Christian Jacq

Ako vznikol faraónsky štát? Ktorá je najstaršia kniha sveta? Akí boli odvážni bádatelia skúmajúci Núbiu? Poznáme skutočný príbeh kráľovi oddaného Sinuheta? Na tieto, ale aj iné otázky nám odpovie zasvätený sprievodca starým Egyptom, kde sa stretneme s faraónmi, mágmi, bojovníkmi alebo roľníkmi, krasorečníkmi či inými známymi, ale aj niektorými nedocenými osobnosťami.

Údolie kráľov patrí medzi nejposvätnejšie miesta starého Egypta. Pochovávali v ňom kráľov troch dynastií. Jeho novodobé dejiny začínajúce sa Napoleonovou vojenskou výpravou do Egypta, sú dejinami hľadania pokladov, ktoré v tomto Údolí zhromaždila dávna ľudská civilizácia. Prečo však starovekí Egypťania vytvorili svoju nekropolu práve na týchto miestach? A prečo ju vôbec vytvorili? Bolo to prestížne pohrebisko faraónov, zástupcov božstiev na zemi, no prečo sa tu našli aj nekráľovské hrobky? Objavili sa už naozaj všetky kráľovské hrobky a bohatstvá tejto lokality, ktorá prinajmenšom poldruha storočia pútala záujmy svetových veľmocí i dobrodruhov?Na tieto otázky hľadá odpoveď dielo populárneho historika, archeológa a egyptológa Christiana Jacqa.

Les Égyptiennes Žena vo faraónskom Egypte mala rovnoprávne postavenie s mužom v duchovnej i materiálnej sfére. Christian Jacq nás pozýva na stretnutie s Egypťankami, vládkyňami, faraónkami, hlavnými kráľovskými manželkami, ale tiež s prostými paniami domu, manželkami, matkami, pracujúcimi ženami, kňažkami či umelkyňami. Popri slávnych Egypťankách, akými boli kráľovná a bohyňa Eset alebo faraónky Hatšepsovet, Nefertiti či Kleopatra, nám autor dáva nahliadnuť aj do zákulisia ženy vezírky, kráľovskej pisárky, obchodníčky, božej ctiteľky či chrámovej hudobníčky. Egypťanka mala slobodu vo všetkom: pri vydaji, pri rozvode, v manželstve, v sociálnom zabezpečení, v dedičstve i poručníctve. Od jej postavenia záviselo blaho rodiny i štátu. Mohla byť šéfkou podniku, vlastníčkou pozemkov a nehnuteľností, finančnou odborníčkou, správkyňou verejného bohatstva, ale mohla svoj život zasvätiť aj duchovnej činnosti, službe božstvám v chráme. Faraónska civilizácia zaručovala egyptskej žene v porovnaní s inými civilizáciami, vrátane oveľa mladších, výnimočné postavenie. Aj vďaka tomu kultúra starého Egypta môže dodnes slúžiť ako inšpirácia najmodernejším koncepciám spoločnosti.

Néfertiti et Akhénaton Popredný svetový egyptológ podrobne rozoberá prínos, nezvyčajnú spriaznenosť a osudy dvoch novátorských osobností medzi faraónmi starovekého Egypta, ale vo viacerých ohľadoch aj kontroverzné hodnotenia historikov na ich vládnutie.

V júli 1828 pricestuje Jean-Franois Champollion do Egypta, do svojej duchovnej vlasti. Egypťan, ako ho prezývajú, prichádza do bájneho orientu, plného historických skvostov, ale aj nebezpečenstiev. Presvedčený, že odhalil tajomstvo hieroglyfov, p utuje celým Egyptom a Núbiou, aby preveril správnosť svojej geniálnej intuície...

Rozprávanie o osudoch a činoch faraónov veľkého Egypta.Christian Jacq vybral 22 tých, ktorí pravdepodobne najvýraznejšie ovplyvnili osud krajiny a zanechali po sebe najveľkolepejšie stavby. Kráľ Škorpión, Meni, zjednotiteľ Egypta, Džoser, Chufu, Ahmose, faraónka Hatšepsut, Thutmose, kacír Achnaton, Tutanchamon, Ramesse, Kleopatra...sú mená vzdialené i blízke, reprezentujúce dlhú líniu egyptských faraónskych dynastií.

Le petit Champollion illustré Hieroglyfy pre každého, alebo ako sa hravo stať pisárom-amatérom Posvätné písmo, ktoré v podstatne nezmenenej podobe používali mudrci starovekého Egypta počas troch tisícročí znovu sprístupnil geniálny Francúz Jean-Francois Champollion. Jeho obdivovateľ a nasledovník, egyptológ Christian Jacq zábavnou formou zasvätuje do tajomstiev hieroglyfov aj širokú laickú verejnosť. Táto kniha nie je učebnicou, avšak pozornému čitateľovi umožní porozumieť hieroglyfickým nápisom na staroegyptských pamiatkach.

Autor nám v knize představuje nejkrásnější egyptské texty, které nás pobízejí k tomu, abychom se ponořili do věčného mystéria starověkého Egypta. Můžeme v nich najít nejen starodávné poznání, ale především svůj vlastní pramen energie stejně jako i vnitřní klid a harmonii tváří v tvář nepokoji dnešního světa. Neboť, jak Christian Jacq říká, Egypt není minulostí, on je svým systémem hodnot modelem pro budoucnost.

Láska, falešná zdání a boj se zločinem: třetí díl dobrodružství ve starověkém Egyptě. O princi Setnovi si sice všichni kromě jeho snoubenky Sechet myslí, že zemřel, avšak princ ve skutečnosti směřuje k posvátnému městu kočičí bohyně a doufá, že tam nalezne posvátnou Usirovu nádobu. Sechetin otec, černý mág, chystá rozsáhlý útok na faraona. Setna a Sechet jsou rozdělení a zmatení. Jak by mohli zastavit čarodějův neúprosný postup? Napínavý příběh slavného Christiana Jacqa pokračuje!

A fáraó meghalt, Egyiptom békéjét és gazdagságát kegyetlen líbiai hordák veszélyeztetik. Amíg égi jelek alapján el nem dől a trónörökösről, Dzsószerről, hogy méltó-e a hatalom jogarára és a kettős koronára, régensként anyja vigyázza az országot. Ebben az átmeneti helyzetben egy lelkiismeretes és tehetséges vázafaragó kerül a kancellár figyelmének látókörébe. Imhotepnek hívják az ifjút, akiről hamar kiderül, hogy kiváló vezető, mágikus gyógyító képességekkel is rendelkezik, és emellett Maat, az Igazság elkötelezett híve. Imhotep pályája meredeken emelkedni kezd, miközben az átalakuló kormányzatban testet ölt a Vörös Árny, a lélekfaló, Egyiptom ősi ellensége. Vajon sikerül-e Imhotepnek megvalósítania a Nagy Művet, melyben a fáraót és Egyiptomot éltető, isteni energia kering? Jacq történelmi forrásokon alapuló, lebilincselő regényében megtaláljuk a választ. Christian Jacq (1947) francia egyiptológus, író, több mint húsz történelmi témájú mű szerzője. Érdeklődése már kamaszkorában az ókori Egyiptom mágikus, rejtélyekkel teli világa felé fordult. Tizennyolc éves korára nyolc regény kéziratát készítette el, de az igazi áttörést csak az 1987-ben megjelent Champollion, az Egyiptomi hozta el neki. Írásaiban Jacq, az egyiptomi magas kultúra szerelmese, mesterien szövi egymásba a történelem, a misztériumokra épülő, mindent átitató egyiptomi vallás és a sokszor gyarló emberi törekvések szálait. Töretlen népszerűségnek örvendő regényei mára huszonöt országban jelennek meg.

Ožívá příběh o cti, odvaze, zradě a lásce z dob starého Egypta. Ramses je nevědomky připravován na roli budoucího panovníka. Je tu ovšem jeden problém. O trůn totiž usilují i jiní. Nezkušený Ramses se snaží bojovat s podlými intrikami a závistí lidí, od nichž by to nejméně čekal. Ve víru divokých událostí bude muset čelit mnoha těžkým rozhodnutím a hledat způsob, jak rozpoznat pravé přátelství a lásku.

Po smrti faraona Setchiho se stává následníkem trůnu Ramses. Šlechta i představitelé církve mají z nového panovníka ale obavy. Jeho starší bratr Šenar se stále nesmířil s tím, že se faraonem stal Ramses, a spřádá plány, jak ho o trůn připravit. Ramsesovu vládu se ovšem snaží znejistit i zrádní nepřátelé a mágové, kteří jsou ochotni zaprodat Egypt výbušným Chetitům, jen aby získali moc.

Egypt zažívá pod vládou urozeného faraona Ramsese neuvěřitelný rozmach. Schopný panovník rozšiřuje svá území obchodem i bojem a neustálými vpády za hranice říše vyprovokuje sousední Chetity. Schyluje se k největší vozové bitvě v dějinách. Král Muvatalliš zná sílu egyptské armády, proto použije na Ramsese lest.

Tretí diel svetového bestselleru Kameň svetla, ktorý s úspešnou pantalógiou o Ramzesovi, zaradil autora medzi najpredávanejších francúzskych spisovateľov sveta. Podarí sa hlavným aktérom nášho príbehu zmariť úklady zradcu a udržať Miesto Pravdy - zák lad večnosti egyptského kráľovstva-, ktorému zasvätili svoje životy?

Ani po vítězství v bitvě se Ramsesovi nepodařilo dosáhnout stažení obávaných chetitských vojsk. Navíc musí čelit také Mojžíšovi, dávnému příteli z dětství, který se vrací do Egypta, aby podnítil hebrejský lid k odchodu. Navzdory všem nástrahám Ramses nezanedbává milovanou Nefertari. Rozhodne se své city vytesat v kameni - postavit v Abú Simbelu dva chrámy jako symboly jejich věčné lásky.