mellyel Hassel szinte az összes európai fronton megfordult - és megjárta a poklot. Műveiben az egyszerű katona szemszögéből láttatja a háborút, és megosztja velünk mindazt a szenvedést, amelyet társaival együtt el kellett viselnie. Gyalogoshadosztály c. művében a többi kötetből már jól ismert Papát, Portát, Picit, Heidét és Légióst tovább dobálja az élet és a háború pokla. Kalandozásaik során bejárják az orosz hátországot, igazságot szolgáltatnak egy halálraítélt számára, gálánsan egy bordélyház "lakónak" segítségére sietnek, barátságokat kötnek... és ölnek... és ölnek... mert már úgy érzik, e nélkül képtelenek bármit is megoldani. Hassel eddig megjelent regényei: Kárhozottak Légiója, Lánctalpak, Bajtársak.

Z válkou rozervaných ruských stepí, přes svahy Monte Casina, vyděšené a zkrvavené zbytky hitlerovských armád nastupují k poslední bitvě Třetí říše - bitvě o západní frontu. Po vylodění spojenců je však Francie ještě plná německého vojska a dojde ještě k mnoha krutým bitvám.

Další v podstatě autobiografická příhoda válečného veterána zavádí čtenáře na daleký sever, někam na sovětsko-finskou hranici, do opuštěných hlubokých lesů a zasněžených plání, za nimiž již končí civilizovaný svět. Dále se táhne jen zmrzlá tundra a ledové kry severního moře. Avšak krvavá válka nezná žádných hranic, a i v těchto ledových pustinách provádějí německé jednotky diverzní operace. Prostý voják má však jediný cíl - přežít, a k tomu využívá svého umění zabíjet. A pokud se vojáci obou stran fronty přece jen domluví, vše zmaří hlupáci v zájmu nesmyslných ideologií. Už nejde o pravdu a spravedlnost ani před válečným soudem. A voják, který ničemu nevěří, musí střílet na své kamarády, odsouzené válečným tribunálem.

Autor je po svém uvěznění znovu odveden a zařazen do trestanecké jednotky, která je odvelena na ruskou frontu. Ta zde působí v sestavě 7. obrněné brigády a později dalších tankových jednotek, které se probíjejí za krutých podmínek nepřátelským územím až ke Stalingradu. V gigantické bitvě je spolu se statisíci dalšími německými vojáky i svými nerozlučnými druhy zajat, a opět se ocitá ve vězení, nyní v sovětském zajateckém táboře. Po líčení válečných hrůz a bojích `do posledního muže a posledního náboje` plynoucích z Hitlerových rozkazů, následují stejně neutěšené poměry zajetí, jež umožňuje přežít jen, sice drsné, ale přesto přátelství mezi hrdiny románu.

Román Komisař barvitě líčí `zlatokopeckou` výpravu starých dobrých přátel Porty, Drobečka a ostatních. Parta z trestního praporu se doslechla o údajném ruském zlatém pokladu a lesk drahého kovu má i za války takovou sílu, se vydávají do mrazu a nebezpečí, aby si každý urval svůj díl. Dobrodružství je však zavede do jedné z nejkrvavějších bitev 2. světové války.

Otřesný pohled do válečného týlu, kde si zbabělec hraje na hrdinu, a hlupák či vrah vzbuzují panický strach. A z bezcharakterních se stávají bezohledné zrůdy. Všichni však jen `plní rozkazy`. A ti nejvíce postrádající svědomí vstupují do řad Gestapa, kde jsou přetaveni v lidské roboty určené k ničení podle rozkazů vůdce. A tak vojáci přicházející z fronty uvažují, zda by snad nebylo lepší se tam vrátit.

Autor pokračuje v líčení svých válečných osudů. Je zatčen pro dezerci a bez průtahů odsouzen na patnáct let těžkých prací - kdyby ovšem nebyl cizinec, neminul by jej trest smrti. Nesnesitelné poměry ve věznici jej přimějí, aby se dobrovolně přihlásil k práci, při níž mu doslova nahlíží smrt přes rameno: zneškodňuje nevybuchlé bomby. Naivně věří náborovému slibu, že mu bude za každých patnáct zneškodněných bomb prominut rok vězení. Pak je náhle z vězení propuštěn. Brzy však pochopí, že jediným důvodem je nedostatek vojáků na frontách - a po krutém vězení následuje stejně krutý výcvik. A tak převelení na frontu přes všechna číhající nebezpečí pociťuje jako úlevu. V nové jednotce navazuje přátelství se čtyřmi druhy, kteří jej budou doprovázet po zbytek války. Pět nerozlučných přátel čeká dlouhé období smrtelného nebezpečí a válečných strastí.

Autor pokračuje ve vyprávění Portova příběhu. Ten má větší štěstí než mnoho jeho spolubojovníků: z východní fronty se, spolu s Drobečekm, vrací, byť lazaretním vlakem a s omrzlinami druhého stupně. Dvanáct dnů trvající cestu do Krakova přežije jen třetina zraněných. Poté se oba přátelé léčí v hamburské nemocnici, vymetají bordely a putyky a hrdina se seznamuje s důstojnickou paničkou Gizelou. Odmítají režim, který je nutí bojovat až do hořkého konce bez ohledu na lidské životy, což vede k řadě střetnutí s vojenskou policií. Jednou z bestií v lidské podobě je obrovitý rotný Braun, jehož nakonec Drobeček zaškrtí kusem ocelového drátu. Příjemný život v zázemí však nemůže trvat věčně a oba přátele čeká transport zpět do válečného běsnění. Opět se ocitají na východní frontě a opět jim jde o život - německou armádu decimují ruské tankové a letecké útoky.

V roce 1944 hrdinové románu již vědí, že válku, do níž je nahnali, nevyhrají. Zbývá jim jen pokusit se nějak přežít. V drsných podmínkách Balkánu, kde kromě nehostinné přírody usilují o jejich životy i partyzáni. Mezi jejich nepřátele však patří také velitelé, včetně nejvyššího, šíleného Adolfa Hitlera, jeho přisluhovači v uniformách SS či pláštích gestapa, ale často i muži v týchž polních blůzách, s nimiž se večer bratřili v alkoholickém opojení. Muži z Dědkovy čety se naučili spoléhat jen na svůj samopal, bajonet a instinkt zabijáka. A tak chlast, cigarety, kus žvance, ten nejšpinavější sex - to jsou touhy, které jim zbyly.

Druhá světová válka se chýlí ke konci, německá vojska se musela z ruských plání stáhnout do Polska. Jejich velení vidí, že celkové porážce nelze zabránit, že ani rozkaz bojovat do posledního muže postupující ruskou armádu nezastaví. A tak se zoufalá armáda mstí vražděním a vypalováním celých měst.

Otřesný příběh německé tankové jednotky z období bojů o Moskvu. Führerovy rozkazy zněly jasně: Na Moskvu! A tak se mocné tankové pluky vrhly do akce: zabíjet, razit si cestu nezměrnými ruskými pláněmi… Portu a ostatní nezajímá, kdo válku vyhraje, bojují na ruských pláních o holý život, a pod vrstvami sněhu leží zmrzlá lidská těla.