Pavel Krejčí

Před lety si Pavel Krejčí přečetl informaci o indických knihovnách palmových listů, v nichž jsou ochraňovány před tisíci roky pořízené záznamy budoucích životních příběhů dnešních lidí, a byl tímto tématem uchvácen. Brzy nato se vydal do Indie a navštívil jednu z knihoven, v níž indický nádí (čteč) vyhledal jeho palmový list a seznámil ho s jeho obsahem. Autor se dozvěděl nejen detaily ze svých minulých životů i z toho současného, ale byl obeznámen i s událostmi, které ho v dohledné době očekávají a neminou. Fakta, která mu byla v knihovně sdělena, jej svou přesností natolik ohromila, že opustil občanské povolání a začal se zabývat zkoumáním mystéria palmových listů. Záhy došlo v autorově životě k událostem, které čteč předpověděl. Je tedy náš osud předurčen? Vycházíme vstříc osudu sami, nebo i on nám? Dokážeme změnit nepříznivé události k lepšímu nebo se jim vyhnout? Platíme strádáním za svoje minulá pochybení? Potkali jsme svoje nejbližší i v minulých životech? Rodíme se stále znovu? Autor také pozval dva čteče do Prahy, kde při semináři v sále Novoměstské radnice vzbudili doslova senzaci. V současné době přednáší, organizuje pro zájemce čtení palmového listu i putování po jižní Indii.

Předkládaná monografie kontrastivním způsobem analyzuje české a bulharské překlady frazeologických jednotek ze dvou srbských prozaických děl: Mostu na Drině Iva Andriće (1945) a Chazarského slovníku Milorada Paviće (1984). Sleduje a popisuje případné formální, sémantické a stylistické odchylky českých a bulharských překladových řešení a zároveň se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry hraje při přesnosti překládání frazeologie roli větší jazyková blízkost typologická (čeština je takto srbštině blíže než bulharština) a do jaké míry genetická a kulturně-historická (bulharština je takto srbštině blíže než čeština).

Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu. Současně publikace zahrnuje v potřebné míře teorii vlastního jména. Nedílnou součást knihy tvoří též kapitoly představující zásadní české, slovenské, chorvatské a bulharské frazeologické teorie a také ucelený přehled česko-slovenské a jihoslovanské (tj. bulharské a [post]jugoslávské) frazeologické literatury.