Petr Heteša

Česká a polská fantastika k sobě patří. Navzájem se inspirují i prolínají a tohle je jejich velkolepý výstřel do světa.Nejlepší čeští a polští autoři spojili síly, aby společně vytvořili knihu, která se ve stejný den objeví v Praze i ve Varšavě, v polštině i češtině, aby spojili milovaný i opovrhovaný žánr dvou národů, které ho tak milují a jehož autoři v něm spějí k mistrovství.Leoš Kyša a Jakub Ćwiek patří mezi výrazné postavy obou fantastik a oba s úspěchem vychází v zemích toho druhého. A tak oslovili ty autory, kteří mají co říct na sever i na jih od řeky Odry, aby napsali to nejlepší, co dovedou, protože poslední výstřel může být pro někoho i prvním začátkem cesty stát se hrdinou.Tohle je výběr, který si rozhodně nechcete nechat ujít.

Audiokniha Infico, kterou napsal Petr Heteša. Předcházely tomu hodiny a hodiny testování, ověřovacích simulací a modelových scénářů. Jenže když pak došlo k tomu, že akce musela být najednou neplánovaně spuštěna, muselo se improvizovat. A každá improvizace generuje chyby. Ta, která se stala mně, ovšem byla megachybou. Navíc když technické zabezpečení tak složité operace dostala na starost ženská.

Neomars je umělé město v moři, v mezinárodních vodách, tedy mimo jakoukoli pevninskou jurisdikci. Hi-tech urbanistická struktura vyrostla na původních šesti obřích vrtných plošinách, 360 metrů nad moře a 60 metrů pod jeho hladinu, a tuto věž obývá jeden a půl milionu lidí. Díky vyspělým technologiím, které si Neomars přísně střeží, generuje hospodářský produkt rovnající se pětině celých Spojených států. To ale není jediná anomálie. Tou zásadní je, že zde mohou pobývat pouze neočipovaní, což na pevnině není možné. Většina obyvatelstva Neomarsu sem z pevniny utekla, protože odmítla čipování. Po teroristickém útoku spáchaném v Baltimoru vzniklo podezření, že pachatel uprchl na Neomars, a tudíž je třeba tam vyslat někoho, kdo by ho dostal zpátky. Samozřejmě že jsem to vyžral já. Jasně, že jsem byl očipovanej, ale moje šéfová zařídila, že mi pro ten úkol čip vypreparovali. Což ještě bylo zkousnutelný. Horší bylo, že mi nechala naimplantovat úplně jinou technologii. Prý to bude v pohodě. Hmm… už asi tušíte. Samostatný román.

Neomars je umělé město v moři, v mezinárodních vodách, tedy mimo jakoukoli pevninskou jurisdikci. Hi-tech urbanistická struktura vyrostla na původních šesti obřích vrtných plošinách, 360 metrů nad moře a 60 metrů pod jeho hladinu, a tuto věž obývá jeden a půl milionu lidí. Díky vyspělým technologiím, které si Neomars přísně střeží, generuje hospodářský produkt rovnající se pětině celých Spojených států. To ale není jediná anomálie. Tou zásadní je, že zde mohou pobývat pouze neočipovaní, což na pevnině není možné. Většina obyvatelstva Neomarsu sem z pevniny utekla, protože odmítla čipování. Po teroristickém útoku spáchaném v Baltimoru vzniklo podezření, že pachatel uprchl na Neomars, a tudíž je třeba tam vyslat někoho, kdo by ho dostal zpátky. Samozřejmě že jsem to vyžral já. Jasně, že jsem byl očipovanej, ale moje šéfová zařídila, že mi pro ten úkol čip vypreparovali. Což ještě bylo zkousnutelný. Horší bylo, že mi nechala naimplantovat úplně jinou technologii. Prý to bude v pohodě. Hmm… už asi tušíte. Samostatný román.

Audiokniha Tanec na sopce, kterou napsal Petr Heteša.Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj.

Audiokniha Yarminův syndrom, kteoru napsal Petr Heteša. Policista Brett Machovski si vede svůj každodenní život v Ground Zero – podzemním městě pod moderním a luxusním Baltimorem. Netuší, že nevinné setkání se starou láskou ze střední školy ho zatáhne do víru událostí, které by si ani on, ani nikdo jiný nedokázal představit. Nejnovější audioknize Petra Heteši propůjčil hlas David Viktora.

Země je v troskách. Lidstvo se ale nikdy nevzdá a dál bojuje o svůj osud. Někdo obývá ruiny staré civilizace, další stihli včas kolonizovat jiná místa ve vesmíru. Nahlédněme do pěti vizí naší budoucnosti. Změní se svět lidí? Změní se lidé? Antologie Trosky Země přináší pět nových příběhů od hvězd české fantastiky. Každý se váže k jejich čtenářsky oblíbeným sériím. Ondřej Neff připomene svůj nejznámější svět Arkádie. Vilma Kadlečková cenami ověnčenou sérii Mycelium. Jan Kotouč nás zavede do Centrálního Impéria. Petr Heteša nechá vzpomenout na svůj Baltimore a autorská dvojce Jan Hlávka a Jana Vybíralová se vrací do světa Algoru. Antologie Trosky Země je vhodná nejen pro fanoušky jednotlivých autorů, ale i pro každého, kdo se chce s hvězdami české sci-fi teprve seznámit.

Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj. A když si všiml, že v jeho biologickém produktu zůstaly ještě nějaké volné jalové řetězce DNA, neodolal, aby do nich něco dodatečně nevepsal. A nerozmýšlel se dlouho, co to bude. Nenáviděl tuhle šílenou baltimorskou megapoli a usoudil, že jediné, co si zaslouží, je apokalypsa. Gině je deset let a má ji vepsanou do své DNA. Je k ní ale ještě třeba iniciační rozbuška. Tedy ne, že bych chtěl zachraňovat celý svět, ale Baltimore mi za to stojí.

Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj. A když si všiml, že v jeho biologickém produktu zůstaly ještě nějaké volné jalové řetězce DNA, neodolal, aby do nich něco dodatečně nevepsal. A nerozmýšlel se dlouho, co to bude. Nenáviděl tuhle šílenou baltimorskou megapoli a usoudil, že jediné, co si zaslouží, je apokalypsa. Gině je deset let a má ji vepsanou do své DNA. Je k ní ale ještě třeba iniciační rozbuška.Tedy ne, že bych chtěl zachraňovat celý svět, ale Baltimore mi za to stojí. Samostatný román

Když je vztek silnější než smrt, tak vás ani ta nezastaví. Zvlášť když se v tom šíleném elektromagnetickém dešti před vámi rozvine skutečné bojiště, které chtěli utajit a kvůli kterému vás dostali. Netušili ale, že si v tom datovém kráteru sami vykopali virovou past. Byli příliš sebejistí a jejich nabubřelost a arogance z nich tryskala v gejzírech. Na věčně zamrzlém Atammiku měli k dispozici stovky kilometrů síťových rozvodů propojujících desetitisíce základových desek narvaných tak těsně k sobě, jak to jen dovolovala pravidla termodynamiky. Nezbylo mi nic jiného, než použít jejich vlastní zbraně. Jejich stínové moduly genetického kmene, jejich kvantové tunelující nanočástice a jejich biotechnologické mozkové nanosystémy. Laura mi za to stála. Samostatný román

Když je vztek silnější než smrt, tak vás ani ta nezastaví. Zvlášť když se v tom šíleném elektromagnetickém dešti před vámi rozvine skutečné bojiště, které chtěli utajit a kvůli kterému vás dostali. Netušili ale, že si v tom datovém kráteru sami vykopali virovou past. Byli příliš sebejistí a jejich nabubřelost a arogance z nich tryskala v gejzírech. Na věčně zamrzlém Atammiku měli k dispozici stovky kilometrů síťových rozvodů propojujících desetitisíce základových desek narvaných tak těsně k sobě, jak to jen dovolovala pravidla termodynamiky. Nezbylo mi nic jiného, než použít jejich vlastní zbraně. Jejich stínové moduly genetického kmene, jejich kvantové tunelující nanočástice a jejich biotechnologické mozkové nanosystémy. Laura mi za to stála. Samostatný román

Že je časoprostor zakřivený, se ví už dávno a není s tím problém. Ten nastane, až když se v něm vyskytne nečekaná chyba, drobný kaz. Nevím, proč jsem to nenechal být. Proč jsem od toho nedal pracky pryč a strkal do všeho svůj zvědavý čumák. Dominový efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Najednou jsem byl v rychlíku, který se řítil přímo do pekla, a mně nezbývalo nic jiného, než na tu konečnou dojet. A to jen kvůli jediný pitomý otázce: Mohla středověká alchymie pohnout vesmírem? Tím mým určitě.

Že je časoprostor zakřivený, se ví už dávno a není s tím problém. Ten nastane, až když se v něm vyskytne nečekaná chyba, drobný kaz. Nevím, proč jsem to nenechal být. Proč jsem od toho nedal pracky pryč a strkal do všeho svůj zvědavý čumák. Dominový efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Najednou jsem byl v rychlíku, který se řítil přímo do pekla, a mně nezbývalo nic jiného, než na tu konečnou dojet. A to jen kvůli jediný pitomý otázce: Mohla středověká alchymie pohnout vesmírem? Tím mým určitě. Samostatný román

Fantastika je úžasná v jedné věci – můžete psát prakticky cokoliv a o čemkoliv. Můžete klást zásadní filosofické otázky, bourat tabu i řešit složitá společenská dilemata. A také se můžete bavit, dělat si z věcí legraci a být tak sexuálně explicitní, jak vám to jenom vlastní stud dovolí. A to nejlepší na fantastice spočívá v tom, že můžete úplně všechno dohromady. Vzít hromadu mimozemšťanů, nechat je kopulovat s těmi nejprsatějšími kráskami ze všech pozemských ras, a ještě si zadumat nad otázkou zneužívání moci v mezilidských vztazích. Anebo taky ne. Fantastika je totiž svobodná, protože i její autoři jsou ve své tvorbě ti nejsvobodnější, a nejzábavnější ze všech žánrů, co se v téhle zemi pěstují. Jak moc, to ukazuje tahle antologie. Čtěte a bavte se. Anebo hloubejte. Anebo ne. Je to jen na vás. Vejdou mimozemšťan, Čech a Žmrnlub do baru a Čech řekne: „Co je, sakra, Žmrnlub?“ Ať je to cokoliv, v téhle knize to nenajdete. Na rozdíl od mimozemšťanů a Čechů. A Češek. A bojů mezi nimi. Tedy mimozemšťany a Čechy. A Češkami. Jak to dopadne, je jasné: Jsme přece Češi. Nevzdáme se. A pokud, bude přitom alespoň sranda. A taky hromada sexu. Nová antologie tuzemské fantastiky přináší to nejlepší, co se o střetu mezi mimozemšťany a lidmi dá napsat. S nádechem zlatého věku světové sci-fi a poctivou dávkou české a slovenské neomalenosti a schopnosti přijít s příběhy, při kterých se budete smát, bát, bavit i červenat. Čekají vás ostřílení autoři, krásky, krasavci, emzáci i hnusáci a jako bonus komiks o holkách z bombardéru, nacistech a létajících talířích. Do antologie přispěli: Alžběta Bílková, Roman Bureš, Dan Černý, Martin Fajkus, Oskar Fuchs, Petr Heteša, Peter Jelínek, Jan Kotouč, František Kotleta, Vilém Koubek, Lucie Lukačovičová, Michaela Merglová, Martin Paytok, Judith Random, Kristýna Sněgoňová, Dalibor Vácha, Sára Vůchová, Ivo Železný

Chinco není čtvrť pro rozmazlené hraběnky a zhýčkané citlivky s implantovanými enzymatickými zesilovači, neurotransmiterovými urychlovači a dalšími podpůrnými mozkovými biotechnologiemi. Chinco je přirozený stav věcí ve své původním podobě, v jaké byl svět ještě před iPhonem 6. Chinco je městská rezervace se zakonzervovaným technickým vývojem.

Tvrdili mi, že jsem ho zastřelil. Ovšem vymazali mi paměť čtyři měsíce dozadu, takže kdoví jestli. Soud se tím ale moc nezabýval. Byl jsem to já. Záznam z mého procesoru implantovaného v mozku byl zcela jednoznačný. Měl jsem toho blba v zaměřovači své ostřelovací pušky a stiskl jsem spoušť. Mé doživotí trvalo jen do chvíle, než jsem se jakýmsi omylem svezl s drogovou královnou ven.