Miloslav Jenšík

Reprezentativní obrazová publikace vydaná k výročí sto let založení slavného pražského fotbalového klubu Bohemians.

Když šéf SS Himmler posílal Hitlerovi hlášení o výbuchu Varšavského povstání, vložil do něj i dvě krvelačné pomstychtivé věty, které se stal názvem této knihy. Neuvěřitelných třiašedesát dní hrdinského odporu zaplatilo životy na dvě stě tisíc Varšava nů. Nacistická zběsilost v průběhu bojů i po kapitulaci povstalců proměnila polskou metropoli v moře trosek. Jeden z nejtragičtějších dějů dvacátého století je i po šedesáti sedmi letech stále živou ranou polských dějin. A také bolavým místem svědo mí vítězů druhé světové války. Jak se zrodila a kam směřovala povstalecká Armija krajowa, Domácí armáda - nejpočetnější vojsko, jaké se kdy připravovalo v konspiraci na otevřenou válečnou akci? Proč udeřila právě 1. srpna? Jak dokázali chatrně vyzbro jeni "chlopaci z AK" tak dlouho čelit drtivému tlaku těžkých zbraní? Proč jim Rudá armáda - které vytvářeli cenné předmostí pro útok na západní břeh Visly a dál na Berlín - nepřišla na pomoc? Vyčerpali v té věci západní spojenci všechny možnosti nátl aku na Stalina? Jaké byly další osudy přeživších povstalců v rdousivém sevření totalitní zvůle? Desítky let bojovali poctiví polští vlastenci o pravdivý obraz povstalecké epopeje, o čest, kteří jí právem patří. I český čtenář by měl poznat celou pr avdu ve všech jejích souvislostech.

Ani po sedmdesáti letech, která nás dělí od událostí, jejichž osou byl atentát na někdejšího hitlerovského místodržícího v naší zemi, esesáckého vraha Reinharda Heydricha, ani přes dlouhou řadu knih, které se zabývají touto vrcholnou akcí našeho odboje, nejsou bezezbytku zodpovězeny všechny otázky a rozpletena všechna klubka záhad a nejasností. Zkušený autor literatury faktu se v úvodním slovu vyznává z bezvýhradné úcty k lidem, kteří se nikdy nesmířili s mnichovským diktátem ani s okupací zbytku zmrzačené země a z vlastního rozhodnutí se vrhli do zdánlivě beznadějného boje za znovudobytí ztracené svobody. V souvislosti s atentátem však nezastírá chyby, kterých se i ti nejstatečnější dopustili, ale všestranně je konfrontuje s dobovými okolnostmi a limity. Odpovídal výběr příštích parašutistů a příprava pro nasazení ve vlasti náročnosti jejich příštích úkolů a reálné situaci, do které byli vysazeni? Nebylo možné se vyvarovat některých osobních selhání? Dodržovali vždy parašutisté i ti, kteří je ukrývali a byli jim nápomocni, nutné zásady konspirace? Proběhl opravdu útok na Heydricha bezprostředně před tím, než měl definitivně opustit naši zemi? Bylo správné, že v kostele v Resslově ulici, kde sedm parašutistů se ctí obstálo ve svém posledním boji, byli soustředěni členové pěti různých výsadků? Takových otázek lze klást bezpočet - a vždy znovu vyústí do té hlavní a zásadní: obstojí Operace Anthropoid před soudem historie tváří v tvář obětem, kterými byla zaplacena smrt nacistického katana? Jedno je jisté: co se dnes, s nadhledem daným odstupem času a se současnými zkušenostmi ze speciálních misí, může jevit jako chyba, bylo tehdy často jediným dostupným řešením. A v sázce bylo bytí a nebytí národa…

V noci z 27. na 28. března 1942 provedly síly Commandos a Royal Navy odvážnou operaci Chariot - nájezd na okupovaný přístav Saint-Nazaire. Cílem nebylo nic menšího než obrovský suchý dok původně postavený pro SS Normandii, předválečný transatlantický parník. Jeho zničením by byly velké německé válečné lodi (zejména Tirpitz) donuceny plout za případnými opravami až do domácích přístavů. Za tuto akci bylo uděleno pět nejvyšších britských vyznamenání za statečnost, Victoria Cross, a osmdesát dalších vyznamenání. Kniha se zabývá nejen přípravami, provedením a výsledky legendární akce, ale také historickými zdroji inspirace pro vytvoření oddílů Commandos, jejich formováním, výcvikem a způsobem boje, který podřídil silné individuality skálopevné soudržnosti týmu.

„Zhruba dvě hodiny po poledni se v Čujkovově štábu najednou objeví Rodimcev, celý zablácený a zakrvácený. Svých deset tisíc elitních pěšáků má na druhém břehu; přeprava má být zahájena, až padne tma. Vydal se sem sám, aby si obhlédl místa příštího nasazení divize, a zčistajasna narazil na Němce. »Trochu mě honili,« řekne div ne omluvně. Kdo ještě na velitelském stanovišti a kolem něj unese zbraň, musí se přidat k obráncům linie nebo těm, kdo budou zajišťovat přístaviště. Je třeba udržet pozice až do zítřejšího rána, jinak se sem Rodimcevovi gardisté už nedostanou!“Kolik takových kritických chvil prožili obránci Stalingradu? Šlo o mnohem víc než o jedno město. Vojáci, kteří se s takovou zuřivostí do sebe zakousli v hromadách sutin z domů, v nichž ještě nedávno žili lidé, na znovu a znovu rozrývaných svazích Mamajovy mohyly, v odpadních kanálech, den ode dne chápali víc a víc, co je tu v sázce. V nepřetržitých srážkách stovek malých úderných skupin postupně rostla do absolutní hodnoty fyzická i psychická odolnost, iniciativa, odpovědnost a vynalézavost i toho posledního pěšáka. Byla to nejen obrovská opotřebovávací bitva, ale také psychologické střetnutí dvou maximálně koncentrovaných vůlí. Osud města visel na vlásku. Obránci drželi místy už jen uzoučký proužek břehu, z kterého mohli být smeteni jediným úderem. Až do krajnosti vyčerpaní vojáci, trosky původních jednotek na pokraji vykrvácení, dál vedli svou svatou válku. Linie bojů byla tisíckrát zalomená čára, která bez ustání měnila podobu. Nebyly tu dvě fronty a mezi nimi země nikoho – jen trojrozměrný labyrint, ve kterém se úderné skupiny vzájemně napadaly zepředu i zezadu, zprava i zleva, shora i zdola...

Zlatá kniha hokeje je podrobná a důkladně zpracovaná publikace o všem důležitém, co se v ledním hokeji kdy událo. Autor je osvědčený a uznávaný odborník na vše, co se této sportovní disciplíny týká. Nejprve se vydáme po stopách hokejového dávnověku, kde se dozvíme vše o historických počátcích sportu, prozkoumáme dobové proměny hry i hráčů, seznámíme se s počátky hokeje v tehdejším Československu i s prvními amatérskými hráči, zrekapitulujeme veškeré ročníky zámořské NHL, jiných národních lig i té české hráče, vítěze, jednotlivé zápasy. Turnaje, hvězdy, památné akce a góly to vše nyní najdeme v jedné knize, samozřejmě doplněné bohatou fotografickou dokumentací a uvedenou předmluvou Vladimíra Růžičky.

Před jubilejním desátým pražským mistrovstvím světa se osvědčený hokejový historik vrátil proti proudu času až k štvanické premiéře v roce 1933 a postupně pak poutavou formou provádí čtenáře všemi šampionáty na ledě metropole. Vynesly nám tři tituly mistrů světa - a s jedinou výjimkou smolného zakopnutí v samostatných nájezdech čtvrtfinále MS 2004 vždy skončily medailovým umístěním. Kniha představuje úspěšné týmy, jejich velké soupeře i domácí a zahraniční hvězdy pražských svátků světového hokeje.

Tato knížka chce oslovit všechny malé i velké a věčné kluky a holky, kteří (a které) fandí českému hokeji. Těm nejmenším, pro které bude desátý světový šampionát na našem ledě prvním, jehož zápasy na vlastní oči uvidí ať už přímo z hlediště hokejových arén nebo na televizní obrazovce, chce povědět, jak to kdysi bylo. Těm o něco - nebo třeba i o hodně - starším připomenout leccos, co už jim z paměti vykradl čas. Všechny společně pobavit. Ale také jim připomenout, jak se naši hokejoví reprezentanti vždy bili za čest vlajky a kolik už nám všem rozdali radosti. A že jim to pokaždé nevyšlo? Tak už to na hokejovém ledě chodí

Bitva o Stalingrad byla nejvýznamnějším a rozhodujícím střetnutím německých a sovětských vojsk na východní frontě. Byla nejen obrovskou opotřebovávací bitvou, ale také psychologickým střetnutím dvou maximálně koncentrovaných vůlí. Šlo o mnohem víc než o jedno město. Vojáci, kteří se do sebe zuřivě zakousli v hromadách sutin z domů, v nichž ještě nedávno žili lidé, na donekonečna rozrývaných svazích Mamajovy mohyly, v odpadních kanálech, den ode dne chápali víc a víc, co je v sázce. V nepřetržitých srážkách stovek malých úderných skupin narůstala do absolutní hodnoty fyzická i psychická odolnost, iniciativa, odpovědnost a vynalézavost i toho posledního pěšáka. Osud města visel na vlásku. Obránci drželi místy už jen uzoučký proužek břehu, z kterého mohli být smeteni jediným úderem. Do krajnosti vyčerpaní vojáci, trosky původních jednotek, však dál vedli svou svatou válku. Linie bojů byla tisíckrát zalomená čára bez ustání měnící podobu. Nebyly tu dvě fronty a mezi nimi země nikoho - jen trojrozměrný labyrint, ve kterém se úderné skupiny vzájemně napadaly zepředu i zezadu, zprava i zleva, shora i zdola

Uznávaný historik českého fotbalu a také na jiných polích osvědčený autor literatury faktu, držitel řady prestižních ocenění, se do dějin jednoho z nejslavnějších českých fotbalových klubů poprvé zapsal roku 2005 jubilejní publikací Zelenobílé století. Historie pražských Klokanů i jejich kouzelného Ďolíčku, které byl a je po víc než sedm desetiletí sám svědkem, ho upoutala tak, že se k ní teď vrací v mnohem rozsáhlejší podobě. V první části klubové kroniky, kterou teď držíte v rukou, zkušený autor zasvěceně a podmanivě provádí čtenáře obdobím od zrození klubu, lety vítězství i porážek, triumfů i pádů, podivuhodných a dramatických příběhů, putování zelenobílého týmu po cestách světem fotbalu, vroubených někdy vavřínem a jindy zase trním, až do roku 1973. Tehdy se Bohemians po tříleté pauze vrátili do nejvyšší domácí soutěže a zahájili vzestup, který v sezoně 1982/83 vyvrcholil dobytím mistrovského titulu a skvělou reprezentací našeho fotbalu v poháru UEFA. O těchto velkých úspěších však už vypráví kniha druhá, která zavede čtenáře až do finiše ligového ročníku 2019/20. Součástí této kroniky 115leté historie je bohatá dokumentační příloha působení Vršovických v domácích i mezinárodních soutěžích i ve státní reprezentaci. Toto dvousvazkové dílo svou šíří a hloubkou záběru v české fotbalové literatuře bez nadsázky zatím nemá obdobu. Příběh zelenobílých Klokanů lze číst jedním dechem a přesto se k němu čtenáři budou stále vracet.