Jan Klíma strana 2 z 4

Autor, vysokoškolský pedagog a přední odborník na problematiku bývalých portugalských kolonií v Africe, popisuje dějiny Angoly od nejstarších dob, jak jsou známy především z ústní tradice a pozdějších záznamů kolonizátorů, až po současnost. Velký prostor je věnován hlavně druhé polovině 20. století, kdy probíhal nejprve protikoloniální boj, později krvavá občanská válka, do níž byli jako rukojmí vtaženi i Čechoslováci (anabázi mají ještě mnozí v paměti).

Chronologicky podaný výklad politických dějin, ale také základních údajů o ekonomice a kultuře je členěn do jednotlivých etap, které jsou uvozeny shrnujícími přehledovými statěmi. Text si všímá nejen vývoje v samotném Portugalsku od nejstarších dob po současnost, ale také v jeho rozsáhlé koloniální říši. Knihu uzavírají přehledné tabulky a rejstřík-slovníček osob a zeměpisný rejstřík. Text doprovází názorné ilustrace (portréty, dobové artefakty, mapky, veduty apod.). Kniha vychází ve spolupráci s velvyslanectvím Portugalské republiky.

Největší a nejlidnatější země Latinské Ameriky má i díky neobyčejně bohaté a rozmanité zásobě nerostného bohatství všechny předpoklady k ekonomickému růstu. Zatím jsme však spíše svědky neúspěšného boje s prudce rostoucí populací i nezaměstnaností, dranco

Stručné dějiny Východního Timoru jsou první českou i první středoevropskou syntézou historie nového asijského národa. Jeho původně kmenovou společnost stmelily tlaky portugalského kolonialismu a přirozená autorita katolické církve. Nezvládnutá dekolonizace v letech 1974-1975 vyvolala zničující indonéskou okupaci, ale neutuchající touha po svobodě dovedla Timořany k dramatickému referendu v roce 1999 a nakonec k vyhlášení nezávislosti 20.5.2002. Vytváření specifické identity společenství a obtížné prosazování vůle malé komunity dobře ilustrují důležité procesy, rizika i úspěchy moderních dějin.

Zcela přepracovaná a rozšířená publikace autora, který napsal první český životopis Simóna Bolívara už v roce 1983, nabízí mnohem víc než jen životní osud nejproslulejší jihoamerické osobnosti. Odhaluje motivy emancipace čtyř španělských místokrálovství v Latinské Americe v letech 1808–24 a z perspektivy hlavního hrdiny zachycuje hnutí, které navázalo na vyhlášení nezávislosti USA, ovlivnilo vyhlášení brazilské nezávislosti a vytrhlo ze závislosti na Evropě více než desítku nových republik.

Doc. Jan Klíma, mj. autor Poslední koloniální války (popisující portugalskou koloniální expanzi a její konec), tentokrát podrobně líčí opožděnou koloniální expanzi Německa zejména v Africe, ale i na Dálném východě a v Tichomoří, jejíž existenci záhy ukončila porážka německého císařství v 1. světové válce. Autor věnuje velkou pozornost bojovým operacím na území všech německých kolonií za 1. světové války a sleduje i německé koloniální nároky po Pařížské mírové konferenci.

Po porážkách křižáků na Blízkém východě pokračovala mocenská a ideologická expanze západoevropských křesťanů mnohem úspěšněji na mořích. Malý portugalský národ využil své polohy i zkušeností a roku 1415 přenesl iberskou reconquistu do Afriky. Epocha zámořských objevů hledání obchodního a politického prospěchu na východě za muslimskou bariérou vyvrcholila v okamžiku, kdy Vasco da Gama se svou flotilou stanul 20. května 1498 před přístavem Kalikat na západním břehu bohaté Indie. Otevřel tím pravidelný styk několika odlišných civilizací a spolu s Kryštofem Kolumbem započal éru kolonialismu. Evropa vzestupovala tou měrou, jak ovládala oceány, a Portugalci, kteří se dokázali na jediné plavbě dotknout čtyř kontinentů, dlouho vedli výboje podporované papežstvím i rodícími se finančními středisky. Když Vasco da Gama koncem roku 1524 jako indický místokrál zemřel, změnila se nejen světová rovnováha, ale také evropské myšlení. Stavba lodí, navigační přístroje, přesné mapy, slovníky dosud neznámých jazyků, popisy vzdálených krajů a jejich obyvatel dokončily renesanční obrat od mýtů k podloženým informacím, od gotického trpitelství k optimistickému prožívání pozemského života, od izolace k poznání jiných kultur a etnik. Zámořské objevy, v jejichž popředí stáli celé jedno století Portugalci, tak zahájily dalekosáhlé procesy, kterým dnes říkáme multikulturalita a globalizace.

V Evropě málo známá Guinea-Bissau prošla ve svém vývoji dramatickým „střetem civilizací“. Násilné prosazování portugalského koloniálního režimu trvající několik staletí našlo své pokračování v intenzivních osvobozeneckých bojích v letech 1963–1973 i v nestabilitě posledních desetiletí. Historie malého státu tak věrně odráží potíže a specifika západoafrického regionu i ambivalentní a mnohdy neúspěšnou interakci Evropy a Afriky. Kromě dějin najde čtenář v knize fakta o česko-guinejských stycích, hlavní literaturu a další užitečné informace obvyklé v řadě Stručná historie států nakladatelství Libri.

Dějiny území nabízejí pozoruhodné osudy společenství utvářených až v koloniální době z mnoha rasových a etnických zdrojů. Citlivá geografická poloha i silné mezinárodní tlaky způsobily mnoho dramatických situací zejména v souvislosti s africkým vývojem. Ostrovy, které hrály kdysi důležitou roli i ve světové ekonomice, dnes patří k vyhledávaným turistickým destinacím

Kniha představuje sbírku stovky řešených problémů z kvantové teorie určených pro studenty kvantové mechaniky na úrovni magisterského, ale i doktorandského studia fyziky, popř. fyzikální chemie, a to jak experimentálních, tak teoretických oborů. Problémy byly dle možnosti vybírány tak, aby měly vazbu na experiment a nebyly příliš formální. Výklad postupuje od jednodušších úloh k tématům složitějším

António de Oliveira Salazar stál po celých čtyřicet let v čele Portugalska a poslední koloniální říše. Za převratných událostí zůstával "nehybný jako skalní útes", i když kolem něho nastupovali i padali malí i velcí, autoritativní i demokratičtí politikové a celé ideologické systémy. Do vášnivých diskusí o novém řádu světa vnášel krajně konzervativní hlediska, osobnostní integritu a zbožnost. Explozi svobody a demokracie popíral vírou v nadčasovost božího pořádku, při rozhodování se neopíral o vůli většiny, nýbrž o úsudek vybraných vzdělanců a myšlenkově spřízněné elity.

Chcete snadno a rychle nabýt základní znalosti z oblasti makroekonomie? Připadá Vám tato vědní disciplína složitá? Začtěte se do knihy Makroekonomie od Jana Klímy. Autor jasně a srozumitelně vysvětluje základní pojmy a principy a využívá přehledné grafy pro znázornění vztahů mezi veličinami.

U nás nepříliš známá země, jež byla po dlouhá staletí součástí portugalského koloniálního panství a po osvobození, provázeném dlouholetou a krvavou válkou, se stala dějištěm marxistických experimentů, což ji sice řadilo mezi „přátele“ socialistického Československa, ale nakonec vedlo k další dlouhodobé a krvavé občanské válce. Dnes se ale země znovu stává cílem mnoha turistů, obdivujících především pláže a bohatost fauny zdejšího moře.

Namibie je příkladem úspěšného afrického státu, který přeměnil poučení z vlastní konfliktní historie v klidné soužití různých ras a etnik. Země prošla chaosem kmenových válek, utrpením kolonialismu i rasistickou nadvládou, ale po opožděné dekolonizaci se

Autor se pokouší překonat diametrálně odlišné pohledy na dramatický vývoj rozmanitých etnik a ras, který kdysi koloniální historiografie chápala jako dějiny bělochů v Africe a který následně antikolonialistický odboj předkládal jako dějiny Afričanů b ez bělochů nebo proti bělochům.

Ačkoli Madeirské souostroví tvoří politickou i kulturní součást Portugalska, jeho vývoj historii "mateřské země" nekopíroval. Atlantský oceán přinášel ostrovanům mnoho nebezpečí, ale také mnoho podnětů z Evropy, Afriky i Ameriky; otevřený prostor formoval i otevřenou madeirskou povahu. Po staletích bojů o pouhé přežití se obyvatelé Madeiry a Porto Santa relativně nedávno dočkali prosperity a rozsáhlé politické autonomie. Stále častější čeští návštěvníci pochopí mnohem lépe cenu přírodního ráje i duši pohostinné společnosti, seznámí-li se s dějinami jedné z nejpřitažlivějších soudobých turistických destinací.