Petr Holčák

Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí? Toto prastaré dilema ve své nové knize Je Bůh matematik? podrobuje zkoumání astrofyzik a popularizátor vědy Mario Livio. Ve snaze dobrat se odpovědi nás přístupnou formou provádí světem matematického myšlení od Pythagora přes největší postavy dějin matematiky a fyziky až po dnešek. Ukazuje přitom, jak matematika se svými zarážejícími otázkami a důvtipnými odpověďmi neustále prohlubuje naše poznání světa a vesmíru. Česky dosud vyšly Liviovy knihy Zlatý řez (2006) a Neřešitelná rovnice (2008).

Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně členitá a neurovnaná jako objekty, jejichž studiem se proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu. Své zásluhy nijak neumenšuje; dobře si je vědom, že jeho objev je tak přelomový, že si zaslouží přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není svět stejný jako předtím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se s oblibou nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.

Proč Darwin považoval želvy za tolik zajímavé? Pocházejí lidé opravdu z opičích předků? Jak přišel páv ke svému obrovskému ocasu? Jak by mohl asi vypadat život jinde ve vesmíru? V této bohatě ilustrované knížce nám Gerard Cheshire vypráví příběh evoluce a toho, jak jsme se stali těmi organismy, jimiž nyní jsme. Obsahuje všechny klíčové informace o konvergenci, pohlavním výběru, epigenetice a všech ostatních základních pojmech moderní genetiky a teorie přírodního výběru. V přílohách najdete i stromy života pro nás nejzajímavějších druhů živých organismů.

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali. Motorem vývoje už nejsou ani tak samotné inovace, jako spíše velikost trhu generující obrovské objemy dat, s nimiž technologické firmy pracují. Směr proto začínají udávat dvě velmoci – Čína se svými strategiemi pobídek a vládních programů a Spojené státy, které stále ještě platí za lídra v oblasti technologií. Autor ve své knize na obě velmoci apeluje, aby s rostoucí technologickou mocí převzaly i odpovědnost za změny, kterými lidstvo v nejbližší budoucnosti bude procházet. Předvídá, že největší výzvou budoucnosti nebude převzetí lidské práce umělou inteligencí, ale otázka, co znamená být člověkem.

Kokain není jen brazilský problém. Vyvolává ho poptávka z Evropy a Spojených států. Proto investigativní novinář a specialista na organizovaný zločin Misha Glenny rozplétá nitky, za které tahá narkomafie v Rio de Janeiru. Silný příběh vzestupu a pádu jednoho z drogových bossů velmi zblízka ukazuje, jak vypadá život v proslulé favele Rocinha. Antônio Francisco Bonfim Lopes, jemuž se přezdívá Nem, byl jen obyčejný člověk, jehož dcera onemocněla vzácnou nemocí. Na její léčbu potřeboval peníze. Tolik peněz, že musel opustit obyčejnou práci a vydat se na cestu vzhůru, uličkami rodné Rocinhy tam, kde sídlil don Lulu. Jen on mu peníze mohl půjčit. Stejně jako všichni ve favele věděl, že čekat pomoc od brazilského státu nemá smysl. A tak Antônio přehodil výhybku ve svém životě a stal se součástí narkobyznysu a postupně i jedním z jejích vládců. To vše se stalo v době, kdy ve favelách chtěli udělat i brazilské ozbrojené složky. Policie ale jen tak vstoupit do favely nemůže a tak se z operace stala bitva o Rio. Glenny mluvil s Nemovou rodinou, přáteli i nepřáteli, s policisty a detektivy. A to, jak hluboko dokázal proniknout do chudé čtvrti, v níž šťastnější Rio vidí jen problémy, je neuvěřitelné. Nemesis vychází v překladu Petra Holčáka, který do češtiny uvádí už druhou autorovu knihu.

Dost už bylo paniky kolem hurikánů, požárů a mizejících ledovců, říká dánský autor Bjorn Lomborg ve své poslední knize Falešný poplach. Média, aktivisté i politici se shodují na tomtéž alarmujícím poselství, totiž že změna klimatu ničí planetu a my proti ní musíme podniknout drastické kroky. Ke změně klimatu podle autora sice skutečně dochází, není to ale žádná apokalyptická hrozba, k jejímuž odvrácení bude nutné snížit životní úroveň, zdražit základní potřeby a energie, což pocítí především obyčejní lidé. Stačí vzít rozum do hrsti a spočítat si přínosy a náklady, abychom našli řešení, které nezruinuje naši civilizaci a umožní lidstvu přežít. Kniha ukazuje, že takřka všechno, co o klimatické změně slyšíme, je mylné či přímo vylhané. Kromě toho však autor také navrhuje konkrétní kroky, které povedou ke světu mnohem lepšímu pro nás všechny, byť by byl o něco teplejší než dnes.

Když Bill Browder odkryl v Rusku daňový podvod v hodnotě 230 milionů dolarů, dostal se do víru událostí, které z něj udělaly jednoho z hlavních nepřátel Kremlu. Po násilné smrti jeho právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení se vzdal kariéry investora a začal naplno usilovat o potrestání osob zodpovědných za přítelovu smrt. Přišel proto s návrhem takzvaného Magnitského zákona, který by umožnil vládám zasáhnout proti zkorumpovaným činitelům kdekoliv na světě. Putinův režim ihned zahájil protiúder. Pronásledoval Browdera po Evropě i v USA a usiloval o jeho vydání do Ruska, kde by ho nejspíš potkal osud Magnitského. Vynaložil rovněž desítky milionů dolarů, aby jej poškodil u amerických a britských soudů. Browderův příběh připomíná politický thriller, popisuje však skutečné události, které jsou mrazivou výpovědí o fungování putinovské kleptokracie.