Jarmila Horáková

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář. Kniha vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a ocitla se ve finále literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2020 (Gourmand World Cookbook Awards).

Osamělá starší žena adoptuje dívku z dětského domova, které říkají Lastočka, tedy Vlaštovka. Ta pak objevuje mnohonárodnostní Kišinev, kde vyrůstá mezi ruskou, moldavskou, ukrajinskou a židovskou kulturou. Příběh se navíc odehrává v turbulentní době 80. a 90. let, kdy dochází ke změnám politických systémů i hranic. Na pozadí románu tak čteme historická traumata Moldávie, Lastočku však trápí úplně jiné otázky: Zdali si ji macecha k sobě vzala jen jako levnou pracovní sílu, nebo kdo jsou její praví rodiče. Za román Skleněná zahrada moldavská prozaička a novinářka Tatiany ?îbuleac (1978) získala mj. Cenu Evropské unie za literaturu.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Další díl této řady vydaný původně na EP kompletu 1088 0651-53 v roce 1984 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - mladí profesionální umělci¨ - Fanfáry pro krále (úryvek) (František Kožík) I.

Když vám přistane skvělé jídlo na talíři, přímo se na vás směje. A pokud je navíc podle vašeho gusta, usmějete se na ně i vy. Ale knížka, kterou jste právě vzali do ruky, umí ještě něco navíc. Dokáže vám vykouzlit úsměv na tváři ještě předtím, než se vůbec rozhodnete vařit. Ba dokonce podle naší kuchařky vařit ani nemusíte, ale i tak se dozvíte spoustu hrnků informací a lžic souvislostí okořeněných nejednou špetkou humoru. A k tomu se možná podivíte, kolik klasických českých jídel je vlastně rakouských, maďarských či židovských, a naopak, a jaké slavné i zapomenuté osobnosti si na nich pochutnávaly v dobách, kdy jsme byli ještě součástí monarchie. Robert Makłowicz (nar. 1963 v Krakově), novinář, autor kulinárních, kulturních a historických knih a televizních pořadů. Dlouhodobě se zajímá o dějiny střední Evropy za panování habsburské dynastie, především za vlády císařů Františka Josefa I. a Karla I. Jeho další zájmy jsou rozkročeny od literatury (oblíbení autoři: Joseph Roth a Andrzej Bobkowski) přes hudbu (od punk rocku po Bartóka, se zvláštním ohledem na písně lidu Csángó) až po ovocné destiláty (především z hrušek Williamsových, moruší, kdoulí, švestek, jablek, meruněk a jejich směsi), víno (zejména veltlínské zelené a rulandské modré) a jídlo (podivná záliba v kukuřičné kaši s brynzou a škvarky z uzené slaniny).