Zdeněk Jančařík strana 2 z 2

Na začátku knihy Martin Hilský prozrazuje, jaká byla jeho studia - i ta na Oxfordu, jaký byl pobyt mezi uměleckou avantgardou v New Yorku na konci 60. let, líčí život anglisty v letech normalizačních a setkání s těmi, jejichž literární díla překládal, když se po roce 1989 otevřely hranice. V rozhovoru se čtenáři dozvědí o alžbětinském světě žen, mužů i androgynů, padouchů i dobráků (až přílišných), králích i šašcích, lásce i touze po moci, žárlivosti i odpuštění, a dalších tématech, která před námi kreslí Shakespeare, ale barvou domalovává překladatel a naše současnost. Na konci knihy Martin Hilský obléká šat Sherloka Holmese, aby zapátral po odpovědích na tu věčně vzrušivou otázku, kdo je autorem Shakespearových her.

Na začátku knihy Martin Hilský prozrazuje, jaká byla jeho studia - i ta na Oxfordu, jaký byl pobyt mezi uměleckou avantgardou v New Yorku na konci 60. let, líčí život anglisty v letech normalizačních a setkání s těmi, jejichž literární díla překládal, když se po roce 1989 otevřely hranice. V rozhovoru se čtenáři dozvědí o alžbětinském světě žen, mužů i androgynů, padouchů i dobráků (až přílišných), králích i šašcích, lásce i touze po moci, žárlivosti i odpuštění, a dalších tématech, která před námi kreslí Shakespeare, ale barvou domalovává překladatel a naše současnost. Na konci knihy Martin Hilský obléká šat Sherloka Holmese, aby zapátral po odpovědích na tu věčně vzrušivou otázku, kdo je autorem Shakespearových her.

Na příběhu ženy, která prošla různými stadii myšlenkového vývoje a mnoha dramatickými životními peripetiemi (v mládí TBC, narodila se jí mírně handicapovaná dvojčata, v sedmdesátých letech byla neustále pod dozorem StB) lze sledovat zákruty českých dějin z pohledu člověka, který nikdy nepřestal usilovat o nalezení pravdy a který byl ochoten pro tuto pravdu snášet perzekuce a příkoří.

Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Čtenář v knize nalezne i vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace.

Cílem knihy je seznámit čtenáře s metodami užívanými při výzkumu médií. Svou koncepcí kniha obsahuje jak zásady komerčního výzkumu médií (výzkum sledovanosti, měření efektivity reklamy), tak i akademického (výzkum mediálních organizací, analýza reprezentace, interpretace textu). Jednotlivé metodické postupy jsou rozebrány na praktických příkladech z českých médií. Kniha je zároveň praktickým metodickým manuálem pro čtenáře, kteří se výzkumem médií zabývají, nebo se s ním hodlají hlouběji seznámit. Publikaci ocení studenti oborů mediální studia, žurnalistika, sociologie, politologie a dalších sociálních věd i odborná veřejnost (pracovníci médií, mediálních agentur, reklamních a PR agentur).

Cílem knihy je seznámit čtenáře s metodami užívanými při výzkumu médií. Svou koncepcí kniha obsahuje jak zásady komerčního výzkumu médií (výzkum sledovanosti, měření efektivity reklamy), tak i akademického (výzkum mediálních organizací, analýza reprezentace, interpretace textu). Jednotlivé metodické postupy jsou rozebrány na praktických příkladech z českých médií. Kniha je zároveň praktickým metodickým manuálem pro čtenáře, kteří se výzkumem médií zabývají, nebo se s ním hodlají hlouběji seznámit. Publikaci ocení studenti oborů mediální studia, žurnalistika, sociologie, politologie a dalších sociálních věd i odborná veřejnost (pracovníci médií, mediálních agentur, reklamních a PR agentur).