Tony Judt

V eseji nazvaném Velká iluze?, poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu nového tisíciletí. Jaké jsou reálné vyhlídky na rozšíření Evropské unie a kde je hranice, po jejímž překročení přejde rozšiřování v rozpad? Které státy mají „patřit k Evropě“ a podle jakých kritérií? Čím je Evropa definována a jak máme přemýšlet o její budoucnosti? Pokud – jak tvrdí Judt – je mýtus jednotné Evropy příliš abstraktní na to, aby si mohl zajistit hlubší loajalitu voličů, a pokud nám mnohdy naopak brání najít řešení konkrétních problémů, pak bude všeobecně prospěšné podrobit jej kritickému rozboru. Judtova mistrovská analýza vytyčuje centrum diskuse a uchovává si relevanci i po více než dvaceti letech. „Jeden z nejprozíravějších textů o Evropské unii. ... Judt poukazuje ke všemu, co se dnes skutečně děje – od pozvolného rozpadu sociálního státu až po obnovené vlny nacionalismu.“ Rachel Donadiová, THE NEW YORK TIMES „Tony Judt ve své eseji vytvořil příhodný základ pro zahájení diskuse o dvou zásadních otázkách poválečné doby: Co je Evropa? A kam kráčí?“ Michael Mandelbaum, Johns Hopkins University „Komentátoři upozorňovali a upozorňují, že Judtovy pronikavé a vnímavé postřehy o Evropě jsou i dnes stejně relevantní a pravdivé jako v době, kdy je psal.“ Oficiální webové stránky Evropského parlamentu, „100 DŮLEŽITÝCH KNIH O EVROPĚ“

V eseji nazvaném Velká iluze?, poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu nového tisíciletí. Jaké jsou reálné vyhlídky na rozšíření Evropské unie a kde je hranice, po jejímž překročení přejde rozšiřování v rozpad? Které státy mají patřit k Evropě a podle jakých kritérií? Čím je Evropa definována a jak máme přemýšlet o její budoucnosti? Pokud jak tvrdí Judt je mýtus jednotné Evropy příliš abstraktní na to, aby si mohl zajistit hlubší loajalitu voličů, a pokud nám mnohdy naopak brání najít řešení konkrétních problémů, pak bude všeobecně prospěšné podrobit jej kritickému rozboru. Judtova mistrovská analýza vytyčuje centrum diskuse a uchovává si relevanci i po více než dvaceti letech. Jeden z nejprozíravějších textů o Evropské unii. ... Judt poukazuje ke všemu, co se dnes skutečně děje od pozvolného rozpadu sociálního státu až po obnovené vlny nacionalismu. Rachel Donadiová, THE NEW YORK TIMES Tony Judt ve své eseji vytvořil příhodný základ pro zahájení diskuse o dvou zásadních otázkách poválečné doby: Co je Evropa? A kam kráčí? Michael Mandelbaum, Johns Hopkins University Komentátoři upozorňovali a upozorňují, že Judtovy pronikavé a vnímavé postřehy o Evropě jsou i dnes stejně relevantní a pravdivé jako v době, kdy je psal. Oficiální webové stránky Evropského parlamentu, 100 DŮLEŽITÝCH KNIH O EVROPĚ

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.

Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla po dobu zhruba dvanácti let, počínaje osvobozením země v roce 1944 až po maďarské události roku 1956, stržena vírem komunismu.Veřejnou debatu v zásadě formovalo to, jaké stanovisko k počínání zahraničních i domácích komunistů dotyčný zaujal. Autor se věnuje předválečnému kontextu, podává podrobný výklad východoevropských monstrprocesů, včetně těch v Československu, sleduje, jak na ně reagovali ve Francii, a zkoumá, nakolik byla tato zkušenost specificky francouzská.Judtova analýza se netýká jen nejznámějších osobností, jako byl Jean-Paul Sartre, Albert Camus či Simone de Beauvoirová, ale zahrnuje širokou intelektuální komunitu katolických filozofů, vlivných novinářů, literárních kritiků a básníků včetně komunistických. Převládající styl jejich myšlení, koketování s násilím a morální nezodpovědnost udávaly tón nejen ve Francii, ale v celém poválečném evropském kulturním a politickém životě.

Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla po dobu zhruba dvanácti let, počínaje osvobozením země v roce 1944 až po maďarské události roku 1956, stržena vírem komunismu. Veřejnou debatu v zásadě formovalo to, jaké stanovisko k počínání zahraničních i domácích komunistů dotyčný zaujal. Autor se věnuje předválečnému kontextu, podává podrobný výklad východoevropských monstrprocesů, včetně těch v Československu, sleduje, jak na ně reagovali ve Francii, a zkoumá, nakolik byla tato zkušenost specificky francouzská. Judtova analýza se netýká jen nejznámějších osobností, jako byl Jean-Paul Sartre, Albert Camus či Simone de Beauvoirová, ale zahrnuje širokou intelektuální komunitu katolických filozofů, vlivných novinářů, literárních kritiků a básníků včetně komunistických. Převládající styl jejich myšlení, koketování s násilím a morální nezodpovědnost udávaly tón nejen ve Francii, ale v celém poválečném evropském kulturním a politickém životě.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin. A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin. A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.