Jan Klíma strana 4 z 4

Autor se pokouší překonat diametrálně odlišné pohledy na dramatický vývoj rozmanitých etnik a ras, který kdysi koloniální historiografie chápala jako dějiny bělochů v Africe a který následně antikolonialistický odboj předkládal jako dějiny Afričanů b ez bělochů nebo proti bělochům.

Portugalská Indie po dlouhá čtyři a půl staletí ztělesňovala "stýkání a potýkání" expandující Evropy s ohromnými prostorami Asie. Zdejší portugalské enklávy se totiž staly nejen centry kdysi tak ceněného obchodu s kořením a opěrnými body, odkud si hodlalo Portugalské království (dodejme, že dosti naivně) vybudovat panství podobné těm v Africe či Latinské Americe, ale také hlavní základnou Portugalců na cestě k ovládnutí Indického i západní části Tichého oceánu Evropany a v neposlední řadě i k pokusům o křesťanskou "duchovní conquistu" Asie. Jak začátek, tak konec této indické země, či spíše zemičky, spravované z Lisabonu, ale spolupracující s dalšími portugalskými opěrnými body jako byl Mosambik v Africe, Macao v Číně nebo Timor v Indonésii, přerostl nakonec v poměrně dramatickou mezinárodní krizi. Zábor území Indickou republikou po polovině 20. století potvrdil nástup Indie, respektive celé Asie do globálního popředí a konec nejen evropského koloniálního panství, ale i evropské světové priority. Otisk dějin v podobě katolických kostelů v Asii anebo otevřené mentality Goanců však je patrný dodnes. Historie Portugalské Indie tak umožňuje uvědomit si nejdůležitější peripetie vzájemných vztahů Evropy, Asie i Afriky.

Po porážkách křižáků na Blízkém východě pokračovala mocenská a ideologická expanze západoevropských křesťanů mnohem úspěšněji na mořích. Malý portugalský národ využil své polohy i zkušeností a roku 1415 přenesl iberskou reconquistu do Afriky. Epocha zámořských objevů hledání obchodního a politického prospěchu na východě za muslimskou bariérou vyvrcholila v okamžiku, kdy Vasco da Gama se svou flotilou stanul 20. května 1498 před přístavem Kalikat na západním břehu bohaté Indie. Otevřel tím pravidelný styk několika odlišných civilizací a spolu s Kryštofem Kolumbem započal éru kolonialismu. Evropa vzestupovala tou měrou, jak ovládala oceány, a Portugalci, kteří se dokázali na jediné plavbě dotknout čtyř kontinentů, dlouho vedli výboje podporované papežstvím i rodícími se finančními středisky. Když Vasco da Gama koncem roku 1524 jako indický místokrál zemřel, změnila se nejen světová rovnováha, ale také evropské myšlení. Stavba lodí, navigační přístroje, přesné mapy, slovníky dosud neznámých jazyků, popisy vzdálených krajů a jejich obyvatel dokončily renesanční obrat od mýtů k podloženým informacím, od gotického trpitelství k optimistickému prožívání pozemského života, od izolace k poznání jiných kultur a etnik. Zámořské objevy, v jejichž popředí stáli celé jedno století Portugalci, tak zahájily dalekosáhlé procesy, kterým dnes říkáme multikulturalita a globalizace.

Kniha představuje sbírku stovky řešených problémů z kvantové teorie určených pro studenty kvantové mechaniky na úrovni magisterského, ale i doktorandského studia fyziky, popř. fyzikální chemie, a to jak experimentálních, tak teoretických oborů. Problémy byly dle možnosti vybírány tak, aby měly vazbu na experiment a nebyly příliš formální. Výklad postupuje od jednodušších úloh k tématům složitějším

Největší a nejlidnatější země Latinské Ameriky má i díky neobyčejně bohaté a rozmanité zásobě nerostného bohatství všechny předpoklady k ekonomickému růstu. Zatím jsme však spíše svědky neúspěšného boje s prudce rostoucí populací i nezaměstnaností, dranco

Portugalská Indie po dlouhá čtyři a půl staletí ztělesňovala "stýkání a potýkání" expandující Evropy s ohromnými prostorami Asie. Zdejší portugalské enklávy se totiž staly nejen centry kdysi tak ceněného obchodu s kořením a opěrnými body, odkud si hodlalo Portugalské království (dodejme, že dosti naivně) vybudovat panství podobné těm v Africe či Latinské Americe, ale také hlavní základnou Portugalců na cestě k ovládnutí Indického i západní části Tichého oceánu Evropany a v neposlední řadě i k pokusům o křesťanskou "duchovní conquistu" Asie. Jak začátek, tak konec této indické země, či spíše zemičky, spravované z Lisabonu, ale spolupracující s dalšími portugalskými opěrnými body jako byl Mosambik v Africe, Macao v Číně nebo Timor v Indonésii, přerostl nakonec v poměrně dramatickou mezinárodní krizi. Zábor území Indickou republikou po polovině 20. století potvrdil nástup Indie, respektive celé Asie do globálního popředí a konec nejen evropského koloniálního panství, ale i evropské světové priority. Otisk dějin v podobě katolických kostelů v Asii anebo otevřené mentality Goanců však je patrný dodnes. Historie Portugalské Indie tak umožňuje uvědomit si nejdůležitější peripetie vzájemných vztahů Evropy, Asie i Afriky.

Rozšířené vydání Dějin Portugalska, tohoto exponovaného svorníku antiky se středověkem a novověkem i Evropy se zámořským světem, přináší v kauzálních a časových souvislostech kromě podrobnějších politických dějin také systematický vývoj kulturních i vzdělanostních poměrů, důležitá fakta hospodářských dějin i údaje demografické. Vzhledem k širokému rozsahu portugalské expanze se dotýká také rozlehlého portugalskojazyčného světa.

Chronologicky podaný výklad politických dějin, ale také základních údajů o ekonomice a kultuře je členěn do jednotlivých etap, které jsou uvozeny shrnujícími přehledovými statěmi. Text si všímá nejen vývoje v samotném Portugalsku od nejstarších dob po současnost, ale také v jeho rozsáhlé koloniální říši. Knihu uzavírají přehledné tabulky a rejstřík-slovníček osob a zeměpisný rejstřík. Text doprovází názorné ilustrace (portréty, dobové artefakty, mapky, veduty apod.). Kniha vychází ve spolupráci s velvyslanectvím Portugalské republiky.

Kniha představuje sbírku stovky řešených problémů z kvantové teorie určených pro studenty kvantové mechaniky na úrovni magisterského, ale i doktorandského studia fyziky, popř. fyzikální chemie, a to jak experimentálních, tak teoretických oborů. Problémy byly dle možnosti vybírány tak, aby měly vazbu na experiment a nebyly příliš formální. Výklad postupuje od jednodušších úloh k tématům složitějším

Zachycení vývoje jedné z největších afrických zemí, která je pro zahraniční politiku ČR nyní opět preferenčním státem, neopomíjí ani domácí, ani koloniální linii. Pro dramatický "střet civilizací" jsou angolské dějiny ceným vkladem do poznání globalizované historie. Angola tvořila a dosud tvoří důležitou součást "atlantského trojúhelníku" a její význam v průběhu posledního půlmilénia trvale stoupá. Země se proto stala příznačným symbolem počátečních dějin kolonialismuk později dějin otrokářství i úsilí o svobodnou práci, a nakonec historie konfliktní africké dekolonizace.