Vladimír Liška strana 2 z 9

Vstupte do tajemného podzemí. Pod našima nohama, někde v hlubinách Země, se skrývá neznámý svět, o němž toho dosud víme jen velice málo. Ano, lidstvo již proniklo do vesmíru, odhalili jsme strukturu lidské DNA, mapujeme hlubiny moří a oceánů, poznáváme nejodlehlejší kouty naší planety, ale o tom, co se skrývá v jejím hlubokém podzemí, máme stále jen dílčí poznatky a informace. A přitom vstupy do tajemného podzemí, či chcete-li vstupních bran do pekel, existují. Jde jen o to, zda si to uvědomujeme.

Nejen T. G. Masaryk a E. Beneš, ale i rozporuplný vztah M. R. Štefánika k prvnímu československému prezidentovi Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království. Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi. Měl obrovskou duševní sílu a optimistickou vyrovnanost, které mu pomáhaly překonávat těžkosti, nástrahy či rány osudu, jenž mu nebyl vždy příznivě nakloněn.

Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět úžasná zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Na oběžnou dráhu Země vzlétl první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu. Samozřejmě že za to vděčil vědeckým výzkumům, experimentům a technickým výdobytkům, bez nichž by se tato jeho odvážná cesta kolem naší planety uskutečnit nedala. Za jeho letem do vesmíru stála práce stovek jiných lidí, konstruktérů, techniků, inženýrů, vědců a zároveň snad i vizionářů, kteří spustili neutuchající koloběh lidského snažení po poznání a dosažení cizích vesmírných světů, což je i dnes stále ještě běh na dlouhou trať. Byl Jurij Alexejevič Gagarin hrdinou, nebo obětí mocenského systému, do jehož služeb se dal? A kolik nezodpovězených tajemství se s jeho osobou dodnes pojí? Až dočtete tuto knížku, možná zjistíte, že hledání odpovědí na tyto otázky jsou jedním velkým dobrodružstvím…

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.

Jan Masaryk, československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Podle některých šlo o politickou vraždu, podle jiných Jan Masaryk skočil sám. Jeho nečekaný skon tehdy otřásl širokou veřejností. Byl nejen oblíbeným politikem, ale mnoha lidmi byl stále vnímán i jako poslední vlivný reprezentant zanikající československé demokracie po komunistickém státním převratu, k němuž došlo o pouhých čtrnáct dní dříve. Co vedlo ke smrti Jana Masaryka? Jaké události předcházely oné tragické noci? Jaké poznatky přináší metoda forenzní biomechaniky a lze její výsledky považovat za konečné?

První československý prezident T. G. Masaryk byl složitou a jedinečnou osobností a dobrat se objektivní pravdy o něm, jeho díle i činech není jednoduché. Tato kniha není žádnou souhrnnou biografií a neklade si za cíl ukázat Masaryka v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi. T. G. Masaryk měl vysokou úroveň vzdělanosti, rozhled a schopnost zúročovat vlastní životní zkušenosti, až do vysokého věku si dokázal zachovat duševní svěžest a vitalitu. Někde uvnitř něj dřímala obrovská duševní síla a optimistická vyrovnanost, které mu pomáhaly překonávat těžkosti, nástrahy či rány osudu, jenž mu nebyl vždy příznivě nakloněn.

Zámky jsou jevištěm zašlých časů i života české a moravské aristokracie. Právě tam se odehrály pohnuté události naší historie. Český Krumlov, Lednice, Telč, Buchlovice a další zámky skrývají mnohá tajemství a věřte, že legendy a pověsti o nich obsahují nejen kus historické pravdy, ale i záhady, které moderní věda dosud nerozluštila.

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, která čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti. Autor vyobrazuje jejich životy především v souvislosti s osudy a činy jejich mužů a čtenáři tak předkládá ucelený a výstižný obraz doby. Připomeňte si například českou princeznu Anežku Přemyslovnu, která byla na tehdejší dobu velice vzdělanou ženou, nebo Annu Tyrolskou, která byla vedena k přísnému dodržování katolické víry a sama sebe později trestala, kdykoliv cítila, že se proti víře nějak provinila. Zaujmou určitě také osudy Marie Terezie Neapolské, která se po boku svého chotě Františka I. stala císařovnou Svaté říše římské, nebo Žofie Bavorské, která byl dlouhou dobu jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších osobností vídeňského dvora.

Kniha, mapující období vlády jedné z nejvýznamnějších panovnických osobností osmnáctého století Marie Terezie, si všímá klíčových okamžiků její vlády ve vazbě na překonávání vlivů středověkého pojímání státu i myšlení pozdního barokního období, charakteristického množstvím pověr a předsudků, jimiž se autor zabývá v celkovém dobovém kontextu. Barokní kultura, do jejíhož vrcholného období se Marie Terezie narodila, měla totiž značný význam i pro české země a ovlivňovala charakter doby i společnosti, v níž tato habsburská panovnice žila. Součástí publikace je i vykreslení takzvaných zázračných a jiných pozoruhodných událostí, jež se do tohoto období promítaly a které ovlivňovaly i vnitřní svět Marie Terezie, či její vztahy k církvi a náboženské víře. Autor se proto zamýšlí i nad rozporuplností vlády této habsburské panovnice a nad jejími osobními přínosy reformního úsilí, jež je pro období jejího panování příznačné.

V naší i světové historii je mnoho slavných a mocných postav, jejichž životní osud je plný otazníků. Pokusme se například zjistit, proč Hannibal nedobyl Řím, nebo jak chápat terorismus Jana Žižky. Byl Cesare Borgia skutečně zlosyn? Mohl se stát Albrecht z Valdštejna českým králem? Šokující a nečekané odpovědi vás nemálo překvapí.

Konfucius, Sokrates, Seneca, Avicenna, Hus, ale i Nietzsche nebo Marx a mnoho dalších myslitelů svými názory a idejemi předběhli dobu, v níž žili. Často se ocitali ve sporu s vládnoucí mocí nebo se stávali terčem nevzdělanců. Jejich pohnuté osudy měly zpravidla tragické pozadí: zůstávali nepochopení, navíc pronásledovaní jako rebelanti a kacíři.

Panovnické rody od nepaměti provázely skandály, které se někdy dařilo před veřejností ututlat, nebo vyšly najevo až dlouho poté, co se odehrály. Mnohé z nich jsou ale dosud neobjasněné, což historiky neustále nutí k bádání a touze po vyřešení pikantností mocných. Ve čtrnácti příbězích se autor snaží poodhalit dosud skrytá zákoutí, domýšlet drobné nuance a pátrat pro příčinách a úmyslech historických osobností. Skrze moc je totiž, jak sami uvidíte, možné vše… Pojďme si společně připomenout, které kauzy zahýbaly evropskou historií a vtiskly do ní svůj nesmazatelný, mnohdy tajemný otisk.

Kdo byla vlastně hraběnka Alžběta Báthoryová? Sadistická vražedkyně, šílená žena? To už se dnes nedozvíme. Z dochovaných záznamů a výslechů je jisté, že tento případ patří k nejhrůznějším kauzám světové kriminalistiky.

této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací. Některé jsou na místech snadno přístupných, v rovinách, údolích, na kopcích, k některým vedou náročné turistické stezky. Co je navzájem spojuje? Mají svá velká i menší tajemství, mýty a pověsti. Autor vypravuje o Čertově zdi na Bezdězu, markomanské královně na Buchlově, pohanském hradišti na pálavském Děvíně, o pokladu z napoleonských válek, který by měl být v podzemí chodbě pod Černou věží na Házmburku. Sochy mýtických bohů a historických osobností antiky ve výklencích kolonády v kroměřížské Květné zahradě návštěvníkovi možná sdělí svá tajemství, na Křivoklátu zažije setkání s duchem zdejšího vězně, alchymisty Edwarda Kellyho, na Landštejně uvidí bílou paní. K nejstarším zbytkům někdejších významných staveb patří obytná věž Přimdy a opevnění templářského Templštejna, pozůstatky nejstaršího zdiva na Vyšehradě jsou na území baziliky sv. Vavřince. Příloha obsahuje doplňující poznámky a zeměpisné souřadnice, fotografie pořízené pro tuto knihu v roce 2015 dokumentují současnost.