Václav Klaus strana 4 z 5

V této bilanční knize se prezident republiky ohlíží za posledními dvěma desetiletími vývoje naší společnosti a podrobuje důkladné analýze průběh ekonomické a politické transformace Československa, resp. České republiky od pádu komunismu v roce 1989 p o současnost. V první kapitole se vrací ke kořenům komunistického režimu a po popisu rozdílů mezi hypotetickým a reálným komunismem, výkladu charakteristik reálného modelu a načrtnutí politické dimenze komunistické éry (rozdělené do tří období, 1948- 1956, 1957-1969 a 1969-1989) dochází k příčinám pádu tohoto systému (spíše než o porážku zvnějška šlo podle něj o vnitřní kolaps) a shrnuje způsoby, jak se společnost vyrovnává s jeho dědictvím. Druhou kapitolu věnuje detailnímu výkladu transformační ch kroků podniknutých od roku 1989, ať politických (mj. komentovanou citací programových zásad Občanského fóra, konstatováním existence dvou konstituujících se koncepcí, tzv. havlismus a liberalismus, a rozborem tzv. třetí cesty), či (v podrobnější analýze) ekonomických (mj. připomíná své desatero ekonomické transformace, spory o transformační strategie či příčiny krizového výkyvu v roce 1997). Ve třetí kapitole se několika komentáři dotýká dnešní situace, kvality našeho politického a ekonomic kého systému, v tom prvním mj. konstatuje, že na naší politické scéně vymizel pravolevý konflikt, v druhé se např. pozastavuje nad příčinami dnešní ekonomické krize, a speciálně se věnuje kritickému zamyšlení nad fenoménem EU. Poslední kapitolou zako nčuje svou bilanci pokusem upozornit na dnešní tendence a ideje, které budou určovat realitu zítřejšího světa: jsou jimi podle něj směřování ke global governance, mimoparlamentní svět tzv. nevládních organizací, soudcokracie (uzurpování politic ké moci justicí), vstup dalších zemí a částí světa do světového ekonomického systému, posilování pozice Asie, multikulturalismus a prudký nárůst a zdokonalování technologií.

Kniha shrnuje autorské články, projevy a další texty Václava Klause, které vznikly ve čtvrtém roce jeho prezidentské funkce. Knihu doplňují autentické dokumenty a bohatý obrazový materiál.

`I když se mé psaní v tomto desetiletí stále více přesouvalo k mimoekonomickým tématům, ekonomických textů a projevů, doma i v zahraničí, bylo - jak je vidět - více než dost. Dnešní kniha je svědectvím mého fungování v roli předsedy vlády, předsedy Poslanecké sněmovny i prezidenta republiky, ale - věřím - vždy ekonoma, který by psal a říkal stejné věci, i kdyby v těchto funkcích nebyl. Jako ekonoma, který se stále snaží číst, citovat, sledovat ekonomická statistická data, respektovat ekonomii a pokorně se k ní chovat. Moc bych si přál, aby to tak bylo i u všech těch, kteří se se mnou o těchto věcech pouštějí do veřejné polemiky.` Václav Klaus

Václav Klaus i za třetí rok svého funkčního období předkládá veřejnosti bilanční knihu. Byl to rok velmi živý na domácí i zahraniční scéně. U nás doma padla další vláda a v úřadu předsedy vlády je již třetí premiér během jednoho prezidentského období. Prezident republiky byl u toho, cestoval, setkával se s občany, navštěvoval zajímavá i problematická místa, slyšel mnoho stesků i chvály. Plnil své ústavní povinnosti, jmenoval soudce i ministry, uděloval milosti, přijímal významné hosty. Vyslovoval se k důležitým problémům, poskytl řadu rozhovorů, vystoupil s mnoha přednáškami a projevy, napsal desítky novinových textů. Významné události proběhly i ve světě. Na Svatém stolci sedí nový papež, v okolních státech se měnili prezidenti i premiéři, Evropská unie se zastavila před krokem ke své další centralizaci. I zde se evropské a světové události křížily s aktivitami a cestami českého prezidenta. Václav Klaus byl na očích svým kritikům i přátelům, nebyl izolován za zdmi paláců a zámků. Zda

Klausova polemika ke Zprávě vlády o stavu české společnosti, kterou Zemanova vláda uveřejnila v únoru 1999. Rozbor Zprávy vlády o stavu české společnosti uveřejněné v únoru 1999 od předního ekonoma a kritika Zemanovy vlády V. Klause. Práce stručně informuje o hospodářské vládní politice od listopadu 1989 do jara 1999, dále pak polemizuje s jednotlivými pasážemi předkládané zprávy (otázka transformace ekonomiky, kuponová privatizace, velká a malá privatizace, zahraniční kapitál, měnová politika České národní banky, pokles HDP ap.) a na závěr přináší několik rad, jak dál. Publikace je zaměřena na nejširší okruh čtenářů, a tudíž se nejedná o ryze odbornou publikaci.

Klausova polemika ke Zprávě vlády o stavu české společnosti, kterou Zemanova vláda uveřejnila v únoru 1999. Rozbor Zprávy vlády o stavu české společnosti uveřejněné v únoru 1999 od předního ekonoma a kritika Zemanovy vlády V. Klause. Práce stručně informuje o hospodářské vládní politice od listopadu 1989 do jara 1999, dále pak polemizuje s jednotlivými pasážemi předkládané zprávy (otázka transformace ekonomiky, kuponová privatizace, velká a malá privatizace, zahraniční kapitál, měnová politika České národní banky, pokles HDP ap.) a na závěr přináší několik rad, jak dál. Publikace je zaměřena na nejširší okruh čtenářů, a tudíž se nejedná o ryze odbornou publikaci.

Rozhovor s někdejším premiérem Václavem Klausem vedla autorka zrovna v době jeho tzv. pádu, ve dnech mezi 31. říjnem a 18. prosincem 1997. Rozmlouvají nejen o Klausově "pádu" ale i o ekologii, politice, kupónové privatizaci, jaderné energetice a Temelínu a mnoha jiných věcech.

Rozhovor s někdejším premiérem Václavem Klausem vedla autorka zrovna v době jeho tzv. pádu, ve dnech mezi 31. říjnem a 18. prosincem 1997. Rozmlouvají nejen o Klausově "pádu" ale i o ekologii, politice, kupónové privatizaci, jaderné energetice a Temelínu a mnoha jiných věcech.

Rozhovor s někdejším premiérem Václavem Klausem vedla autorka zrovna v době jeho tzv. pádu, ve dnech mezi 31. říjnem a 18. prosincem 1997. Rozmlouvají nejen o Klausově "pádu" ale i o ekologii, politice, kupónové privatizaci, jaderné energetice a Temelínu a mnoha jiných věcech.

Václav Klaus (nar. 19. 6. 1941), ekonom, politik, státník. Když byl před rokem zvolen prezidentem České republiky, ptala se celá země, jakou pečeť vtiskne nejvyššímu úřadu, jak uchopí svou novou odpovědnost v čele českého státu. Tato kniha se pokouší alespoň v hrubých rysech dát na tyto otázky ucelenou odpověď. V dokumentech, projevech, článcích, ale třeba i ve zcela nové, dosud nepublikované ekonomické studii představuje první pracovní rok prezidenta republiky. Věříme, že veřejnosti umožní představit si, jak náročný rok to pro Václava Klause byl. Současně je ojedinělou kronikou důležitých okamžiků naší země v posledním roce.

Prezident České republiky Václav Klaus je ve svém úřadě dva roky. Na to, jaké tyto dva roky byly, je možné se dívat z nejrůznějších úhlů. Jedním z nich by mohly být vysoké preference, které podle všech průzkumů současný český prezident u veřejnosti má. Jiným by mohla být třeba jeho činnost v průběhu loňské vládní krize a jejího řešení. Dalším může být pohled na výrazné aktivity Václava Klause v mezinárodní problematice - jeho angažmá v evropských debatách, jeho cesty po různých oblastech světa, kde prezentuje a reprezentuje svou vlast. Ať jsou ale názory jakékoli, jedno je jisté. Prezident je mimořádně aktivní a pracovitý muž. O tom, co v druhém roce svého volebního období dělal, co říkal a psal, je tato kniha.

Kniha Modrá planeta v ohrožení není souvislým textem, ale jednotu jí dodává to, že vychází z jednoho konzistentního názoru, z jednoho uceleného pohledu na svět, z důsledné aplikace standardní, tedy mainstreamové ekonomie, z jednoho společensko-vědního paradigmatu, který je důsledně liberální (v evropském slova smyslu) a který zejména nesouhlasí s tím, aby byla sporná myšlenka globálního oteplování a ještě daleko spornější myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima a na globální teplotu zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne! Text je psán živým a čtivým stylem, srozumitelným i laikovi a provází ho typický autorův humor a sarkasmem.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne.

Kniha Modrá planeta v ohrožení není souvislým textem, ale jednotu jí dodává to, že vychází z jednoho konzistentního názoru, z jednoho uceleného pohledu na svět, z důsledné aplikace standardní, tedy mainstreamové ekonomie, z jednoho společensko-vědního paradigmatu, který je důsledně liberální (v evropském slova smyslu) a který zejména nesouhlasí s tím, aby byla sporná myšlenka globálního oteplování a ještě daleko spornější myšlenka dominantního vlivu člověka na globální klima a na globální teplotu zneužívána k dalšímu radikálnímu vstupu státu a politiky do lidské společnosti, čehož jsme právě teď svědky.