Pavel Juřík

Různé formy platidel provázejí lidstvo asi 8 000 let. Mají řadu funkcí a jednou z nich je role platidla, která se za poslední 3 000 let významně rozvinula. S tímto vývojem je spojen i vznik bankovnictví a otevření platebního trhu novým subjektům, jako jsou např. platební instituce. Autor Pavel Juřík tomuto vývoji věnuje úvodní část knihy (směnky, šeky, poštovní poukázky apod.). Větší část knihy je zaměřena na fenomén 20. století – platební karty, a to od jejich počátků ve Spojených státech v roce 1914 až po vznik mezinárodních kartových systémů (MasterCard, VISA atd.) včetně vynálezu a rozvoje bankomatů. Pozornost je též věnována novým platebním nástrojům, jako jsou bezkontaktní platby (kartou, mobilním telefonem) či platby na internetu. Kniha přináší mnoho nových informací, z historie i ze současnosti, a doprovází ji několik set barevných fotografií, v řadě případů dosud nepublikovaných.

Kinští patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody Království českého a habsburské monarchie. Jejich kořeny sahají až do 13. století. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu, v roce 1720 vznikla větev knížecí, ze které se oddělila hraběcí větev kostelecká. Zámky Kinských v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí a Žďáru nad Sázavou patří mezi časté cíle milovníků historie a turistiky. Výrazné stopy Kinských nalezneme i na dalších místech, jako jsou Praha, Heřmanův Městec, Chroustovice, Sloup, Nový Bor nebo Budenice. Z dlouhé řady významných osobností rodu připomeňme např. hraběte Viléma nebo Oktaviána, či knížata Štěpána a Rudolfa Kinské a polního zbrojmistra Františka Josefa Kinského. Zapomenout nesmíme na nositelku Nobelovy ceny míru baronku Bertu von Suttner nebo jedinou vítězku Velké pardubické Latu Brandisovou. Kniha „Kinští, Bůh, čest, vlast“ přináší celkový pohled na historii a odkaz rodu Kinských, informace o jeho nejvýznamnějších osobnostech, přehledné rodokmeny hlavních rodových větví a popisy erbů. Na tři sta fotografií zachycuje portréty členů rodu a jeho nejvýznamnější sídla.

Kniha „ROŽMBERKOVÉ, První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I. z Prčic, prvního známého předka rodu Vítkovců zmíněného již v roce 1169, až po vymření rodu Rožmberků v roce 1611, zaujímali páni z Rožmberka přední místa v zemských a dvorských úřadech. Členové rodu, jako byli Vok I., Oldřich II. či Vilém a Petr Vok z Rožmberka, se významně zapsali do našich dějin. Stopy jejich díla vidíme dodnes, ať je to rybniční soustava v jižních Čechách, hrady a zámky Český Krumlov, Třeboň, Rožmberk, Kratochvíle, Choustník, Vimperk, klášter Vyšší Brod, nebo Rožmberský palác na Pražském hradě. Kniha shrnuje nejnovější poznatky o životě a díle rodu Rožmberků, které doplňuje na tři sta fotografií.

Czerninové patří k českým šlechtickým rodům, které již od 12. století ovlivňovali historii Království českého. Rozvětvili se do řady větví, ze kterých dodnes rostou čtyři: hradecká, vinořská, dymokurská a vrchlabská (Czernin-Morzinové). Osobnosti jako hrabě Heřman, Humprecht, František Josef, Jan Rudolf, Evžen Karel nebo bratři Děpold a Humprecht a jejich bratranec stíhač RAF Manfred Beckett Czernin se nesmazatelně zapsali do dějin. Dodnes poutavé jsou i dopisy Zuzany Czerninové z nedrahovické větve, které v 17. století psala krásnou češtinou svému synovi Humprechtovi. Stopy Czerninů nalezneme i v české krajině, ať již to je zámek a nádherný park v Krásném Dvoře, lovecké zámky Humprecht, Kozel nebo Jemčina, zámky Chudenice a Chudenice-Lázeň, Petrohrad, Vrchlabí a Dymokury nebo jedna z perel vrcholného baroka v Praze – Černínský palác. Jejich stopy nalezneme i na Sněžce a dalších místech Krkonoš. Kniha Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem přináší celkový přehled historie a odkazu rodu Czerninů, informace a portréty jeho nejvýznamnější osobností, rodokmeny a popisy erbů a přehled jejich nejvýznamnějších hradů, zámků a paláců.

Vůbec poprvé předkládá kniha Královna bitev – vznik moderního dělostřelectva a české země čtenáři nedávno objevené informace o významné reformě rakouského dělostřelectva. Ta se z podstatné části uskutečnila na území jižních Čech v letech 1744–1753. Nové dělostřelectvo se od roku 1756 zasloužilo o mnoho porážek pruské armády, včetně vítězství v bitvě u Kolína 18. června 1757, a pomohlo tak zachránit územní integritu českého státu. Novou výzbroj a taktiku postupně převzaly všechny evropské armády a setkáváme se s ní dodnes. Čtenář se současně seznámí s historií dělostřelectva před rokem 1744 a jeho vývojem až do současné doby, na kterém se podílela řada českých dělostřelců a techniků.

Nové aktualizované vydání této výpravné encyklopedické publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech žijících a působících v českých zemích. Na základě pozoruhodných osudů několika set jejich příslušníků před čtenářem vzniká pestrá mozaika českých dějin, doplněná o bohatý obrazový materiál.

Unikátní obrazová publikace Chotkové – ve službách státu nás seznámí s tímto významným staročeským šlechtickým rodem, který se díky Václavu Antonínovi Chotkovi (1674–1754) dostal mezi politicky nejvýznamnější rody říše. Jeho synové se stali předními spolutvůrci reforem Marie Terezie. Karel Chotek (1783–1868) byl nejvyšším purkrabím pražským a nechal zde vybudoval první nábřeží a druhý most přes Vltavu. Podporoval budování železnic, cest, škol a nemocnic. V roce 1945 byl majetek Chotků zkonfiskován a členové rodiny byli odsunuti. Historie Chotků se uzavřela v roce 1970 úmrtím posledního člena rodu.

Seznamte se s osudy rodu Šternberků – jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů, jehož počátky v Čechách a na Moravě se datují do první poloviny 13. století. Představitelé tohoto rodu se významně zapsali do našich dějin, podporovali vědu a umění a zanechali významné památky. První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost. Přináší informace o historii rodu, významných osobnostech, heraldice a genealogii Šternberků, ale i o téměř třech desítkách hradů, zámků a paláců, které jsou s nimi spojeny. Knihu doplňuje množství barevných a archivních černobílých fotografií a přehled rodokmenů.

Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem: pánů z Hradce (jedné z větví pánů z Růže), jejich nástupců Slavatů a pak Czerninů, ale také Krajířů z Krajku a dalších, včetně jejich sídel, a to i v Praze, Vídni a na dalších místech. Nezapomíná ani na zdejší malebná města Jindřichův Hradec, Telč, Slavonice, Dačice a další, hrady a zámky, ale i jiné pozoruhodnosti. Bohatý ilustrační materiál s řadou u nás nepublikovaných snímků (mj. z archivu Czerninů) tvoří z knihy unikátní záležitost.

Historie člověka byla odnepaměti spojena s bojem o přežití, moc, vliv, „životní prostor“ nebo suroviny. Mnohé války potvrzují staré pravidlo, že pera diplomatů nemají váhu ani listu papíru, který podepsala, pokud plnění dohod smluvní strany nemohou opřít o zbraně funkčních armád. Armáda je jednou z opor moderního státu, pomáhá nejen při obraně proti agresorovi, ale také při živelních pohromách či pandemiích. Tato kniha přináší souhrnný přehled vývoje vojenství a současného stavu a výzbroje armád. Stručně také informuje o právech a povinnostech bojujících stran a civilního obyvatelstva. Podobný titul chyběl na trhu už řadu desetiletí.

Možná si z legendárních Černých baronů pamatujete hlášku: „Poslyšte, Šternberk, nejste vy náhodou ňákej ten fón?“ „Jsem poslední hrabě Šternberk ze Šternberku, soudruhu poručíku.“ Seznamte se s osudy rodu Šternberků - jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů, jehož počátky v Čechách a na Moravě se datují do 1. poloviny 13. století. Představitelé tohoto rodu se významně zapsali do našich dějin od středověku po odpor proti nacistům, podporovali vědu a umění a zanechali významné památky, z nichž řada patří k nejčastějším turistickým cílům. První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků. Přináší informace o historii rodu, významných osobnostech, heraldice a genealogii Šternberků, ale i o téměř třech desítkách hradů, zámků a paláců, které jsou s nimi spojeny. Knihu doplňuje množství barevných a archivních černobílých fotografií a přehled rodokmenů.

Publikace přibližuje čtivou formou dějiny bankovnictví u nás, včetně mnoha detailních údajů i nejrůznějších zajímavostí. Vypráví např. o založení první banky na našem území, o vzniku první zastavárny v Praze, tzv. Schwarzenberské banky, prvních spořitelen a akciových či zemských bank a o rozvoji peněžnictví v habsburské monarchii, Československu, ale i v ČR a na Slovensku, a to až do současnosti. Vedle historie bankovnictví přináší informace o tom, jak se vyvíjely hlavní bankovní služby a technologie (mj. trezory, platební karty). Kniha vychází ve svém druhém, přepracovaném a doplněném vydání k 30. výročí vzniku bankovnictví České republiky a Slovenska. Text na křídovém papíře provází přes 200 vesměs barevných fotografií, z části unikátních (bankéři, interiéry a exteriéry bank u nás i v Rakousku). Přivítají ji zájemci o historii, bankovnictví, ale i architekturu.

Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů. Zanechali po sobě mnoho památek: Lednicko-valtický areál, zámky v Mikulově, Valticích, Velkých Losinách či v Praze. Liechtensteinské knížectví se stalo jednou z nejbohatších zemí světa. Za druhé světové války pomáhalo lidem pronásledovaným nacismem, přesto byl majetek jeho občanů v Československu v roce 1945 zkonfiskován. Diplomatické styky České republiky s Liechtensteiny byly obnoveny až roku 2009.

Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu. Beze sporu nejvýznamnější osobností rodu je Albrecht z Valdštejna (1583–1634) vévoda frýdlantský a mimořádně úspěšný vojevůdce třicetileté války, který se stal osobností celoevropského významu. Jeho pád a vražda v Chebu roku 1634 neovlivnila jeho příbuzné a Valdštejnové byli i nadále důležitými členy zemské nebo císařské vlády. Z řady významných osobností Valdštejnů připomeňme nejvyššího purkrabí Adam mladší z Valdštejna (1570-1638), pražského arcibiskupa Jana Bedřicha (1642–1694), hraběte Karla Ferdinanda (1634–1702) císařského dvořana a diplomata nebo litoměřického biskupa Emanuela Arnošta (1716-1789). Plzeňskou strojírnu hraběte Kristiána Vincence z Valdštejna v roce 1869 koupil Ing. Emil Škoda a vybudoval z nich jeden z nejvýznamnějších průmyslových koncernů v Evropě.

V návaznosti na předchozí výpravnou knihu Jihočeské dominium autor nyní sleduje především oblast jižní a střední Moravy, kde se rozkládala (s přesahem do Rakouska) panství obou významných rodů, ale sleduje i jejich další paláce, zámky a majetkové držby v Praze, Vídni, na Moravě i v Čechách, Rakousku a Lichtenštejnsku (např. Lednice, Valtice, Šternberk, Velké Losiny, Kostelec nad Černými lesy, Mikulov, Libochovice, Vaduz ad.). Text přináší informace o významných osobnostech obou rodů, jejich podílu na politických, hospodářských, vojenských a kulturních dějinách zemí Koruny české a střední Evropy a medailony představující významné umělce a politiky. Čtenáři tu získají nové informace zejména o rodu Liechtensteinů, opravuje tradované omyly a vysvětluje např. okolnosti vyvlastnění majetku rodu v Československu v roce 1945, jehož důsledkem je kuriózní situace, kdy Česká republika jako jediná země na světě neuznává Knížectví lichtenštejnské jako suverenní stát a mezi oběma zeměmi byly přerušeny diplomatické styky.

Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století. Zejména jižní Čechy vděčí Schwarzenbergům za úpravu krajiny, výsadbu lesů na Šumavě a dlouhou řadu hradu a zámků, na které jsme dodnes hrdí. Na prvním místě to jsou zámky Hluboká, Třeboň, Český Krumlov a Orlík, ale také schwarzenbergské paláce v Praze. Kniha „Schwarzenbergové – Nic než rovné“ čtenářům přináší celkový pohled na historii a odkaz rodu Schwarzenbergů, informace a portréty jeho nejvýznamnějších osobností, rodokmeny a popisy erbů.