Václav Klaus strana 2 z 4

Je mimo veškerou pochybnost, že jednou z nejúčinnějších cest k rozvratu ekonomiky, k politickému chaosu a k ožebračení a tím k radikalizaci tisíců či milionů lidí je inflace. A ta teď hrozí. Nejen hrozí, už ji prožíváme. Inflace je u nás i v celém západním světě realitou. Dokazují to pocity a autentická zkušenost lidí, dokazují to i – jakkoli nepřesná – statistická data. Inflace, jako projev vážné ekonomické nerovnováhy, má své konkrétní ekonomické příčiny, které na poptávkové straně vyplývají z chování centrálních bank a vlád jednotlivých zemí. Toto jejich chování má však své daleko obecnější, ekonomickou dimenzi reality přesahující příčiny, které jsou spojeny se společenským (a ekonomickým) uspořádáním zemí. Mají tedy systémový charakter. Souvisejí i s dominantním způsobem myšlení dané chvíle. Není to náhodný defekt myšlení a chování bankéřů a finančníků. Mimořádnou roli při vzniku inflace dnes hraje „nárokový“ způsob uvažování, který se v soudobém světě bezprecedentně rozšířil. Vede k přetrhání vazby výkonu a nároku, zásluhy a odměny a ke smíření se vlád (a centrálních bank) s touto charakteristikou dnešní doby. Tato systémová (tedy s konkrétní hospodářskou politikou bezprostředně nesouvisející) charakteristika nesmírně zužuje schopnost vlád a centrálních bank se s inflací vypořádat. To, nicméně, řadu jejich evidentních selhání nijak neomlouvá.

Československo je už třicet let minulostí. Minulostí, se kterou se ale ještě dnes pracuje. Zčásti poctivě, analyticky a neutrálně, zčásti účelově coby s nástrojem k vyřizování politických účtů. I proto vychází tato kniha, obsahující především přesná a autentická svědectví hlavního aktéra tehdejších dějů – Václava Klause, ale také texty dvou jeho blízkých spolupracovníků – Jiřího Weigla a Ladislava Jakla. Symbolem konce federace se stala brněnská vila Tugendhat a mediální zkratky kolem rozhovorů, které v ní před třiceti lety probíhaly. I když se jednalo o rozhovory mimořádné důležitosti, s tezí, že právě tam se rozhodlo o rozdělení Československa, je nutné polemizovat. Taková zkratka je totiž ahistorická a ignoruje děje, které těmto rozhovorům předcházely. Tugendhatem ale rozdělení skončilo, ne začalo.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne.

Motiv této knihy je spojen s 25. výročím 17. listopadu 1989. Její název není náhodný a není žádnou nadsázkou. Ano, strašně moc jsme si přáli konec komunistické nesvobody a i když jsme chtěli zastavení komunistického ekonomického úpadku, určitě jsme chtěli něco víc než plné supermarkety, něco víc než cestování k jižním mořím bez výjezdních doložek, něco víc než spoustu programů na stále větších a lepších televizních obrazovkách. Chtěli jsme rostoucí ekonomickou prosperitu. Chtěli jsme autentickou svobodu, což znamená svobodu vyhrát i prohrát. Jak jsem těchto 25 let viděl, cítil a prožíval, naznačuje tato knížka. Je to mé trvající hledání odpovědí na řadu otázek spojených s právě uplynulými 25 lety.

Náš stát, jeho vznik a zakotvení v Evropě a ve světě, jeho krize, traumata a osobnosti s nimi spojené a vedle toho naše ekonomická transformace, spory o Evropu i krize na Blízkém východě či ta nejnovější na Ukrajině, to jsou dlouhodobé předměty zájmu autora, který jako vrcholný státní úředník získal s domácí i zahraniční politikou a ekonomickými problémy dlouholeté zkušenosti. Soubor textů k těmto tématům, které vznikly v období posledních patnácti let, odmítá módní politicky korektní komolení pojmů a manipulaci s událostmi a dějinami. Stojí za to se zamýšlet nad událostmi, které jsme prožili nebo prožíváme bez iluzí, připomenout si jak to bylo a je doopravdy, nebát se pojmenovat reálné zájmy, které vždy politikou i ekonomikou hýbou. O tom je tato kniha.

Václav Klaus – Stále na cestách je čtvrtým pokračováním čtenářsky úspěšné série cestovatelských zápisků významné osobnosti českého veřejného života a bývalého prezidenta republiky. Fenomén „zápisků z cest“ – cestopisných postřehů doplňovaných díky specifičnosti autorových cest unikátním politicko-společenským kontextem – vznikl z potřeby informovat veřejnost o zahraničních cestách prezidenta republiky. Zápisky si od té doby našly mezi čtenáři pevné místo. „Mnoho navštívených míst je opravdu krásných. Vysokohorská, totálně prázdná a turisticky nedotčená krajina Kavkazu nedaleko Soči, poušť a moře kolem marocké Dakhly, malebná jihofrancouzská oblast Cap Ferrat nedaleko Monte Carla, zádumčivá finská jezera v naprostém klidu severských lesů, starobylá, už před mnoha tisíciletími obydlená, na vysokém kopci nad mořem se nacházející sicilská Erice, atd. Snad něco z toho naznačí amatérsky dělané fotografie, kterých je v knížce poměrně velké množství.“

Autor v knize podrobuje svému kritickému pohledu uplynulých třicet let od listopadové revoluce. Jak píše, nejde mu o připomínání, nebo dokonce o nový výklad éry relativně rychlé transformace naší společnosti. Spíše mu jde o to, v co se naše transformace vyvinula a kam nás před třiceti lety zahájené trendy a tendence a jejich v čase se rozvíjející deformace dnes vedou. Určitě jinam, než kam jsme chtěli, i když základní cíl a úkol byl dosažen: dnešní svět nemá se starým komunismem bezprostředně nic společného.

V tejto bilančnej knihe sa prezident republiky obzerá za poslednými dvoma desaťročiami vývoja našej spoločnosti a podrobuje dôkladnej analýze priebeh ekonomickej a politickej transformácie Československa, resp. Českej republiky od pádu komunizmu v roku 1989 po súčasnosť. V štyroch kapitolách sa v detailnom výklade aj zamyslení venuje príčinám pádu komunizmu, transformačným stratégiám nastoleným a uskutočňovaným od zamatovej revolúcie po dnešok, súčasnej kvalite mocenského a hospodárskeho systému a ideám či tendenciám, ktoré budú mať podľa jeho názoru rozhodujúci vplyv na budúcnosť nielen nášho štátu.

Bilančná kniha prejavov, článkov a esejí prezidenta Českej republiky Václava Klausa odráža ekonomický a politický vývoj nášho štátu, Európy i sveta v roku 2010. Václav Klaus sa opäť vyjadruje k českej štátnosti, ku schvaľovaniu zákonov, k domácej i zahraničnej politike, k trvalému boju za slobodu. Zároveň komentuje najdôležitejšie udalosti minulého roka, napríklad troje voľby či tragickú smrť poľského prezidenta Lecha Kaczyńského. Rovnako ako v predchádzajúcich rokoch v knihe nechýbajú ani zápisky z ciest a farebná fotografická príloha.

Václav Klaus (nar. 19. 6. 1941), ekonom, politik, státník. Když byl před rokem zvolen prezidentem České republiky, ptala se celá země, jakou pečeť vtiskne nejvyššímu úřadu, jak uchopí svou novou odpovědnost v čele českého státu. Tato kniha se pokouší alespoň v hrubých rysech dát na tyto otázky ucelenou odpověď. V dokumentech, projevech, článcích, ale třeba i ve zcela nové, dosud nepublikované ekonomické studii představuje první pracovní rok prezidenta republiky. Věříme, že veřejnosti umožní představit si, jak náročný rok to pro Václava Klause byl. Současně je ojedinělou kronikou důležitých okamžiků naší země v posledním roce.

„Minden kétséget kizáróan (és ezt a történelem már sokszor bizonyította) a gazdaság felforgatásának, a politikai káosz okozásának és ezrek vagy akár milliók koldusbotra juttatásának (és ezáltal radikalizálódásának) az egyik leghatékonyabb módja az infláció. És most ez fenyeget bennünket. Nem is csak fenyeget: már jelen van az életünkben.” Hogy jutottunk idáig? És mit tehetünk? Ezekre a kérdésekre ad választ a közgazdász szerző, aki azonban nem száraz tényeket és adathalmazokat elemez, hanem társadalmi-politikai összefüggésekre világít rá. Szerinte ugyanis az okok és ezáltal a megoldások elsősorban politikai szinten keresendők, nem a gazdasági szférában.

Kniha prezidenta republiky Václava Klause Evropská integrace bez iluzí je pokusem podívat se v dnešní neklidné situaci na Evropu bez růžových brýlí. Autor podává stručný náčrt více než půl století evropské integrace, popisuje dnešní situaci, kterou považuje za nestabilní, neudržitelný mezistav, snaží se na pravou míru uvést reálné přínosy integrace. Východisko vidí v transformaci jak evropského sociálně-ekonomického systému, tak evropského integračního modelu. Navrhuje návrat od ekologicko-sociálně tržní ekonomiky k trhu a od shora dirigované unifikace Evropy k aktivní spolupráci evropských zemí.

Autor v knize podrobuje svému kritickému pohledu uplynulých třicet let od listopadové revoluce. Jak píše, nejde mu o připomínání, nebo dokonce o nový výklad éry relativně rychlé transformace naší společnosti. Spíše mu jde o to, v co se naše transformace vyvinula a kam nás před třiceti lety zahájené trendy a tendence a jejich v čase se rozvíjející deformace dnes vedou. Určitě jinam, než kam jsme chtěli, i když základní cíl a úkol byl dosažen: dnešní svět nemá se starým komunismem bezprostředně nic společného.

Prezident České republiky Václav Klaus je ve svém úřadě dva roky. Na to, jaké tyto dva roky byly, je možné se dívat z nejrůznějších úhlů. Jedním z nich by mohly být vysoké preference, které podle všech průzkumů současný český prezident u veřejnosti má. Jiným by mohla být třeba jeho činnost v průběhu loňské vládní krize a jejího řešení. Dalším může být pohled na výrazné aktivity Václava Klause v mezinárodní problematice - jeho angažmá v evropských debatách, jeho cesty po různých oblastech světa, kde prezentuje a reprezentuje svou vlast. Ať jsou ale názory jakékoli, jedno je jisté. Prezident je mimořádně aktivní a pracovitý muž. O tom, co v druhém roce svého volebního období dělal, co říkal a psal, je tato kniha.

Václav Klaus (nar. 19. 6. 1941), ekonom, politik, státník. Když byl před rokem zvolen prezidentem České republiky, ptala se celá země, jakou pečeť vtiskne nejvyššímu úřadu, jak uchopí svou novou odpovědnost v čele českého státu. Tato kniha se pokouší alespoň v hrubých rysech dát na tyto otázky ucelenou odpověď. V dokumentech, projevech, článcích, ale třeba i ve zcela nové, dosud nepublikované ekonomické studii představuje první pracovní rok prezidenta republiky. Věříme, že veřejnosti umožní představit si, jak náročný rok to pro Václava Klause byl. Současně je ojedinělou kronikou důležitých okamžiků naší země v posledním roce.

Kniha Sebedestrukce Západu 2.0 s podtitulem Pád se zrychluje navazuje na publikaci Sebedestrukce Západu z roku 2020. Kolektiv autorů Institutu Václava Klause a jeho blízkých spolupracovníků v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje. Z názvu sborníku se může zdát, že čtenáře „strašíme“. My ale strašit nechceme, chceme veřejnost motivovat, aby otevřela oči a začala probíhající jevy vnímat vážně a ve všech relevantních souvislostech. Západ – jak evropský, tak americký – nepočítá vůbec s možností, s velmi reálnou možností, civilizačního regresu. Myslíme si, že ani naši spoluobčané si tuto možnost neuvědomují, že si ji vůbec nechtějí připustit, že si myslí, že to všechno, co se odehrává, je krátkodobý výkyv, ale že ten krásný budoucí bohatý a vyspělý svět stejně, tak jako tak, nastane. Obáváme se, že tomu tak není. Z řady současných společenských jevů, které v esejích tvořících tuto knihu analyzujeme, naopak tušíme blížící se společenskou katastrofu, a před tou varujeme.