Timothy Snyder strana 3 z 4

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím.Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat.

Jaký bude osud liberální demokracie? Tuto otázku si klade jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného.

Studie významných historiků a historiček, které v této knize shromáždili Timothy Snyder a Ray Brandon, přibližují různé etapy cesty, kterou Sovětský svaz za vlády Josefa Stalina prošel. Nejprve se diktátor snažil připodobnit zaostalou sovětskou říši Evropě - například za cenu obrovských obětí během několika let odnaučit miliony Kazachů kočovat a přimět je k usedlému životu. Po vítězství v kruté válce s Hitlerem si Stalin usiloval podmanit tu část Evropy, kam dorazila sovětská vojska, a připodobnit ji sovětské říši. Sovětský svaz byl největším státem na světě, jeho represivní moc a strašné ambice byly nejzřetelněji realizovány v Evropě. Pod vedením Josepha Stalina, od 1928 k 1953, Sovětský svaz transformoval sebe a pak všechny evropské země, se kterými přišel do kontaktu. Tato kniha se zabývá každým aspektem setkání Stalina s Evropou: pokus o vytvoření evropského státu urychlením evropského modelu průmyslového rozvoje v SSSR; masové vraždy v očekávání války proti evropským mocnostem; skutečný kontakt s největší silou Evropy, nacistickým Německem, nejprve jako spojenec a pak jako nepřítel; čtyři roky války hlavně na sovětském území, které přinesly miliony mrtvých, včetně velké části holocaustu; a konečně znovuobnovení sovětského systému, nejen na předválečném území SSSR, ale také na západní Ukrajině, v západním Bělorusku, v pobaltských státech, Polsku, Československu, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a východním Německu.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.   Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka - Prostor 2013) a Černá zem (Paseka - Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.

Krvavé země - Evropa mezi Hitlerem a Stalinem - audiokniha obsahuje rozsáhlou historickou práci, jejímž autorem je Timothy Snyder. Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nacházejí krvavé země. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí.

Snyder nem kertel: világossá teszi, hogy egyenlőség vagy oligarchia, az individuum vagy a totalitárius rendszer, igaz vagy hamis állítások között kell választanunk, ha a nyugati liberális demokráciák mai krízisét vizsgáljuk. Elemző munkájában a teljesség igényével tárja fel, milyen fenyegetés nehezedik korunk demokratikus politikai rendszereire és törvényi hátterükre. Ahhoz, hogy szembenézzünk ezzel a kihívással, tisztáznunk kell politikai hagyományainkat, értékrendünket, továbbá azt is, hogy a jövő milyen igényeket támaszt tradícióink megújítására. A könyv felfrissíti az életvitelünkre vonatkozó, aktuálisan érvényes tudásunkat – szerzője előrelépést és kiutat kínál a jelenlegi világpolitikai helyzetből, és számol a lehetséges dilemmákkal. Snyder műve többet ígér, mint az újságok szalagcímei: a jelenkori történelmünket feldolgozó könyvet hatalmas kutatómunka és személyesen készített interjúk sora előzte meg.

Audiokniha Černá zem, kterou napsal Timothy Snyder, je povinnou četbou pro všechny se zájmem o historii dvacátého století. V Osvětimi zahynulo zhruba milion židovských mužů, žen a dětí. Na východě Polska, v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku jich bylo vyvražděno téměř pět milionů. Timothy Snyder líčí holokaust historicko-politickou analýzou, která nabízí další a jiný pohled na děsivé dějiny druhé světové války.

Snyder nem kertel: világossá teszi, hogy egyenlőség vagy oligarchia, az individuum vagy a totalitárius rendszer, igaz vagy hamis állítások között kell választanunk, ha a nyugati liberális demokráciák mai krízisét vizsgáljuk. Elemző munkájában a teljesség igényével tárja fel, milyen fenyegetés nehezedik korunk demokratikus politikai rendszereire és törvényi hátterükre. Ahhoz, hogy szembenézzünk ezzel a kihívással, tisztáznunk kell politikai hagyományainkat, értékrendünket, továbbá azt is, hogy a jövő milyen igényeket támaszt tradícióink megújítására. A könyv felfrissíti az életvitelünkre vonatkozó, aktuálisan érvényes tudásunkat – szerzője előrelépést és kiutat kínál a jelenlegi világpolitikai helyzetből, és számol a lehetséges dilemmákkal. Snyder műve többet ígér, mint az újságok szalagcímei: a jelenkori történelmünket feldolgozó könyvet hatalmas kutatómunka és személyesen készített interjúk sora előzte meg. Timothy Snyder (1969–) Hannah Arendt-díjas szerző, a Yale-en tanít történelmet. New Havenben (Connecticut) él. Korábbi könyvei: A zsarnokságról és a Fekete Föld. A New York Times szerkesztőinek ajánlásával A szabadság felszámolása röviden, de rendkívül precízen dokumentálja, hogyan szilárdította meg hatalmát Vlagyimir Putyin Oroszországban, Oroszoroszág hogyan rohanta le Ukrajnát, és az orosz hatalmi érdekek hogyan érvényesültek a 2016-s amerikai elnökválasztásban.” —The Chicago Tribune „Nincs könyv, amely ijesztőbben és szemléletesebben írná le a nyugati liberális demokráciák jelenlegi krízisét, mint Snyder A szabadság felszámolása című munkája.” —Foreign Affairs „Briliáns és felkavaró elemzés. Mindenkinek el kell olvasnia, aki érteni szeretné a jelenlegi, világméretű politikai válságot.” —Yuval Noah Harari, a Sapiens című könyv szerzője „Viszonylag kis terjedelméhez képest óriási területet ölel fel: riport, eszmetörténet és politika-filozófiai fejtegetés, mindez egyedi és élvezetes stílusban. …Snyder úgy sorakoztatja fel a tényeket, mint a legjobb hírszerkesztők, és úgy boncolgatja elméleti hátterüket, mint a legjobb filozófusok.” —The Economist “Briliáns. …Kétségbeejtő és ékesszóló... Snyder mesteri és megvilágító erejű beszámolóban foglalja össze, hogyan emelkedett fel Trump, és ebben milyen nagy szerepe volt az orosz politikának.” —Edward Lucas, The Times (London)

Kniha je jedinečnou a přesvědčivou studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Týká se čtyř východoevropských zemí. Timothy Snyder tvrdí, že Tématy této knihy jsou transformace národních idejí, příčiny etnických čistek a podmínky národního smíření. Tato témata Snyder vysvětluje tak, že líčí složitě propletené příběhy Polska, Ukrajiny, Litvy a Běloruska a jejich společné kořeny v raně moderním státě: Polsko-litevské unii (15691795), kde základy politické identity tkvěly ve sdílené kultuře a občanských právech. Kdy a jak vznikají moderní národy? Proč dochází k etnickým čistkám? Jak mohou národní státy nastolit mír? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha Timothyho Snydera Obnova národů a pokouší se na ně opovědět na příkladu někdejší Polsko-litevské unie. Ta vznikla v roce 1569, kdy slovo národ znamenalo něco podstatně jiného než dnes. V Polsko-litevské unii se hovořilo různými jazyky, vládla tam náboženská tolerance, fungoval tam parlament. Vytvořila však anebo trvale uchovala také jazyky, náboženství a mýty, které dnes vnímáme jako ukrajinské, běloruské či ruské. Autor nás provádí staletími a událostmi, mnohdy strašlivými a krutými, plnými nenávisti, aby na konci druhého tisíciletí dospěl k branám jiného nadstátního útvaru: Evropské unie.

A huszadik században európai demokratikus rendszerek sora roppant össze és vált fasiszta, náci, illetve kommunista diktatúrává. Ezeket olyan párt vagy vezér irányította, aki azt állította, a népét képviseli, a népe hangján szól, megvédi a népét a világméretű külső fenyegetésekkel szemben, és aki a tények rovására a mítoszokat részesítette előnyben. Európa huszadik századi történelme megmutatja nekünk, hogy társadalmak összeroppanhatnak, demokráciák összeomolhatnak, az etikai tartás megtörhet, és hogy egyszerű emberek hirtelen korábban elképzelhetetlen helyzetben találhatják magukat. A jelenben ráismerhetünk a múltra, és ebből a ráismerésből tanulságokat vonhatunk le. Mi ma semmivel nem vagyunk bölcsebbek azoknál a huszadik századi európaiaknál, akik saját szemükkel látták, a demokráciájuk hogyan engedi át a helyét a totalitarizmusnak. Nekünk az az előnyünk, hogy az ő tapasztalataikból tanulva állhatunk ellent, amikor úgy tűnik, a mi rendszerünket éri ilyen fenyegetés. Most érkezett el erre a megfelelő pillanat.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.

"A huszadik században európai demokratikus rendszerek sora roppant össze és vált fasiszta, náci, illetve kommunista diktatúrává. Ezeket olyan párt vagy vezér irányította, aki azt állította, a népét képviseli, a népe hangján szól, megvédi a népét a világméretű külső fenyegetésekkel szemben, és aki a tények rovására a mítoszokat részesítette előnyben. Európa huszadik századi történelme megmutatja nekünk, hogy társadalmak összeroppanhatnak, demokráciák összeomolhatnak, az etikai tartás megtörhet, és hogy egyszerű emberek hirtelen korábban elképzelhetetlen helyzetben találhatják magukat. A jelenben ráismerhetünk a múltra, és ebből a ráismerésből tanulságokat vonhatunk le. Mi ma semmivel nem vagyunk bölcsebbek azoknál a huszadik századi európaiaknál, akik saját szemükkel látták, a demokráciájuk hogyan engedi át a helyét a totalitarizmusnak. Nekünk az az előnyünk, hogy az ő tapasztalataikból tanulva állhatunk ellent, amikor úgy tűnik, a mi rendszerünket éri ilyen fenyegetés. Most érkezett el erre a megfelelő pillanat. "Úgy vedd a kezedbe ezt a könyvet, mint orvosi leírást egy fertőző betegségről. Olvasd gondosan, és figyeld a tüneteket!" - New York Times "Egyre inkább megérünk a fasizmusra. Ez az amerikai író nem hagy kétséget a sorsunk felől." - Szvjatlana Alekszievics, az irodalmi Nobel-díj nyertese "Kérem, olvassák el ezt a könyvet! Annyira okos, annyira aktuális." - George Saunders professzor "A zsarnokságról tökéletes összefoglalása mindannak, amit meg kellett volna tanulnunk az elmúlt századból, de úgy tűnik, elfelejtettük." - The Guardian "A zsarnokságról felhívás az ellenállásra." - Vox"

Történelem és figyelmeztetés. A pusztulásnak és túlélésnek ebben a hatalmas történelmi áttekintésében Timothy Snyder újraértelmezi a holokausztot, és nemcsak új magyarázatot ad hozzá, de felfedi az ijesztő hasonlatosságokat a jelennel. Az emberiség egyetlen vigasza a holokauszttal kapcsolatban, hogy egyszeri volt, megismételhetetlen, és elmúlt. Ez a könyv talán éppen azért lett akkora siker szerte a világon, éppen azért váltott ki heves és ellentmondásos érzelmeket, mert ezt a tételt vitatja. Szerinte félreértjük a modern világot, és veszélyeztetjük a jövőt. A szerző, aki már több könyvben kutatta az emberiség történetének legvéresebb pusztítását, ezúttal a tények újraértelmezésével és eddig ismeretlen vallomások felhasználásával mutatja meg az analógiákat. Hitler ökológiai félelmei például meglepően emlékeztetnek a huszonegyedik századi ember félelmeire, így nincs okunk azt gondolni, hogy a holokauszt egyetlen beteg ember agyszüleménye volt. Snyder szerint a holokauszt a legkisebb elemében sem volt véletlen. Hitler jól átgondolt, hosszú távú tervének első állomása volt, a zsidók kiirtása után újabb és újabb pusztítás követte volna. De Snyder továbbmegy. Szerinte az okok, melyek kiváltották a világtörténelem legkiterjedtebb mészárlását, nem szűntek meg. Sőt. Bizonyítékai érthetőbbé teszik a pusztítást, és - ha lehet - még ijesztőbbé a jövőt. A Fekete Föld kihívó és provokatív, történelemkönyv és politikai teória, felháborító és zavarba ejtő - egyszerre. Nem egyszerűen arra figyelmeztet, hogy mindez a nem is olyan távoli jövőben megtörténhet. Hanem hogy, a logika alapján, meg is fog.

Je ešte možné o holokauste, tejto zdanlivo uzavretej kapitole ľudských dejín, povedať niečo nové? Kniha amerického historika to robí nielen preto, že si podrobnejšie všíma environmentálne pozadie nacistickej ideológie a premeny jej ústredných cieľov, ale aj preto, že vidí naliehavú paralelu so súčasnosťou, keď sa klimatické zmeny premietajú do svetovej politiky. Svet sa namiesto vízie lepšej budúcnosti čoraz viac zaoberá temnými apokalyptickými scenármi, kde boj o obmedzené prírodné zdroje môže prerásť do veľkých konfliktov. V impozantnom príbehu o vyhladení a prežití, predstavuje Timothy Snyder nové vysvetlenia obrovských ukrutností napáchaných v dvadsiatom storočí a odhaľuje riziká, ktorým čelíme v dvadsiatom prvom. Využívajúc nové pramene z východnej Európy a zabudnuté svedectvá Židov, ktorí prežili, pripomína autor, že masová vražda Židov je udalosť nie tak vzdialená a oveľa pochopiteľnejšia, ako by sme sa nádejali - a teda oveľa hrôzostrašnejšia. Holokaust sa začal na temnom a dostupnom mieste - v Hitlerovej mysli. Jeho zárodkom bola myšlienka, že odstránenie Židov by mohlo obnoviť rovnováhu a planéte a umožniť Nemcom získať zdroje, ktoré zúfalo potrebovali. Táto predstava o svete sa mohla dať zrealizovať, len ak by Nemecko zničilo iné štáty, čiže Hitlerov cieľ bola koloniálna vojna na európskej pôde. K najväčším stratám na životoch došlo na miestach, kde sa úplne rozpadli politické štruktúry. V bezštátnych zónach zomreli takmer všetci Židia. Pomáhalo im niekoľko ľudí, zopár spravodlivých, ktorých nepodporovali žiadne inštitúcie. Snyder upozorňuje na ponaučenie plynúce z holokaustu a dospieva k záveru, že sme nepochopili moderný vek a ohrozili tým našu budúcnosť. Začiatok dvadsiateho prvého storočia sa bude podobať na začiatok dvadsiateho, problémy s jedlom a vodou budú sprevádzať ideologické výzvy globálneho poriadku. Náš svet má toho viac spoločného s Hitlerovým, ako sme si ochotní priznať a ak ho chceme zachrániť, musíme sa naučiť vidieť holokaust v pravom svetle - a nás tiež.