Dušan Janák

Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně. Každé z uvedených zemí je poté věnována jedna kapitola zkoumající a popisující obdobné problémové okruhy. Kniha jako celek tudíž mj. umožňuje paralelní srovnání počátků sociologických studií v uceleném geopolitickém rámci užší střední Evropy. Prvním okruhem je stručné shrnutí sociálního a politického vývoje v době formování sociologie jako vědní disciplíny s přihlédnutím k jejich vlivu na rozvoj vědy obecně i na sociální vědy speciálně. Další čtyři tematické okruhy se vztahují k institucionálnímu zázemí etablující se vědní disciplíny, zvláštní pozornost je věnována oborovým časopisům, učeným společnostem, vysokoškolské výuce a výzkumným institucím. Zaměření na klíčové postavy oboru umožnilo živé, problémové a dynamické postižení vývoje sociologie a proměn jejího diskursu ve zkoumaných zemích. V závěru autoři sumarizují hlavní zjištění jednotlivých kapitol ve srovnávací perspektivě a sledují je ve vztahu k sociologii světové.

Prinášame reedíciu troch významných diel amerického spisovateľa Josepha Hellera v novom dizajne – Hlava XXII, Niečo sa stalo a Gold nad zlato. Typickým znakom Hellerových diel je kritika humorom a satirou; autor je jedným z najvýznamnejších predstaviteľov amerického protivojnového románu. Máloktorý spisovateľ môže o názve svojho diela povedať, že sa stalo ustáleným slovným spojením, tak ako „hlava 22“ je vyjadrením absurdného konania alebo výberu.

Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie. V souladu s tím autor člení látku do čtyř tematických okruhů: Přibližuje institucionalizaci oboru ve střední Evropě v porovnání s vývojem v zemích na západě i na východě. Srovnává národní sociologické diskurzy s využitím obsahové analýzy dobových sociologických časopisů. Porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce pro řešení některých soudobých teoretických problémů. V kombinaci s komparativním přístupem ke zkoumané látce tak kniha přináší plastický obraz klasické sociologie ve střední Evropě. Kdy a jakými cestami se etablovala sociologie v zemích střední Evropy? Bylo formování sociologie ve střední Evropě jen doháněním ujíždějícího vlaku velkých západních sociologií? A jak tomu bylo dál na východě? O čem psali první sociologové v Polsku, na Slovensku, v českých zemích, Maďarsku nebo Rakousku? V čem se lišily národní sociologické tradice? Jaké intelektuální vzory ve střední Evropě dominovaly, domácí nebo západní? Znali se a ovlivňovali středoevropští sociologové mezi sebou? Vzniklo ve střední Evropě v počátcích sociologie něco významného? A dozvěděli se o tom i v zahraničí? Kdo je sociologickým klasikem ve střední Evropě? Jaký byl vztah mezi klasickou sociologií a politickými režimy? Kde měla ve střední Evropě sociologie ustláno na růžích, a kde spíš na trní? Přispívala sociologie rodící se v době budování národních států ve střední Evropě ke konstrukci národní identity? Zrodil se funkcionalismus ve střední Evropě?

Pri príležitosti storočnice tvorby legendárnej Agathy Christie a stých „narodenín“ jej nemenej legendárneho hrdinu – geniálneho súkromného detektíva Hercula Poirota – vychádza známy detektívny román Mačka medzi holubmi v novom vydaní. Čítať to najlepšie od Agathy Christie je ako sledovať bezchybnú prácu jemného mechanika. The New York Times Tesne pred vypuknutím prevratu v štáte Ramat na Blízkom východe princ Ali Júsuf zverí svojmu pilotovi a blízkemu priateľovi Bobovi Rawlinsonovi rodinné drahokamy v hodnote takmer milión libier v nádeji, že sa mu podarí zariadiť ich prevoz do Anglicka. Bob sa o to postará, no skôr než vzácny balíček dorazí na miesto určenia, obaja muži sú mŕtvi - zahynú pri leteckom nešťastí. Onedlho dôjde na prestížnej dievčenskej škole Meadowbank k záhadnej vražde učiteľky, a keď vzápätí vrah udrie znovu, vystrašená študentka Julia Upjohnová sa obráti na Hercula Poirota s prosbou o pomoc. Odhalila totiž čosi znepokojujúce a právom sa obáva o vlastný život. Slávny belgický detektív sa tak ocitne pred úlohou vyriešiť jeden z najťažších prípadov svojej dlhej a mimoriadne úspešnej kariéry...

V románe Po pohrebe z roku 1953 Agatha Christie brilantne rozvinula klasickú tému veľkého dedičstva a zlého svetla, ktoré vrhá na pozostalých. Ako to však u kráľovnej zločinu býva, ani tentoraz nič nie je také, ako sa javí na prvý pohľad… Keď bohatý podnikateľ a majiteľ prepychového viktoriánskeho sídla Richard Abernethie náhle zomrie, jeho sestra Cora je presvedčená, že nezomrel prirodzenou smrťou. A keď sa vzápätí sama stane obeťou brutálnej vraždy, nevhodná poznámka, ktorú utrúsila pred príbuznými v deň pohrebu svojho brata, odrazu nadobudne zlovestný význam. Počas čítania závetu totiž všetci jasne počuli, ako Cora povedala: „Ututlalo sa to veľmi šikovne, však?… Veď ho predsa zavraždili, či nie?“ Rodinnému právnikovi pánu Entwhistlovi jej slová nedajú spávať, a tak sa obráti na svojho dlhoročného priateľa Hercula Poirota, aby rozlúštil túto detektívnu záhadu.

Román Smrť v oblakoch z roku 1935 patrí k najznámejším dielam legendárnej Agathy Christie. Táto skvelá detektívka s originálnou zápletkou – zločinom spáchaným na palube lietadla pred očami cestujúcich a posádky – a jej nemenej originálnym rozuzlením vychádza v novom vydaní. Prvotriedny detektívny rébus... a navyše ohromne zábavný! The New York Times Book Review Počas letu z Paríža do Croydonu má Hercule Poirot jedinečnú príležitosť pozorovať ostatných pasažierov a členov posádky, no po chvíli ho premôžu driemoty. Keď sa tesne pred pristátím preberie, vysvitne, že jedna z cestujúcich, staršia žena menom madame Giselle, je mŕtva. Spočiatku sa všetci nazdávajú, že zomrela na srdcový záchvat alebo na uštipnutie osou, ktorá počas letu obťažovala viacerých pasažierov. Slávny detektív však objaví skutočnú príčinu jej smrti: malý šíp s jedovatým hrotom, vystrelený z nejakej trubice či fúkačky, aké používajú domorodé kmene. Niet pochýb, že madame Giselle zavraždili...

Robert Ruark vo svojom poslednom a najúspešnejšom románe Medárky (1965) stvárnil skúsenosti z vlastnej novinárskej praxe, zážitky z ciest po Afrike a z vojenskej služby v námorníctve počas druhej svetovej vojny. Prináša životný príbeh úspešného amerického spisovateľa a novinára Aleca Barra, ktorý za pracovné úspechy draho platí – dvoma stroskotanými manželstvami, nenaplnenou láskou a napokon zákernou nevyliečiteľnou chorobou. Autor dáva do protikladu Barrove úspechy v literatúre s prehlbujúcou sa duševnou krízou a so zhoršujúcim sa zdravím. Aleca Barra vykresľuje ako schopného a ambiciózneho muža, patriaceho všetkým a zároveň nikomu. Ďalším kontrastom je jeho rastúce bohatstvo a zároveň neschopnosť skutočného dialógu s ľuďmi vo svojom okolí, najmä so ženami. Obraz medára a medárok, ktorý autor premieta aj do názvu románu, má hlboký symbolický význam. Aleca Barra a americké ženy síce stotožňuje s jazvecom medárom, no pritom si uvedomuje, že sám život zobral na seba podobu tohto nebezpečného zvieraťa. Život inštinktívne útočí človeku na slabiny, a potom ho len tak z pasie zabíja. Hoci od vzniku Ruarkových Medárok už uplynulo niekoľko desaťročí, nepochybne aj dnes zaujmú svojou večne aktuálnou témou a bravúrnym štýlom, vďaka ktorému Ruarkovo dielo neraz prirovnávajú k spisovateľskému majstrovstvu Ernesta Hemingwaya. Z anglického originálu The Honey Badger (Fawcet Publictions, Inc., London 1965) preložil Dušan Janák.