Miloš Velemínský

Aktualizované vydání populární kuchařky pro zdravé srdce. Seznámíte se s potravinami a recepty z běžných surovin, které jsou vhodné pro anticholesterolovou dietu.

Dětství je zásadní etapou každého života, a pokud dítěti v prvních letech chybí milující osoba, poznamená to jeho psychický vývoj. Tuto skutečnost si profesor Miloš Velemínský mnohokrát ověřil v průběhu dlouhé praxe pediatra. V jeho pojetí totiž medicína nepředstavuje jen péči o tělo. Díky mimořádné empatii a s přispěním přátel se mu podařilo shromáždit řadu autentických příběhů, jejichž malí protagonisté šťastné dětství neměli. Často se stali bezmocnými oběťmi partnerských bitev a jejich osudy jsou pro ostatní mementem. Vypovídají o tom, kam až může zajít rozvodová či rozchodová zášť a jaké škody páchá na dětské duši. „I v krizi by dospělí měli jednat v nejlepším zájmu dítěte, které má právo na oba rodiče. A nemusí jimi být jen lidé, kteří je přivedli na svět. Jsem zastáncem sociálního rodičovství,“ říká uznávaný pediatr.

Malé dítě potřebuje čas, aby se naučilo udržovat moč a stolici. Netrpělivost rodičů, nerespektování individuálního zrání potomka a uspěchaná výchova k suchým nocím se mohou vymstít stresem. Dalším zdrojem stresu jsou například konflikty v rodině nebo citové zanedbávání. U takto stresovaného dítěte se pak enuréza a enkopréza mohou rozvinout se všemi důsledky a vnášet další nepohodu do života celé rodiny. Rodiče se za problémy spojené s enurézou a enkoprézou stydí a dlouho je neřeší to vede jen k prohloubení stresu. Cílem této publikace proto je upozornit včas, přiměřenou a přístupnou formou na možnosti předcházení těmto potížím. Text využijí také začínající pedagogové, vychovatelé i dětští lékaři a sestry, kteří s problematikou seznamují rodiče.

Druhý otec tisíců Jihočechů toto lichotivé označení získal profesor Miloš Velemínský ve svém rodném kraji. Mnohokrát prokázal, že je nejen erudovaným pediatrem, ale především lékařem s citlivou duší. V této publikaci to výmluvně dokládají i příběhy, které nashromáždil během své dlouhé praxe. Každý z nich uvozuje téma následného rozhovoru. Mnohdy jde o skličující historky, jejichž protagonisté se potýkají s nevýslovně těžkými okolnostmi. Zároveň však podávají svědectví o neobyčejné rodičovské obětavosti a vůli. Profesor Velemínský patří k průkopníkům neonatologické péče v České republice. Své pacienty a jejich rodiče vždy považoval za rovnocenné partnery ve společném boji s nemocí. Neduhy těla chápe v širším kontextu rodinného prostředí. Nikdy se nezajímal jen o zdraví svých malých pacientů, je vnímavý i k jejich osudu.

Malé dítě potřebuje čas, aby se naučilo udržovat moč a stolici. Netrpělivost rodičů, nerespektování individuálního zrání potomka a uspěchaná výchova k „suchým“ nocím se mohou vymstít stresem. Dalším zdrojem stresu jsou například konflikty v rodině nebo citové zanedbávání. U takto stresovaného dítěte se pak enuréza a enkopréza mohou rozvinout se všemi důsledky a vnášet další nepohodu do života celé rodiny. Rodiče se za problémy spojené s enurézou a enkoprézou stydí a dlouho je neřeší – to vede jen k prohloubení stresu. Cílem této publikace proto je upozornit včas, přiměřenou a přístupnou formou na možnosti předcházení těmto potížím. Text využijí také začínající pedagogové, vychovatelé i dětští lékaři a sestry, kteří s problematikou seznamují rodiče. - 2. vydání

Malé dítě potřebuje čas, aby se naučilo udržovat moč a stolici. Netrpělivost rodičů, nerespektování individuálního zrání potomka a uspěchaná výchova k „suchým“ nocím se mohou vymstít stresem. Dalším zdrojem stresu jsou například konflikty v rodině nebo citové zanedbávání. U takto stresovaného dítěte se pak enuréza a enkopréza mohou rozvinout se všemi důsledky a vnášet další nepohodu do života celé rodiny. Rodiče se za problémy spojené s enurézou a enkoprézou stydí a dlouho je neřeší – to vede jen k prohloubení stresu. Cílem této publikace proto je upozornit včas, přiměřenou a přístupnou formou na možnosti předcházení těmto potížím. Text využijí také začínající pedagogové, vychovatelé i dětští lékaři a sestry, kteří s problematikou seznamují rodiče.

Monografie je zaměřená na propojení medicínského a salutogenního přístupu k prenatální a postnatální péči o těhotné ženy a jejich novorozence. Prvním hlavním cílem studie bylo zhodnotit salutogenní a medicínské postupy u českých těhotných žen a navrhnout možnosti jejich integrace. Autoři posuzovali porody vaginální jako fyziologické a s císařským řezem jako porody s intervencí. V hodnocení salutogenní oblasti je celá řada ukazatelů, které svědčí o částečné absenci některých těchto přístupů. Ukázalo se, že u porodů vedených císařským řezem jsou ve srovnání s porody vaginálními významné rozdíly v tom smyslu, že ženy s vaginálními porody měly statisticky významně nižší počet intervenčních zásahů. Druhým hlavním cílem studie bylo zhodnotit salutogenní a medicínské přístupy u žen z Vietnamu, Ukrajiny a Mongolska. Perinatální úmrtnost u imigrantek v českých zemích je velmi nízká – několikanásobně nižší než v rodné zemi. To svědčí o vysoké úrovni medicínských přístupů v České republice, věnované imigrantkám. Problematické jsou však salutogenní přístupy. Jejich řešení bude vyžadovat delší dobu. Je nutné brát na zřetel také tradice, které si přinesly z domova. Výsledky dále ukazují statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

Sexuální výchově a osvětě dětí a adolescentů se specifickými potřebami není v naší společnosti zatím věnována dostatečná pozornost. Obětí sexuálního zneužívání se může stát jakékoli dítě. Některé z dětí jsou však ohroženy více než jiné. Obecně platí názor, že zvýšená pravděpodobnost sexuálního zneužívání je u dětí, které mají nízké sebehodnocení a jsou více závislé na okolí. Tato informační příručka je určena zejména pro rodiče dětí se specifickými potřebami, pracovníky pomáhajících profesí a studenty souvisejících oborů.

Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Podle literárních zdrojů a vlastních zkušeností autora se porucha spánku v kojeneckém věku týká asi 50 % rodin