František Kožík

Audiokniha Anděl míru, kterou napsal František Kožík. František Kožík ve svém románu o Janu Amosovi Komenském popisuje život učence, myslitele a pedagoga od narození v Nivnici u Uherského Hradiště až po poslední minuty života v Amsterodamu.

František Kožík nenapsal pouhý životopis Jana Amose Komenského, ale úvahu o velké osobnosti evropských dějin. Popisuje život Komenského od útlého dětství, kdy již překvapoval své učitele touhou po vzdělání („Neučíme se pro školu, ale pro život.“). Na univerzitních studiích v Herbornu ho oslovily myšlenky o významu vědy, která spojí celý svět. V Heidelbergu četl s rozechvěním Koperníka. Po návratu domů se svěřil biskupovi Jednoty bratrské, s jakými záměry se vrací domů: „Chci shromáždit poklad českého jazyka — a pak napsat velký překlad všech vědomostí a znalostí.“ Kožík popisuje Komenského nezměrnou bolest při odchodu z milované země i nenahraditelnou ztrátu shořelého tezauru češtiny v Lešně. Zmiňuje i zklamání z politiků a vládců, kteří nepochopili jeho mírové myšlenky. Autor na závěr píše: „Přál bych si, aby mladí přijali Komenského za svého velkého přítele. Aby v něm viděli člověka, který překonal nezměrné bolesti a zvítězil nad nimi ještě silnější láskou k vlasti, láskou k celému lidstvu, jehož osud mu ležel na srdci.“ Čte - Zbyšek Horák

Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského. Postava významného panovníka na pozadí osudů české země ve 14. století. Autor František Kožík ho neidealizuje, ale barvitým způsobem líčí jeho úsilí dát Praze a českým krajům co nejvyšší úroveň mezi evropskými zeměmi. Neméně poutavě je zde popsán proces dobývání moci, během něhož člověk nutně musí opustit pravdu a upřímnost. Autor líčí i Karlův pohnutý život od dětství přes rané mládí na pařížském dvoře a na italských bojištích, jeho cestu k trůnu i diplomatická jednání s evropskými vládci, a zabývá se i historií jeho čtyř manželství. Je to kniha, která nás důvěrně seznamuje s naším nejslavnějším panovníkem.

Karel IV. měl pohnutý život. Dětství strávil na pařížském dvoře, později se ocitl na italských bojištích, jeho cesta na trůn nebyla lehká a musel vzdorovat protivníkům i po dobu své vlády. Vládl v nesmírně složité době, kdy proti sobě neustále stály různé zájmy, denně musel činit nelehká, a přitom zásadní rozhodnutí. František Kožík popisuje panovníkův vztah k českým zemím, přibližuje zákulisí jeho diplomatických jednání s evropskými vládci, zabývá se i po-zadím jeho čtyř sňatků. Zdůrazňuje Karlovu snahu vybudovat stabilní zemi, povýšit ji kulturně i politicky na úroveň ostatních evropských zemí a udržet její hranice. Historická románová freska vykresluje osobnost Karla IV., nejvýznamnějšího českého panovníka, na pozadí osudu českých zemí ve 14. století. Interpret: Horák Zbyšek Délka nahrávky: 11 hod. 12 min.

Audiokniha Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského, kterou napsal František Kožík. K titulu „král“ a „císař“ připojil jméno mnohem dražší, které zdomácnělo a přetrvalo staletí: „Otec vlasti!“ Barvité ztvárnění úsilí Karla IV. povznést v evropském prostředí Prahu a české kraje na co nejvyšší úroveň, líčení procesu dobývání moci, budování země a snahy ochránit ji před válkou.

Audiokniha Největší z Pierotů, kterou napsal František Kožík. Literární klasika přibližující životní pouť slavného mima, který se narodil v Kolíně, ale proslul v Paříži. Jeho náhrobek hlásá: „Zde leží ten, který všechno řekl, ač nikdy nepromluvil.“ Od narození až po smrt, někdy smutně, jindy vesele – tak líčí spisovatel František Kožík životní osudy mistra pantomimy Kašpara Debureaua.

Od narození až po smrt, někdy smutně, jindy vesele – tak líčí spisovatel František Kožík ži-votní osudy mistra pantomimy Kašpara Debureaua. Spisovatel se inspiroval životem velkého světového mima Jean-Baptisty Gaspara Debureaua (1796–1846), jenž si vysloužil titul nej-většího z pierotů. Autor popisuje Kašparovo dětství a mládí strávené v kočovné společnosti artistů, léta čekání na úspěch i dobu triumfu a uznání. V Paříži dosáhl Debureau po mnoha letech nesmírné popularity a milovali ho obyčejní diváci i kulturní elita tehdejší Francie. Román však není životopisem v pravém slova smyslu, ale především psychologickou studií o cestě umělce za jeho snem a poetickou básní o divadle a lidském životě.

Rozsáhlý román inspirovaný životní a uměleckou dráhou mistra pantomimy Jeana Gaspara Debureaua (1796-1846), který byl po své matce českého původu. Autor líčí jeho dětství a mládí strávené uprostřed kočovné artistické společnosti, léta čekání na výraznější umělecký úspěch a konečně i léta triumfu a uznání. V Paříži dosáhl po mnoha letech nesmírné popularity a byl milován a obdivován všemi – od prostého publika až po představitele kulturní elity tehdejší Francie. Román není životopisem v pravém slovy smyslu, ale především psychologickou studií o cestě umělce za vyjádřením svých představ a poetickou básní o divadle a lidském životě. Podle této knihy v roce 1990 vznikl stejnojmenný československý film pod taktovkou režiséra Ivana Baladi.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Další díl této řady vydaný původně na EP kompletu 1088 0651-53 v roce 1984 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - mladí profesionální umělci¨ - Fanfáry pro krále (úryvek) (František Kožík) I.

Absolutní svoboda, otevřená vzpoura proti jakémukoli útlaku, pohrdání Bohem i náboženstvím. Markýz de Sade byl muž mnoha tváří, z nichž dodnes se ponejvíce dochovala ta nejširší veřejnosti nejpřitažlivější - tvář zhýralce, který dal jméno celé jedné sexuální úchylce – sadismu. Oslavoval svobodu, pohrdal přetvářkou. Život markýze de Sade byl mnohokrát zpracován knižně, nesčetněkrát se jej chopil film. V románu Černé slunce jeho osudy geniálně převedl do literární formy František Kožík, který se v žánru biografické fikce orientoval dokonale – Deburea, Komenský, Cervantes, Janáček a další významné osobnosti dějin umění k nám díky jeho románovým eposům promlouvají dodnes.

Román o osudu a láskách české malířky a grafičky Zdenky Braunerové Zdenka Braunerová byla žena energická, bojovná, zároveň však citově křehká a snadno zranitelná, jejíž půvab, osobitost a duchaplnost přitahovaly zájem lidí kolem ní. Po mladé lásce k malíři Chittussimu prožívala vroucí vztah k Juliu Zeyerovi, vášnivě se zamilovala do Viléma Mrštíka, s kterým se těsně před sňatkem rozešla, a duchovně se upnula k F. X. Šaldovi. Vztah s mladým spisovatelem Milošem Martenem se změnil v přátelství; s ním pak byla spojena postava francouzského básníka Paula Claudela, jemuž Braunerová věnovala své přátelství a jenž se – stejně jako slavný sochař Auguste Rodin – stal jejím okouzleným ctitelem. Po celý svůj život propojovala českou kulturu se světem, vysílala české umělce do Francie a naopak u nás hostila francouzské. Zdenka Braunerová (1858–1934) je známá jako malířka, velkých úspěchů dosáhla v grafické tvorbě, se zájmem se věnovala malování skla a nábytku. Do dějin knihy se navždy zapsala jako první, kdo v ní viděl umělecký předmět, a bojovala rovněž za zachování historické Prahy.