Jarmila Horáková

Richie Blakemore je známý svým psychopatickým chováním a zahráváním si se smrtí. Mohlo by se zdát, že žádný člověk na světě nemiluje riziko tak moc jako on. Život je však plný překvapení, o čemž se na vlastní kůži přesvědčí i nejšílenější ze všech sourozenců. Když mu otec vydá rozkaz, aby našel a zabil Nadiu Petrovou a přibral k tomu rovněž ostatní bratry, začne mít Richie tušení, že to není obyčejná zakázka. Rychle zjistí, že žena, kterou dostal za úkol usmrtit, je mu rovnocenným soupeřem. Ona má také svůj cíl – zbavit se celé rodiny Blakemoreových. Dojde ke střetu mezi lidmi, kteří se nebojí smrti a jsou schopni pro chuť adrenalinu mnoho riskovat. Původně snadný úkol se velmi zkomplikuje a vzájemná touha situaci těch dvou nijak neusnadňuje. Může láska k nebezpečí zajistit, že se na sebe nepřátelé začnou dívat jinak?

Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky. S minulostí kontrastuje současnost hlavního hrdiny, který žije ve Velké Británii a pracuje jako žurnalista. Jeho traumata a zranění z dětství – fyzická i psychická – ho však dohánějí i zde. V důsledku určitých rodinných událostí je nucen překonat svůj strach a za dramatických okolností se vrací ze svobodného světa na místa svého dětství. Tam ho však minulost dostihne naplno... Román vychází s doslovem překladatelky, romanistky Jarmily Horákové.

„V nechtěném balíčku, jehož převzetí jsme nepotvrdili, dostaneme výšku, barvu očí, sklon k ukládání tuku na bocích nebo k předčasnému šedivění, osteoporózu a vředy, ale nedostaneme znalosti našich babiček a dědečků o minulosti, jejich názory, zkušenosti, jejich paměť.“ Po smrti babičky Krystyny vyplouvají na povrch emoce, vzpomínky a tajemství. Ve snaze dát událostem smysl se rozehrává intimní rodinné drama, které klade řadu otázek. Kým jsme? Kam jdeme? A jak to, že naši blízcí nám mohou být tak vzdálení?

Když vám přistane skvělé jídlo na talíři, přímo se na vás směje. A pokud je navíc podle vašeho gusta, usmějete se na ně i vy. Ale knížka, kterou jste právě vzali do ruky, umí ještě něco navíc. Dokáže vám vykouzlit úsměv na tváři ještě předtím, než se vůbec rozhodnete vařit. Ba dokonce podle naší kuchařky vařit ani nemusíte, ale i tak se dozvíte spoustu hrnků informací a lžic souvislostí okořeněných nejednou špetkou humoru. A k tomu se možná podivíte, kolik klasických českých jídel je vlastně rakouských, maďarských či židovských, a naopak, a jaké slavné i zapomenuté osobnosti si na nich pochutnávaly v dobách, kdy jsme byli ještě součástí monarchie. Robert Makłowicz (nar. 1963 v Krakově), novinář, autor kulinárních, kulturních a historických knih a televizních pořadů. Dlouhodobě se zajímá o dějiny střední Evropy za panování habsburské dynastie, především za vlády císařů Františka Josefa I. a Karla I. Jeho další zájmy jsou rozkročeny od literatury (oblíbení autoři: Joseph Roth a Andrzej Bobkowski) přes hudbu (od punk rocku po Bartóka, se zvláštním ohledem na písně lidu Csángó) až po ovocné destiláty (především z hrušek Williamsových, moruší, kdoulí, švestek, jablek, meruněk a jejich směsi), víno (zejména veltlínské zelené a rulandské modré) a jídlo (podivná záliba v kukuřičné kaši s brynzou a škvarky z uzené slaniny).

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Další díl této řady vydaný původně na EP kompletu 1088 0651-53 v roce 1984 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - mladí profesionální umělci¨ - Fanfáry pro krále (úryvek) (František Kožík) I.

Osamělá starší žena adoptuje dívku z dětského domova, které říkají Lastočka, tedy Vlaštovka. Ta pak objevuje mnohonárodnostní Kišinev, kde vyrůstá mezi ruskou, moldavskou, ukrajinskou a židovskou kulturou. Příběh se navíc odehrává v turbulentní době 80. a 90. let, kdy dochází ke změnám politických systémů i hranic. Na pozadí románu tak čteme historická traumata Moldávie, Lastočku však trápí úplně jiné otázky: Zdali si ji macecha k sobě vzala jen jako levnou pracovní sílu, nebo kdo jsou její praví rodiče. Za román Skleněná zahrada moldavská prozaička a novinářka Tatiany ?îbuleac (1978) získala mj. Cenu Evropské unie za literaturu.