Zdeněk Hurt

Poslední 4. díl knižní série, pojednávající o československých letcích v řadách britského Královského letectva za dob studené války, je výsledkem badatelského úsilí trvajícího dlouhých 34 let. Uzavírá tak abecední jmennou řadu v rozsahu liter S – Ž s tím, že je v úvodní části doplněn o osudy jednotlivců, na jejichž angažmá v mírovém RAF se podařilo narazit jen nedávno. Obdobně jako v předchozích dílech se nám odkrývají příběhy příslušníků čs. letectva donucených uniknout neblahému konci po komunistickém puči z února 1948, kdy nový režim rozpoutal hysterii vůči vojákům bojujícím na západní frontě. Po překonání hranic se vraceli na britské ostrovy, ve většině případů již pod ochranou RAF. Ti, kteří byli přijati do letových a pozemních funkcí se opět osvědčili jako za války. Čs. exiloví piloti, navigátoři a signalisté konali službu u všech složek RAF v roli stíhačů, bombardérů, u dopravy, cvičných útvarů, jako instruktoři a letečtí záchranáři. Aktivně se účastnili významných operací za berlínského leteckého mostu, akcí proti teroristům v Malajsku, Keni, na Kypru či v adenských horách, taktéž obsazení Suezu. Knihu doplňuje 520 obrazových příloh a závěrečná kapitola bilancuje ocenění exilových letců udělenými dekoracemi v mírovém RAF.

Navazující 2. díl práce, pojednávající o britském stíhacím letounu Hawker Hurricane, se orientuje na působení Čechoslováků v rozpětí let 1940-42 u britských a polských squadron, s čím bylo započato již v předchozím svazku. Dále nezůstává opomenuto ani jejich zapojení u squadron druhé linie, v operačním výcviku, na pozicích testovacích a přeletových pilotů. Vše doprovází 400 obrazových příloh a 66 barevných bokorysů. Navazující 2. díl práce, pojednávající o britském stíhacím letounu Hawker Hurricane, se orientuje na působení Čechoslováků v rozpětí let 1940-42 u britských a polských squadron, s čím bylo započato již v předchozím svazku.

Zcela poprvé publikovaná, několikadílná souborná práce o osudech čs. letců v řadách britského Královského letectva za mírových let, zavede čtenáře zprvu do etapy od osvobození ČSR až k následkům komunistického puče z února 1948. V reakci na čistky v armádě, zatýkání a absurdní obvinění se letci opět vydávají za hranice do svobodného světa. Díky pochopení britské strany se řadě z nich daří opětovně přejít pod ochranu Královského letectva a většině pak nastoupit druhou etapu služby v letových a pozemních zařazeních. S čs. exilovými letci se tak setkáváme od konce 40. do počátku 70. let minulého století v široké paletě činností a za aktivní účasti na významných, či méně známých operacích a událostech v dobách studené války.

Vydejme se za časem dávno odvátými osudy stíhacích letounů Vickers Supermarine Spitfire LF Mk.IXe, které zanechaly v historii československého letectva výraznou stopu, a nejen zde. V krátce poválečných letech tvořily tyto vynikající britské stroje bojové jádro vzdušných sil, pilotované zprvu těmi, kteří s nimi bojovali v řadách Royal Air Force, zasloužily se však i o start první generace mladých stíhačů, cvičených již v domácím prostředí. Na pozadí působení těchto letounů, s jejichž hlavní částí přilétli před 75 lety do vlasti čs. stíhači z Velké Británie, se odráží nejen budování letectva v mírových podmínkách, nýbrž i sestup naší země do područí druhé a delší totalitní moci. Účast Spitfirů na leteckých akcích po republice, stručná historie jednotlivých strojů či exportní dodávky do mladého státu Izrael, a odtud následně do Myanmaru (Barmy), toť jsou mj. témata, jež tato práce nabízí celkem v 11 kapitolách za doprovodu více jak 600 obrazových příloh.

Tento titul představuje poněkud jiný úhel pohledu do historie britského stíhacího letounu Supermarine Spitfire. Zabývá se jeho dochovanými provozními i muzejními exempláři, také však fragmenty strojů, to vše ve spojení s česko-slovenským elementem v časovém průmětu do současnosti. Jde o první soubornou práci, seznamující čtenáře na 328 stranách za bohatého fotografického a dokumentačního doprovodu s danou tématikou.