Timothy Snyder strana 2 z 4

Vilém Habsburský nosil uniformu rakouského důstojníka, insignie habsburských arcivévodů, jednoduchý oblek pařížského exulanta, řetěz Řádu zlatého rouna a tu a tam i dámské šaty. Uměl zacházet se šavlí, s pistolí, kormidlem a golfovou holí. S ženami s e stýkal z nutnosti, s muži pro potěšení. Od matky uměl italsky, od otce německy, anglicky se naučil od přátel z britské královské rodiny a polsky od Poláků, jimž si jeho otec přál vládnout. A ukrajinsky se naučil sám v zemi, jíž si přál vládnout sám . Timothy Snyder, ověnčený literárními cenami, načrtl pozoruhodný portrét aristokrata, v jehož životě jsou zosobněny bolestné otřesy první poloviny dvacátého století, doby, v níž se velké říše rozpadaly na národní státy.

The final book of the brilliant historian and indomitable public critic Tony Judt, "Thinking the Twentieth Century" unites the conflicted intellectual history of an epoch into a soaring narrative. The twentieth century comes to life as an age of ideas - a time when, for good and for ill, the thoughts of the few reigned over the lives of the many. Judt presents the triumphs and the failures of prominent intellectuals, adeptly explaining both their ideas and the risks of their political commitments. Spanning an era with unprecedented clarity and insight, "Thinking the Twentieth Century" is a tour de force, a classic study of modern thought by one of the century's most incisive thinkers. The exceptional nature of this work is evident in its very structure - a series of intimate conversations between Judt and his friend and fellow historian Timothy Snyder, grounded in the texts of the time and focused by the intensity of their vision. Judt's astounding eloquence and range are on display here as never before. Traversing the complexities of modern life with ease, he and Snyder revive both thoughts and thinkers, guiding us through the debates that made our world. As forgotten ideas are revisited and fashionable trends scrutinized, the shape of a century emerges. Judt and Snyder draw us deep into their analysis, making us feel that we too are part of the conversation. We become aware of the obligations of the present to the past, and the force of historical perspective and moral considerations in the critique and reform of society, then and now. In restoring and indeed exemplifying the best of intellectual life in the twentieth century, "Thinking the Twentieth Century" opens pathways to a moral life for the twenty-first. This is a book about the past, but it is also an argument for the kind of future we should strive for: "Thinking the Twentieth Century" is about the life of the mind - and the mindful life.

Two explorers set out on a journey from which only one of them will return. Their unknown land is that often fearsome continent we call the 20th Century. Their route is through their own minds and memories. Both travellers are professional historians still tormented by their own unanswered questions. They needed to talk to one another, and the time was short. This is a book about the past, but it is also an argument for the kind of future we should strive for. "Thinking the Twentieth Century" is about the life of the mind - and the mindful life.

Még ki se tört a második világháború, de Sztálin már tömegesen lövette agyon és éheztette halálra saját állampolgárait, és ezzel a háború alatt se hagyott fel. Az amerikai katonák, noha 1945-ben több koncentrációs tábort is felszabadítottak, nem jutottak el azokhoz a haláltáborokhoz, kivégzőhelyekhez és kiéheztetésre létesült táborokhoz, ahol Lengyelországtól Ukrajnáig, Litvániától Belorussziáig a polgári lakosságot milliószám éheztették halálra, verték agyon, lőtték le és gázosították el a Szovjetunió és a náci Németország hatóságai és katonái. Tizenkét év alatt egy olyan gyilkolási politikával, amelynek a harci cselekményekhez semmi köze nem volt, a két rezsim 14 millió embert gyilkolt meg ebben a halálzónában - a véres övezetben. A háború végeztével a véres övezet a vasfüggöny mögé került, történetére homály borult. Timothy Snyder könyvében úttörő nyomozás eredményeként mutatja be azokat a helyszíneket, ahol európai polgárok milliói lelték halálukat, s közben rávilágít Hitler és Sztálin indítékaira. Biztos kézzel ágyazza bele korukba a hitleri holokausztot és a sztálini terrort, felidézi a náci és a szovjet tömeggyilkosságok feledésbe merült epizódjait, friss adatokkal szolgál a két rendszer kapcsolatáról. A bőséges szakirodalmon túl különös figyelmet szentel az áldozatoktól ránk maradt írásos anyagoknak: a haza írott leveleknek, a vonatból kidobott üzeneteknek, a holttesteknél talált naplóknak. Mélységesen emberi hangvételű és világos álláspontokat megfogalmazó munkája a 20. század történelmét bemutató alapművek egyike.

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nachází krvavá země, území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států, oběť největší demografické a humanitární katastrofy, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Širokoúhlý záběr této syntetické monografie je v dějinách daného území novinkou. Příčinu sledu katastrof vysvětluje ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí.

Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století. Zároveň se jedná o intelektuální životopis historika a esejisty Tonyho Judta. A v neposlední řadě pak o hledání pravdy, o možnostech společenské obrody, jakož i o morálních selháních i povinnostech intelektuálů v politice. Každá kapitola je tvořena biografickou a historickou částí. Kniha tak prochází údobími Judtova intelektuálního života i nejvýznamnějšími momenty politického myšlení 20. století, jako je otázka holokaustu, sionismus a jeho evropské zdroje, anglický izolacionismus a francouzský univerzalismus, marxismus a jeho svody, fašismus a antifašismus, renesance liberalismu ve východní Evropě či sociální plánování v Evropě a v USA. Oba účastníci rozhovoru mají blízký vztah k východní Evropě. Timothy Snyder je mj. autorem knihy Krvavé země, která zachycuje stalinský i nacistický teror ve východoevropských zemích, a Tony Judt udržoval živé kontakty s polskými a českými disidenty a sám se naučil česky. Rozhovor vznikal za mimořádných okolností od počátku roku 2009. Tony Judt už tehdy trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, ničivou nervovou chorobou, která způsobuje postupnou tělesnou paralýzu a vede k rychlé smrti. V závěru rozhovoru v létě 2009 Judt ovládal pouze hlasivky a oči. Jak ovšem uvádí Snyder v předmluvě, „není to kniha o zápase. Je to kniha o životě pozorného ducha a životě duchovní pozornosti.“ Tony Judt (1948–2010), britský historik a esejista, studoval na univerzitách v Cambridgi a v Paříži. Přednášel na prestižních britských a amerických univerzitách, dlouhodobě působil jako profesor Newyorské univerzity a ředitel jejího Remarque Institute. Původně se věnoval francouzské intelektuální historii, později rozšířil svůj zájem na širší problémy evropských dějin. Po roce 1989 se intenzivně věnoval změnám ve východní Evropě, navázal styky s východoevropskými intelektuály a naučil se mj. česky. Je autorem desítek článků a patnácti knih, do češtiny byla přeložena jeho monumentální Poválečná Evropa (Postwar, 2005) a esej Zle se vede zemi (Ill Fares the Land, 2010). Timothy Snyder (nar. 1969), americký historik, studoval na Brownově a Oxfordské univerzitě, působil v Paříži, ve Vídni, Varšavě a na Harvardu, nyní je profesorem historie na Yale- ově univerzitě. Zaměřuje se na dějiny střední a východní Evropy. Česky vyšla jeho kniha Rudý kníže. Utajený život habsburského arcivévody (The Red Prince. The Secret Lives of a Habsburg Archduke, 2008) a v nakladatelství PROSTOR Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem (Bloodlands. Europe Between Hitler and Stalin, 2010).

Habsburg Vilmos a Habsburg főhercegek udvari felségjeleit, később egy párizsi emigráns egyszerű öltönyét viselte, és időnként frakkot öltött. Bár álma, hogy Ukrajna királya legyen, az első világháborút követően szertefoszlott, ő mégse adta fel, s szinte bármire hajlandó volt, hogy célját elérje: a német imperialisták szövetségese lett, dühödt osztrák monarchista, a fasizmus lelkes támogatója, majd Hitler elszánt ellensége, s végül a sztálini rezsimről jelentő kém. Egy kijevi börtönben hunyt el 1948-ban. A vörös hercegben Timothy Snyder neves amerikai történész emlékezetes portrét rajzol egy férfiról, akiben a 20. századi Európa számos ellentmondása öltött testet: a Habsburg Birodalom végnapjaiban felnőtté váló Vilmos elszántan próbálja megtalálni helyét a viharos gyorsasággal változó, világháborúk és nacionalizmusok tépázta Európában. A lenyűgöző életrajzot mozgalmas korképpel ötvöző könyv mélyen elgondolkodtat a személyes és nemzeti identitások változékonyságáról.

"A brilliant, haunting, and profoundly original portrait of the defining tragedy of our time." In this epic history of extermination and survival, Timothy Snyder presents a new explanation of the great atrocity of the twentieth century, and reveals the risks that we face in the twenty-first. Based on new sources from eastern Europe and forgotten testimonies from Jewish survivors, "Black Earth" recounts the mass murder of the Jews as an event that is still close to us, more comprehensible than we would like to think, and thus all the more terrifying. The Holocaust began in a dark but accessible place, in Hitler's mind, with the thought that the elimination of Jews would restore balance to the planet and allow Germans to win the resources they desperately needed. Such a worldview could be realized only if Germany destroyed other states, so Hitler's aim was a colonial war in Europe itself. In the zones of statelessness, almost all Jews died. A few people, the righteous few, aided them, without support from institutions. Much of the new research in this book is devoted to understanding these extraordinary individuals. The almost insurmountable difficulties they faced only confirm the dangers of state destruction and ecological panic. These men and women should be emulated, but in similar circumstances few of us would do so. By overlooking the lessons of the Holocaust, Snyder concludes, we have misunderstood modernity and endangered the future. The early twenty-first century is coming to resemble the early twentieth, as growing preoccupations with food and water accompany ideological challenges to global order. Our world is closer to Hitler's than we like to admit, and saving it requires us to see the Holocaust as it was -- and ourselves as we are. Groundbreaking, authoritative, and utterly absorbing, "Black Earth" reveals a Holocaust that is not only history but warning."

Je ešte možné o holokauste, tejto zdanlivo uzavretej kapitole ľudských dejín, povedať niečo nové? Kniha amerického historika to robí nielen preto, že si podrobnejšie všíma environmentálne pozadie nacistickej ideológie a premeny jej ústredných cieľov, ale aj preto, že vidí naliehavú paralelu so súčasnosťou, keď sa klimatické zmeny premietajú do svetovej politiky. Svet sa namiesto vízie lepšej budúcnosti čoraz viac zaoberá temnými apokalyptickými scenármi, kde boj o obmedzené prírodné zdroje môže prerásť do veľkých konfliktov. V impozantnom príbehu o vyhladení a prežití, predstavuje Timothy Snyder nové vysvetlenia obrovských ukrutností napáchaných v dvadsiatom storočí a odhaľuje riziká, ktorým čelíme v dvadsiatom prvom. Využívajúc nové pramene z východnej Európy a zabudnuté svedectvá Židov, ktorí prežili, pripomína autor, že masová vražda Židov je udalosť nie tak vzdialená a oveľa pochopiteľnejšia, ako by sme sa nádejali - a teda oveľa hrôzostrašnejšia. Holokaust sa začal na temnom a dostupnom mieste - v Hitlerovej mysli. Jeho zárodkom bola myšlienka, že odstránenie Židov by mohlo obnoviť rovnováhu a planéte a umožniť Nemcom získať zdroje, ktoré zúfalo potrebovali. Táto predstava o svete sa mohla dať zrealizovať, len ak by Nemecko zničilo iné štáty, čiže Hitlerov cieľ bola koloniálna vojna na európskej pôde. K najväčším stratám na životoch došlo na miestach, kde sa úplne rozpadli politické štruktúry. V bezštátnych zónach zomreli takmer všetci Židia. Pomáhalo im niekoľko ľudí, zopár spravodlivých, ktorých nepodporovali žiadne inštitúcie. Snyder upozorňuje na ponaučenie plynúce z holokaustu a dospieva k záveru, že sme nepochopili moderný vek a ohrozili tým našu budúcnosť. Začiatok dvadsiateho prvého storočia sa bude podobať na začiatok dvadsiateho, problémy s jedlom a vodou budú sprevádzať ideologické výzvy globálneho poriadku. Náš svet má toho viac spoločného s Hitlerovým, ako sme si ochotní priznať a ak ho chceme zachrániť, musíme sa naučiť vidieť holokaust v pravom svetle - a nás tiež.

Kniha textů amerického historika a laureáta sedmnácté Ceny VIZE 97 pro rok 2016, který ji získal za nadčasovou reflexi historických událostí moderních dějin. Autor je profesorem na Yaleově univerzitě, kde se věnuje dějinám střední a východní Evropy. V knize naleznete eseje, které jsou autorovou reakcí a doplnění bestselleru Krvavé země. Tématem knihy jsou netradiční úvahy o holocaustu, na téma Stalin a Hitler, fašismus, historický vývoj Ukrajiny a obecnější stati o paměti, kolektivní paměti a paměti suverenity. Dále je kniha doprovozena životopisem, autorovým doslovem a soupisem všech jeho publikací.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.