Ivana Karásková
autor
Staří a nezkrotní
Dětství, mládí a střední věk jsou úseky života, s nimiž si vesměs spojujeme příjemné vzpomínky. Ale stáří! Jen zcela výjimečně natrefíme na někoho, kdo ho velebí. Vždyť ani zatvrzelý optimista netuší, jakou bude mít jeho stáří podobu. Jak a kde zemře. Jaká nemoc ho paralyzuje. Šestnáct osobností převážně z uměleckého světa ukazuje čtenářům podzim života v příznivějším světle. Nejsou to senioři, kteří tráví volný čas u lékaře či v nemocnici, lidé psychicky labilní či negativističtí. Protagonisté rozhovorů, uveřejněných vesměs v magazínu MF DNES, dokážou stárnout s grácií. Všichni ti umělci, lékaři či sportovkyně v životě něco dokázali. A činí se i dál. Chátrání těla sice zabránit nedovedou, přesto si zachovávají nadhled a smysl pro humor. Svým postojem inspirují.
Na sklade 1Ks
12,35 €
12,60 €
Takový je život
Druhý otec tisíců Jihočechů toto lichotivé označení získal profesor Miloš Velemínský ve svém rodném kraji. Mnohokrát prokázal, že je nejen erudovaným pediatrem, ale především lékařem s citlivou duší. V této publikaci to výmluvně dokládají i příběhy, které nashromáždil během své dlouhé praxe. Každý z nich uvozuje téma následného rozhovoru. Mnohdy jde o skličující historky, jejichž protagonisté se potýkají s nevýslovně těžkými okolnostmi. Zároveň však podávají svědectví o neobyčejné rodičovské obětavosti a vůli.
Profesor Velemínský patří k průkopníkům neonatologické péče v České republice. Své pacienty a jejich rodiče vždy považoval za rovnocenné partnery ve společném boji s nemocí. Neduhy těla chápe v širším kontextu rodinného prostředí. Nikdy se nezajímal jen o zdraví svých malých pacientů, je vnímavý i k jejich osudu.
Zabil jsem tyrana
Obyvatelé hanácké Bedihoště znali Antonína Pospíšila jako slušného, přičinlivého člověka, který miloval svou manželku. Ke své smůle však vyženil těžce problematického tchána, s nímž se ženou sdíleli domek. Desítky let tyranovi ustupovali. Změnilo se to 16. března 2016.
Moje Hana se mi mezi vzlyky svěřila, že ji táta doma napadl. Hledal noviny, vyběhl do prvního patra, ječel jako šílenec. Svou dceru narval k radiátoru, koleno jí vrazil do břicha a oběma rukama ji začal rdousit. V poslední chvíli chytla nějakou sílu a zavolala ?tati?. On se pak trochu vzpamatoval a tlak povolil. Tyto řádky napsal dnes už sedmdesátiletý Antonín Pospíšil novinářce Ivaně Karáskové z břeclavské věznice, kde si odpykává třináctiletý trest za vraždu. V řadě dalších listů detailně vylíčil, jakému psychickému teroru byli doma vystaveni. Poté, co tchán zaútočil na svou dceru i fyzicky, se už senior neovládl. Zvolil ovšem nejhorší z možných řešení.
V mozku mi něco prasklo a já natáhl pistoli. Střelil jsem Ludvíka do spánku. V amoku, který mě pohltil, jsem nabil, přistoupil k němu z druhé strany a znovu střelil.
Zápisky odsouzeného autorka doplnila o dokumenty ze soudu, výpovědi blízkých či názory odborníků. Tragický příběh obyčejné venkovské rodiny v obecnější rovině odhaluje příznačnou neschopnost postavit se domácímu násilí. Zároveň boří zažitou představu o tom, kdo je schopen zabít.
dostupné aj ako:
O češtině s Karlem Olivou
Chcete vědět, jak vznikla vyjmenovaná slova, kde se vzalo kroužkované „ů“ nebo „oslí můstky“ a nakolik vážně byly míněny jazykové brusy typu čistonosoplena, knihovtipník a klapkobřinkotruhla? Co bylo motivem nepříliš povedené reformy pravopisu z roku 1993 a čím to, že dnešní maturanti nechápou význam slov „příkrý sráz“? V knižním rozhovoru s jazykovědcem Karlem Olivou se o naší mateřštině dozvíte spoustu dalších zajímavostí. Třeba čím jsou unikátní výrazy kulaťoučký nebo páteř, proč se v češtině neuchytily pojmy nožehlák či Křemíkové údolí, že užití předložkové vazby díky nehodě už není hřích a spojení umělecká kovářka Jana Kovář skvěle dokládá rozpolcenost feministických lingvistek.
Na slovo – zejména na české slovo – vzatý expert, někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v odpovědích na otázky novinářky Ivany Karáskové fundovaně a vtipně odhaluje mnohdy překvapivé skutečnosti, které vás ve škole neučili – nebo dokonce učili špatně. Jako zkušený popularizátor češtiny s lehkostí přibližuje osobitost jazyka, ať už se to týká jeho historie, slovní zásoby či pravopisu. Rovněž bez okolků glosuje řečnické dovednosti politiků nebo se zamýšlí nad specifiky češtiny. Na úplný závěr se dozvíte, zda naší mateřštině nehrozí zánik a vytěsnění univerzální „evropanštinou“.
Na stiahnutie
10,49 €
Mámo, táto, a co já?
Dětství je zásadní etapou každého života, a pokud dítěti v prvních letech chybí milující osoba, poznamená to jeho psychický vývoj. Tuto skutečnost si profesor Miloš Velemínský mnohokrát ověřil v průběhu dlouhé praxe pediatra. V jeho pojetí totiž medicína nepředstavuje jen péči o tělo. Díky mimořádné empatii a s přispěním přátel se mu podařilo shromáždit řadu autentických příběhů, jejichž malí protagonisté šťastné dětství neměli. Často se stali bezmocnými oběťmi partnerských bitev a jejich osudy jsou pro ostatní mementem. Vypovídají o tom, kam až může zajít rozvodová či rozchodová zášť a jaké škody páchá na dětské duši. „I v krizi by dospělí měli jednat v nejlepším zájmu dítěte, které má právo na oba rodiče. A nemusí jimi být jen lidé, kteří je přivedli na svět. Jsem zastáncem sociálního rodičovství,“ říká uznávaný pediatr.
O češtine s Karlem Olivou
Chcete vědět, jak vznikla vyjmenovaná slova, kde se vzalo kroužkované „ů“ nebo „oslí můstky“ a nakolik vážně byly míněny jazykové brusy typu čistonosoplena, knihovtipník a klapkobřinkotruhla? Co bylo motivem nepříliš povedené reformy pravopisu z roku 1993 a čím to, že dnešní maturanti nechápou význam slov „příkrý sráz“? V knižním rozhovoru s jazykovědcem Karlem Olivou se o naší mateřštině dozvíte spoustu dalších zajímavostí. Třeba čím jsou unikátní výrazy kulaťoučký nebo páteř, proč se v češtině neuchytily pojmy nožehlák či Křemíkové údolí, že užití předložkové vazby díky nehodě už není hřích a spojení umělecká kovářka Jana Kovář skvěle dokládá rozpolcenost feministických lingvistek. Na slovo – zejména na české slovo – vzatý expert, někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v odpovědích na otázky novinářky Ivany Karáskové fundovaně a vtipně odhaluje mnohdy překvapivé skutečnosti, které vás ve škole neučili – nebo dokonce učili špatně. Jako zkušený popularizátor češtiny s lehkostí přibližuje osobitost jazyka, ať už se to týká jeho historie, slovní zásoby či pravopisu. Rovněž bez okolků glosuje řečnické dovednosti politiků nebo se zamýšlí nad specifiky češtiny. Na úplný závěr se dozvíte, zda naší mateřštině nehrozí zánik a vytěsnění univerzální „evropanštinou“.
O češtině s Karlem Olivou, 2. vydání
Chcete vědět, jak vznikla vyjmenovaná slova, kde se vzalo kroužkované „ů“ nebo „ oslí můstky“ a nakolik vážně byly míněny jazykové brusy typu čistonosoplena , knihovtipník a klapkobřinkotruhla ?
Co bylo motivem nepříliš povedené reformy pravopisu z roku 1993 a čím to, že dnešní maturanti nechápou význam slov „ příkrý sráz“ ?
V knižním rozhovoru s jazykovědcem Karlem Olivou se o naší mateřštině dozvíte spoustu dalších zajímavostí. Třeba čím jsou unikátní výrazy kulaťoučký nebo páteř , proč se v češtině neuchytily pojmy nožehlák či Křemíkové údolí , že užití předložkové vazby díky nehodě už není hřích a spojení umělecká kovářka Jana Kovář skvěle dokládá rozpolcenost feministických lingvistek.
Na slovo – zejména na české slovo – vzatý expert, někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v odpovědích na otázky novinářky Ivany Karáskové fundovaně a vtipně odhaluje mnohdy překvapivé skutečnosti, které vás ve škole neučili – nebo dokonce učili špatně. Jako zkušený popularizátor češtiny s lehkostí přibližuje osobitost jazyka, ať už se to týká jeho historie, slovní zásoby či pravopisu. Rovněž bez okolků glosuje řečnické dovednosti politiků nebo se zamýšlí nad specifiky češtiny. Na úplný závěr se dozvíte, zda naší mateřštině nehrozí zánik a vytěsnění univerzální „evropanštinou“.
Mimochodem, víte, že čeština naučila svět používat výraz tunel pro odklánění toku peněz, za mrože vděčíme tiskařské chybě a mezinárodní označení elementární částice quark ( kvark ) pochází ze slova tvaroh ?
Lacná kniha Černobílé příběhy (-50%)
Knížka přináší sérii příběhů lidí, kteří kvůli zdravotnímu handicapu museli bojovat o život, někteří dokonce absolvovali zážitek klinické smrti. Novinářka Ivana Karásková jejich vyprávění zpracovala formou velkých rozhovorů, v nichž aktéři vyprávějí o nejtěžších chvílích ve svém životě a o tom, jak je překonali. V tomto směru je knížka i určitou psychologickou sondou do lidského chování v mezních situacích.
Na sklade 3Ks
3,07 €
6,14 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Zabil jsem tyrana (-70%)
Obyvatelé hanácké Bedihoště znali Antonína Pospíšila jako slušného, přičinlivého člověka, který miloval svou manželku. Ke své smůle však vyženil těžce problematického tchána, s nímž se ženou sdíleli domek. Desítky let tyranovi ustupovali. Změnilo se to 16. března 2016.
Moje Hana se mi mezi vzlyky svěřila, že ji táta doma napadl. Hledal noviny, vyběhl do prvního patra, ječel jako šílenec. Svou dceru narval k radiátoru, koleno jí vrazil do břicha a oběma rukama ji začal rdousit. V poslední chvíli chytla nějakou sílu a zavolala ?tati?. On se pak trochu vzpamatoval a tlak povolil. Tyto řádky napsal dnes už sedmdesátiletý Antonín Pospíšil novinářce Ivaně Karáskové z břeclavské věznice, kde si odpykává třináctiletý trest za vraždu. V řadě dalších listů detailně vylíčil, jakému psychickému teroru byli doma vystaveni. Poté, co tchán zaútočil na svou dceru i fyzicky, se už senior neovládl. Zvolil ovšem nejhorší z možných řešení.
V mozku mi něco prasklo a já natáhl pistoli. Střelil jsem Ludvíka do spánku. V amoku, který mě pohltil, jsem nabil, přistoupil k němu z druhé strany a znovu střelil.
Zápisky odsouzeného autorka doplnila o dokumenty ze soudu, výpovědi blízkých či názory odborníků. Tragický příběh obyčejné venkovské rodiny v obecnější rovině odhaluje příznačnou neschopnost postavit se domácímu násilí. Zároveň boří zažitou představu o tom, kdo je schopen zabít.
Na sklade 1Ks
3,09 €
10,29 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Černobílé příběhy (-70%)
Knížka přináší sérii příběhů lidí, kteří kvůli zdravotnímu handicapu museli bojovat o život, někteří dokonce absolvovali zážitek klinické smrti. Novinářka Ivana Karásková jejich vyprávění zpracovala formou velkých rozhovorů, v nichž aktéři vyprávějí o nejtěžších chvílích ve svém životě a o tom, jak je překonali. V tomto směru je knížka i určitou psychologickou sondou do lidského chování v mezních situacích.
Na sklade 1Ks
1,84 €
6,14 €
dostupné aj ako:
Tajemná řeč genů - Rozhovor s genetikem Eduardem Kejnovským
Jestlipak víte, že my lidé se geneticky takřka nelišíme od šimpanzů? Proč někomu nechutná pivo nebo kapusta a málokdo dokáže stočit jazyk do ruličky? Jak to mají se sexem Inuité a čím to, že si sourozenci často nebývají vůbec podobní? Genetik a molekulární biolog Eduard Kejnovský uvádí čtenáře do tajů svého oboru přístupnou a atraktivní formou. Odpovědi na otázky novinářky Ivany Karáskové okořenil řadou zajímavostí a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům z oblasti eugeniky nebo genetické modifikace organismů. Čtenář se dozví, nakolik geny utvářejí naši povahu, nadání či inteligenci. A také to, proč nelze uniknout některým dědičným nemocem. Kniha přibližuje zázrak zrození i etické otazníky pokroků v reprodukční medicíně. Dotýká se i odvěkého dilematu, zda v utváření osobnosti hrají větší roli geny, nebo prostředí a výchova.
Na stiahnutie
12,49 €
Černobílé příběhy
Knížka přináší sérii příběhů lidí, kteří kvůli zdravotnímu handicapu museli bojovat o život, někteří dokonce absolvovali zážitek klinické smrti. Novinářka Ivana Karásková jejich vyprávění zpracovala formou velkých rozhovorů, v nichž aktéři vyprávějí o nejtěžších chvílích ve svém životě a o tom, jak je překonali. V tomto směru je knížka i určitou psychologickou sondou do lidského chování v mezních situacích.
Vypredané
6,02 €
6,14 €
dostupné aj ako:
Tajemná řeč genů
Jestlipak víte, že my lidé se geneticky takřka nelišíme od šimpanzů? Proč někomu nechutná pivo nebo kapusta a málokdo dokáže stočit jazyk do ruličky? Jak to mají se sexem Inuité a čím to, že si sourozenci často nebývají vůbec podobní? Genetik a molekulární biolog Eduard Kejnovský uvádí čtenáře do tajů svého oboru přístupnou a atraktivní formou. Odpovědi na otázky novinářky Ivany Karáskové okořenil řadou zajímavostí a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům z oblasti eugeniky nebo genetické modifikace organismů. Čtenář se dozví, nakolik geny utvářejí naši povahu, nadání či inteligenci. A také to, proč nelze uniknout některým dědičným nemocem. Kniha přibližuje zázrak zrození i etické otazníky pokroků v reprodukční medicíně. Dotýká se i odvěkého dilematu, zda v utváření osobnosti hrají větší roli geny, nebo prostředí a výchova.
Vypredané
21,51 €
21,95 €