Pavel Hroch

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné výzdoby pražských staveb, navržených významným architektem Osvaldem Polívkou (18591931) v období kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního domu a projektant řady bankovních paláců v centru české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo, že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na projektech průčelí činžovních domů. Podrobná fotografi cká dokumentace Pavla Hrocha nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů, z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné prohlídce nepovšimne. Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily výzdoby jeho pražských realizací z období 18911922. V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb, curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících výtvarníků a architektů. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné výzdoby pražských staveb, navržených významným architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního domu a projektant řady bankovních paláců v centru české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo, že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na projektech průčelí činžovních domů. Podrobná fotografická dokumentace Pavla Hrocha nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů, z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné prohlídce nepovšimne. Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922. V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb, curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících výtvarníků a architektů.

Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry – Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech pro Světovou výstavu 1900. Pak působil v Praze a byl též pedagogem Umprum. Navrhl několik nepřehlédnutelných domů s bizarní výzdobou v oblasti pražské asanace i jinde. Byl představitelem svérázné formy secese a moderny. Justich byl žákem Friedricha Ohmanna na pražské Umprum, působil též ve Vídni. V Praze se podílel na projektech domů v asanaci (zejm. v Pařížské ulici) i jinde (hotel Palace, dům U Pelikána, přestavba Šítkovských mlýnů). I jeho tvorba se vyznačuje originalitou. Konečně Kovařovič projektoval vedle staveb ve stylu rostlinné secese také zajímavé domy s geometrickou a někdy i kubistickou dekorací v řadě pražských čtvrtí. Byl též autorem ledáren v Braník.