Timothy Snyder

Zásadní příčinou současných politických krizí v západních demokraciích je mylné chápání svobody. Svoboda je pojímána negativně, jako absence státní moci: Svobodní si připadáme tehdy, když můžeme říkat a dělat, cokoli se nám zachce, a vyhnout se vlivu vlády. Skutečná svoboda má však pozitivní charakter, je to svoboda pro něco: Svoboda rozvíjet se a společně sázet na budoucnost. Svoboda je hodnota, jež umožňuje existenci všech ostatních hodnot. Timothy Snyder ve své nové knize rozvíjí myšlenky F. Fanona, V. Havla, L. Kołakowského, E. Steinové a S. Weilové. Kniha se snaží především odpovědět na otázku: Jaké postoje a praktické kroky nám dovolí zformovat typ státu, ve kterém budeme vzkvétat my i budoucí generace? Snyderův výklad nás učí vážit si významu tradic, jež hájí pravice, ale i role státních institucí prosazovaných levicí, a rýsuje cestu k novému politickému konsenzu. Kniha je brilantním ohledáním tématu svobody v současném světě. Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka/PROSTOR 2013) a Černá zem (Paseka/PROSTOR 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století (Paseka/PROSTOR 2017), burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie.

Zásadní příčinou současných politických krizí v západních demokraciích je mylné chápání svobody. Svoboda je pojímána negativně, jako absence státní moci: Svobodní si připadáme tehdy, když můžeme říkat a dělat, cokoli se nám zachce, a vyhnout se vlivu vlády. Skutečná svoboda má však pozitivní charakter, je to svoboda pro něco: Svoboda rozvíjet se a společně sázet na budoucnost. Svoboda je hodnota, jež umožňuje existenci všech ostatních hodnot. Timothy Snyder ve své nové knize rozvíjí myšlenky F. Fanona, V. Havla, L. Kołakowského, E. Steinové a S. Weilové. Kniha se snaží především odpovědět na otázku: Jaké postoje a praktické kroky nám dovolí zformovat typ státu, ve kterém budeme vzkvétat my i budoucí generace? Snyderův výklad nás učí vážit si významu tradic, jež hájí pravice, ale i role státních institucí prosazovaných levicí, a rýsuje cestu k novému politickému konsenzu. Kniha je brilantním ohledáním tématu svobody v současném světě.

Od uznávaného historika a autora bestselleru O tyranii prichádza brilantné skúmanie slobody – čo to je, ako bola nesprávne pochopená a prečo je našou jedinou šancou na prežitie. Sloboda je naším veľkým záväzkom, ale ako tvrdí Timothy Snyder, stratili sme zo zreteľa, čo znamená – a to nás vedie do krízy. Príliš veľa z nás sa na slobodu pozerá ako na absenciu štátnej moci: myslíme si, že sme slobodní, ak si môžeme robiť a hovoriť, čo sa nám zachce. Skutočná sloboda však nie je ani tak sloboda od, ako skôr sloboda pre – sloboda rozvíjať sa, riskovať pre budúcnosť, ktorú si vyberieme. Sloboda je hodnota, ktorá umožňuje všetky ostatné hodnoty. Na základe prác filozofov a politických disidentov, rozhovorov so súčasnými mysliteľmi a vlastných skúseností s dospievaním v čase americkej výnimočnosti Snyder identifikuje postupy a postoje, ktoré nám umožnia vytvoriť vládu, vďaka ktorej budeme my a budúce generácie prosperovať. Oceňuje význam tradícií (ktoré obhajuje pravica), ale aj úlohu inštitúcií (ktoré sú v kompetencii ľavice). Táto kniha, ktorá je intímna a zároveň ambiciózna, pomáha vytvoriť nový konsenzus, je to vzrušujúca intelektuálna cesta a tour de force politickej filozofie.

Od uznávaného historika a autora bestselleru O tyranii prichádza brilantné skúmanie slobody – čo to je, ako bola nesprávne pochopená a prečo je našou jedinou šancou na prežitie. Sloboda je naším veľkým záväzkom, ale ako tvrdí Timothy Snyder, stratili sme zo zreteľa, čo znamená – a to nás vedie do krízy. Príliš veľa z nás sa na slobodu pozerá ako na absenciu štátnej moci: myslíme si, že sme slobodní, ak si môžeme robiť a hovoriť, čo sa nám zachce. Skutočná sloboda však nie je ani tak sloboda od, ako skôr sloboda pre – sloboda rozvíjať sa, riskovať pre budúcnosť, ktorú si vyberieme. Sloboda je hodnota, ktorá umožňuje všetky ostatné hodnoty. Na základe prác filozofov a politických disidentov, rozhovorov so súčasnými mysliteľmi a vlastných skúseností s dospievaním v čase americkej výnimočnosti Snyder identifikuje postupy a postoje, ktoré nám umožnia vytvoriť vládu, vďaka ktorej budeme my a budúce generácie prosperovať. Oceňuje význam tradícií (ktoré obhajuje pravica), ale aj úlohu inštitúcií (ktoré sú v kompetencii ľavice). Táto kniha, ktorá je intímna a zároveň ambiciózna, pomáha vytvoriť nový konsenzus, je to vzrušujúca intelektuálna cesta a tour de force politickej filozofie.

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nachází krvavá země, území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států, oběť největší demografické a humanitární katastrofy, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Širokoúhlý záběr této syntetické monografie je v dějinách daného území novinkou. Příčinu sledu katastrof vysvětluje ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí.

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

A captivating graphic edition of Timothy Snyder's bestselling book of lessons for surviving and resisting the arc toward authoritarianism. Timothy Snyder's On Tyranny is one of the essential books of recent years, using the darkest moments in twentieth-century history to teach twenty lessons on resisting modern-day authoritarianism. These include a warning to be aware of how symbols used today could affect tomorrow, an urgent reminder to research everything for yourself and to the fullest extent, and an encouragement to use personalised and individualised speech rather than cliched phrases when arguing a point In this graphic edition, Nora Krug draws from her highly inventive style in Heimat - at once a graphic memoir, collage-style scrapbook, historical narrative and trove of memories - to breathe new life, colour and power into Snyder's modern classic, turning a quick-read pocket guide of lessons into a visually striking rumination and call for action. History does not repeat, but it does instruct. In a time of great uncertainty and instability, this edition of On Tyranny emphasises the importance of being active, conscious, and deliberate participants in resistance.

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím. Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.

Timothy Snyder v reflexívnej eseji Naša nemoc, poskladanej z fragmentov jeho nemocničných zápiskov, prekračuje hranice svojho tradičného teritória histórie a politiky. Jeho témou je tentoraz aktuálna súčasnosť a bezprostrednou inšpiráciou vlastná skúsenosť s chorobou a životom v Európe a Amerike. Tesne pred koncom roku 2019 ochorel a ocitol sa na pokraji smrti. V súvislosti s tým, čo prežil ako pacient s nesprávnou diagnózou a čakajúci celé hodiny na pohotovosti, rozvíja širšiu úvahu o tom, ako úzko súvisí naše zdravie s našou slobodou. Ak nemá byť zdravie ľudským právom, potom všetky ostatné práva a slobody strácajú zmysel. Naša nemoc je razantnou kritikou komerčného zdravotníctva, čo sa prejavilo okrem iného aj na neschopnosti mnohých štátov – vrátane jeho rodných Spojených štátov – reagovať primerane na krízu v súvislosti so šírením koronavírusu. Snyder ponúka bravúrnu analýzu opakujúceho sa zlyhávania zdravotnej starostlivosti, kde sa zabúda na konkrétneho človeka, degraduje autorita lekárov a nemyslí sa na budúcnosť.

Timothy Snyder v reflexívnej eseji Naša nemoc, poskladanej z fragmentov jeho nemocničných zápiskov, prekračuje hranice svojho tradičného teritória histórie a politiky. Jeho témou je tentoraz aktuálna súčasnosť a bezprostrednou inšpiráciou vlastná skúsenosť s chorobou a životom v Európe a Amerike. Tesne pred koncom roku 2019 ochorel a ocitol sa na pokraji smrti. V súvislosti s tým, čo prežil ako pacient s nesprávnou diagnózou a čakajúci celé hodiny na pohotovosti, rozvíja širšiu úvahu o tom, ako úzko súvisí naše zdravie s našou slobodou. Ak nemá byť zdravie ľudským právom, potom všetky ostatné práva a slobody strácajú zmysel. Naša nemoc je razantnou kritikou komerčného zdravotníctva, čo sa prejavilo okrem iného aj na neschopnosti mnohých štátov - vrátane jeho rodných Spojených štátov - reagovať primerane na krízu v súvislosti so šírením koronavírusu. Snyder ponúka bravúrnu analýzu opakujúceho sa zlyhávania zdravotnej starostlivosti, kde sa zabúda na konkrétneho človeka, degraduje autorita lekárov a nemyslí sa na budúcnosť.

Je ešte možné o holokauste, tejto zdanlivo uzavretej kapitole ľudských dejín, povedať niečo nové? Kniha amerického historika to robí nielen preto, že si podrobnejšie všíma environmentálne pozadie nacistickej ideológie a premeny jej ústredných cieľov, ale aj preto, že vidí naliehavú paralelu so súčasnosťou, keď sa klimatické zmeny premietajú do svetovej politiky. Svet sa namiesto vízie lepšej budúcnosti čoraz viac zaoberá temnými apokalyptickými scenármi, kde boj o obmedzené prírodné zdroje môže prerásť do veľkých konfliktov. V impozantnom príbehu o vyhladení a prežití, predstavuje Timothy Snyder nové vysvetlenia obrovských ukrutností napáchaných v dvadsiatom storočí a odhaľuje riziká, ktorým čelíme v dvadsiatom prvom. Využívajúc nové pramene z východnej Európy a zabudnuté svedectvá Židov, ktorí prežili, pripomína autor, že masová vražda Židov je udalosť nie tak vzdialená a oveľa pochopiteľnejšia, ako by sme sa nádejali a teda oveľa hrôzostrašnejšia. Holokaust sa začal na temnom a dostupnom mieste v Hitlerovej mysli. Jeho zárodkom bola myšlienka, že odstránenie Židov by mohlo obnoviť rovnováhu a planéte a umožniť Nemcom získať zdroje, ktoré zúfalo potrebovali. Táto predstava o svete sa mohla dať zrealizovať, len ak by Nemecko zničilo iné štáty, čiže Hitlerov cieľ bola koloniálna vojna na európskej pôde. K najväčším stratám na životoch došlo na miestach, kde sa úplne rozpadli politické štruktúry. V bezštátnych zónach zomreli takmer všetci Židia. Pomáhalo im niekoľko ľudí, zopár spravodlivých, ktorých nepodporovali žiadne inštitúcie. Snyder upozorňuje na ponaučenie plynúce z holokaustu a dospieva k záveru, že sme nepochopili moderný vek a ohrozili tým našu budúcnosť. Začiatok dvadsiateho prvého storočia sa bude podobať na začiatok dvadsiateho, problémy s jedlom a vodou budú sprevádzať ideologické výzvy globálneho poriadku. Náš svet má toho viac spoločného s Hitlerovým, ako sme si ochotní priznať a ak ho chceme zachrániť, musíme sa naučiť vidieť holokaust v pravom svetle a nás tiež.

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nacházejí krvavé země. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Povědomí o událostech třicátých a čtyřicátých let na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států sice sílí, stále jsou to však jednotlivé události: ukrajinský hladomor po stalinské kolektivizaci, Katyň nebo tzv. konečné řešení židovské otázky. Širokoúhlý záběr Timothyho Snydera je v dějinách daného území novinkou. Sled katastrof, které se tudy prohnaly, nelze vysvětlit na základě jednotlivostí ani dějin jednotlivých národů, nýbrž jedině ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z jeho historických příčin, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí. Krvavé země jsou tak první syntetickou monografií, která postihuje v celku souhru těchto nešťastných okolností, jejímž důsledkem byla největší demografická a humanitární katastrofa, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Tento jedinečný titul vyšel ve spolupráci nakladatelství PASEKA a PROSTOR. Timothy Snyder (1969) získal doktorát na Oxfordské univerzitě, působil v Paříži, ve Vídni, Varšavě a na Harvardu. Nyní je profesorem historie na Yaleově univerzitě. Za své předchozí knihy získal několik cen: Kniha The Reconstruction of Nations (2003) byla oceněna George Louis Beer Prize, kniha Sketches from a Secret War (2005) získala cenu Pro Historia Polonorum. Jeho předposlední kniha The Red Prince: The Secret History of a Habsburg Archduke vyšla česky roku 2010 (Rudý kníže: Utajený život habsburského arcivévody). Timothy Snyder žije v New Haven v Connecticutu.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.

'Brilliant and disturbing' Yuval Noah Harari The past is another country, the old saying goes. The same might be said of the future. But which country? For Europeans and Americans today, the answer is Russia. In this visionary work of contemporary history, Timothy Snyder shows how Russia works within the West to destroy the West; by supporting the far right in Europe, invading Ukraine in 2014, and waging a cyberwar during the 2016 presidential campaign and the EU referendum. Nowhere is this more obvious than in the creation of Donald Trump, an American failure deployed as a Russian weapon. But this threat presents an opportunity to better understand the pillars of our freedoms and face the choices that will determine the future: equality or oligarchy, individualism or totalitarianism, truth or lies.

Popredný americký historik prichádza s kronikou nástupu autoritárstva od Ruska cez Európu po Ameriku. Po skončení studenej vojny sa zdalo, že víťazstvo liberálnej demokracie je definitívne. Pozorovatelia ohlásili koniec dejín, uverili v mierovú, globalizovanú budúcnosť. Ich viera bola hlbokým omylom. Autoritárstvo sa najprv vrátilo do Ruska – Putin zistil, že fašistické myšlienky možno využiť na ospravedlnenie vlády oligarchov. V druhom desaťročí 21. storočia sa rozšírilo z východu na západ, pričom mu v tom pomáhala reálna vojna rozpútaná Ruskom proti Ukrajine a kybernetická vojna rozpútaná Ruskom proti Európe a Spojeným štátom. Rusko si všade, kde potrebovalo, medzi nacionalistami, oligarchami a radikálmi našlo spojencov a jeho tlak na zničenie západných inštitúcií, štátov a hodnôt sa stretol s podporou aj na samotnom Západe. Nárast populizmu, britské hlasovanie proti Európskej únii, zvolenie Donalda Trumpa – to všetko predstavovalo ruské ciele; ich dosiahnutie však odhalilo aj zraniteľnosť západných spoločností. Snyder v tomto impozantnom a nikoho nešetriacom diele odhaľuje skutočnú povahu hrozieb pre demokraciu a vládu zákona.

Popredný americký historik prichádza s kronikou nástupu autoritárstva od Ruska cez Európu po Ameriku. Po skončení studenej vojny sa zdalo, že víťazstvo liberálnej demokracie je definitívne. Pozorovatelia ohlásili koniec dejín, uverili v mierovú, globalizovanú budúcnosť. Ich viera bola hlbokým omylom. Autoritárstvo sa najprv vrátilo do Ruska - Putin zistil, že fašistické myšlienky možno využiť na ospravedlnenie vlády oligarchov. V druhom desaťročí 21. storočia sa rozšírilo z východu na západ, pričom mu v tom pomáhala reálna vojna rozpútaná Ruskom proti Ukrajine a kybernetická vojna rozpútaná Ruskom proti Európe a Spojeným štátom. Rusko si všade, kde potrebovalo, medzi nacionalistami, oligarchami a radikálmi našlo spojencov a jeho tlak na zničenie západných inštitúcií, štátov a hodnôt sa stretol s podporou aj na samotnom Západe. Nárast populizmu, britské hlasovanie proti Európskej únii, zvolenie Donalda Trumpa - to všetko predstavovalo ruské ciele; ich dosiahnutie však odhalilo aj zraniteľnosť západných spoločností. Snyder v tomto impozantnom a nikoho nešetriacom diele odhaľuje skutočnú povahu hrozieb pre demokraciu a vládu zákona.