Marek Hrubec

Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské, ekonomické, environmentální či vojenské oblasti. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy v globálním měřítku. Současné změny přinášejí podle Becka zásadní metamorfózu světa. Jednotlivé příspěvky autorů a autorek – Jana Kellera, Jiřího Loudína, Martina Kopeckého, Jiřího Šubrta, Olega Suši, Marka Hrubce, Františka Škvrndy, Břetislava Horyny, Richarda Sťahela, Elisabeth Beck-Gernsheim, Zuzany Uhde, Marka Skovajsy, Petry Guasti, Lucie Cviklové a Ladislava Hohoše – jsou seřazeny do tří tematických oddílů: Dilemata rizikové společnosti, Globální konflikty a Kosmopolitní a evropské výzvy. Kniha je zakončena rozhovorem Břetislava Horyny s Ulrichem Beckem.

Tato kniha se věnuje kritice a vysvětlení byrokraticky a komerčně deformovaného pojetí vědy a jejích institucí v posledních desetiletích a mapování alternativních možností pro novou vědeckou éru. Reflektuje současné diskuse ve skupinách vědců, univerzitních pedagogů a různých skupin občanů s cílem otevřít více tyto debaty dalším účastníkům ve veřejném prostoru. Kniha se zaměřuje hlavně na čtyři tematické okruhy: identifikaci deformované proměny akademického prostředí, granty, vzdělávání a otevření prostoru alternativám. Ustavování nové vědecké éry bude muset být patrně transnacionální záležitostí, neboť problém není jen českým specifikem, ale je předmětem také mnoha sporů v dalších zemích. Do této knihy přispěli autoři ze střední Evropy, konkrétně z Česka, Slovenska a Německa.

Publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Téma se stále více dostává také do masových médií v mnoha zemích světa. Tato publikace seznamuje se základním příjmem pomocí představení hlavních argumentů a experimentů se základním příjmem v Evropě, Amerikách, Africe i Asii. Základní příjem přináší možnost zásadní civilizační změny pro všechny, včetně České republiky.

This book offers an introduction to the important idea and practice of unconditional basic income, which is becoming a topic increasingly discussed not only among researchers but also among citizens and the politicians who represent them. The topic is also increasingly making its way into the mass media. Unconditional basic income is a financial sum that is provided to all citizens (or otherwise legally defined residents) by the state (or a city, a county etc.) at regular intervals (usually monthly) without any conditions being attached, i.e. regardless of whether the citizen has other income from wages or other sources, regardless of age, sex and gender, marital status or other characteristics. The provision of a basic income enables citizens' basic needs to be met and their creative potential to be unlocked for their other activities which could then significantly raise their standard of living. This book discusses basic income by presenting the main arguments and experiments with basic income in Europe, the Americas, Africa, and Asia. Basic income offers the possibility of a major social and civilizational change for all.

V příspěvcích osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů vypráví o byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století. Pozornost se soustřeďuje na patologické proměny, které vyvolala snaha uplatnit neoliberální dogmata v této oblasti, a jak se ve jménu omezení zásahu státu do oblasti vědy a vzdělání podporoval rozvoj klientelismu a korupce, jak se opatření, která měla pluralizovat možnosti a podpořit iniciativu jednotlivých vědců a badatelských kolektivů změnila v prostředky oligarchizace, atd. Kniha optimisticky považuje období tvrdé vlády neoliberálních přístupů za odbyté a uvažuje o výhledech pro přicházející dobu.

Publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Nepodmíněný základní příjem je finanční částka, která je všem občanům poskytována státem v pravidelných intervalech (obvykle měsíčně) bez naplnění jakýchkoli podmínek, tj. nehledě na to, zda občan má ještě jiný příjem ze mzdy či jiných zdrojů, nehledě na věk, pohlaví a gender, rodinné postavení nebo jiné charakteristiky. Poskytnutí základního příjmu by umožnilo naplnit základní potřeby občanů a uvolnit jejich tvůrčí potenciál pro jejich další činnosti, čímž by se mohla podstatně zvýšit jejich životní úroveň.