Reinhold Messner strana 2 z 3

Nové vydání knihy jednoho z nejslavnějších horolezců o průkopnických činech v Himálaji, tentokrát na Gašerbrumu: zdolání G I v alpském stylu a dvojitý výstup na G I a G II v roce 1984. Jako protiklad ke svému vyprávění popisuje Reinhold Messner situaci ze základního tábora v roce 1997, kde místo solidarity nastoupilo bezohledné soupeření a stany se táhly do dálky dvou kilometrů. K vydání knihy autor poznamenává: „Chci vylíčit své zážitky na G I a G II z doby, kdy Gašenbrum ještě nezasáhlo masové horolezectví. Mým úmyslem není jen vyprávět, jaké to bylo v dobách, kdy se masová turistika ještě nedostala do Gašerbrumského kotle… Chci jen ukázat, že i dnešní horolezectví v Himálaji skýtá velké možnosti – časový prostor pro nové výzvy zůstává naštěstí nekonečný.“

Nové vydání knihy jednoho z nejslavnějších horolezců o průkopnických činech v Himálaji, tentokrát na Gašerbrumu: zdolání G I v alpském stylu a dvojitý výstup na G I a G II v roce 1984. Jako protiklad ke svému vyprávění popisuje Reinhold Messner situaci ze základního tábora v roce 1997, kde místo solidarity nastoupilo bezohledné soupeření a stany se táhly do dálky dvou kilometrů. K vydání knihy autor poznamenává: „Chci vylíčit své zážitky na G I a G II z doby, kdy Gašenbrum ještě nezasáhlo masové horolezectví. Mým úmyslem není jen vyprávět, jaké to bylo v dobách, kdy se masová turistika ještě nedostala do Gašerbrumského kotle… Chci jen ukázat, že i dnešní horolezectví v Himálaji skýtá velké možnosti – časový prostor pro nové výzvy zůstává naštěstí nekonečný.“

"A szabadság, hogy útra keljek, ahová csak akarok." "Napjainkban a kinti világot műholdak szelik fel teljesen áttekinthető darabokra. Belsőmben azonban még mindig ott lakozik az ismeretlen világ. Tudni akarom, mi történik lelkem beláthatatlan zugaiban. Mit csinálok a sivatagban, ha nincs már több vizem? Mit teszek az Antarktiszon, ha hasadékos környékre érek se előre, se vissza nem tudok menni? Mi történik a sziklafalon, ha elvesztem a kapaszkodót? A válaszokat ezekre és az ehhez hasonló kérdésekre csak úgy kaphatom meg, ha önszántamból lemondok szinte minden technikai eszközről, és egyedül csak magamra számíthatok." Messner legnagyobb kifejezőerejű interjúinak és személyes vallomásainak áttekintésével a határok meghódítója közelebb kerül hozzánk, mint eddig bármikor. Reinhold Messner, a magát "határon járóként" meghatározó hegymászó, író és alpesi gazda 1944. szeptember 17-én született Dél- Tirolban, Olaszországban. A hegymászással már 19494-ben kezdett megismerkedni, és 1969 óta száznál is több expedíción vett részt Földünk hegységeiben és sivatagjaiban. Ezek során számos sikeres első megmászást hajtott végre, mind a tizennégy nyolcezres csúcson járt, illetve hosszában áthaladt Grönlandon. Reinhold Messner sohasem rekordokat kergetett, azt tartotta lényegesnek, hogy lehetőleg érintetlen vidékeken szembesüljön a természet kihívásaival, minimális felszerelést használva. Előadásokat tartott Európa-szerte, az USA-ban, Japánban, Asuztráliában, Dél-Amerikában, dokumentumfilmeket forgatott, és sikkei jelentek meg többek között a Stern, a Spiegel, a GEO, az Epoca, az Espresso és a National Geographic kiadványaiban. Több mint 40 kiadott könyvét számos nyelvre lefordították.

Zatímco si Fridtjof Nansen získal slávu svými výpravami k nejsevernějšímu konci zeměkoule a Roald Amundsen je považován za dobyvatele jižního pólu, zůstává Hjalmar Johansen v jejich stínu. Přesto hrál klíčovou roli na prvních cestách k oběma pólům. Kdo byl tento excelentní sportovec, který dokázal sám s Nansenem a malou smečkou saňových psů vyváznout z ledových plání Arktidy? Proč došlo v Antarktidě k jeho znepřátelení s Amundsenem? Proč odešel v pouhých pětačtyřiceti letech dobrovolně ze světa? Kniha zaplňuje stinná místa prvních dobrodružných cest k zemským pólům a navazuje na řadu velmi úspěšných Messnerových publikací.

Zatímco si Fridtjof Nansen získal slávu svými výpravami k nejsevernějšímu konci zeměkoule a Roald Amundsen je považován za dobyvatele jižního pólu, zůstává Hjalmar Johansen v jejich stínu. Přesto hrál klíčovou roli na prvních cestách k oběma pólům. Kdo byl tento excelentní sportovec, který dokázal sám s Nansenem a malou smečkou saňových psů vyváznout z ledových plání Arktidy? Proč došlo v Antarktidě k jeho znepřátelení s Amundsenem? Proč odešel v pouhých pětačtyřiceti letech dobrovolně ze světa? Kniha zaplňuje stinná místa prvních dobrodružných cest k zemským pólům a navazuje na řadu velmi úspěšných Messnerových publikací.

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

Souhrnná kniha ženského alpinismu od prvních túr, které podnikaly dámy v 16. století, až po nejznámější současné horolezkyně vypráví o nejvýznamnějších ženách, které se stejně jako muži-horolezci nechaly okouzlit krásou, přitažlivostí i nebezpečím ho r. Reinhold Messner líčí strhujícím stylem pokusy, rekordy a vítězství žen, které se staly stejně jako muži přemožitelkami všech čtrnácti osmitisícovek, a svou knihu doprovází množstvím ojedinělých fotografií.

Souhrnná kniha ženského alpinismu od prvních túr, které podnikaly dámy v 16. století, až po nejznámější současné horolezkyně vypráví o nejvýznamnějších ženách, které se stejně jako muži-horolezci nechaly okouzlit krásou, přitažlivostí i nebezpečím ho r. Reinhold Messner líčí strhujícím stylem pokusy, rekordy a vítězství žen, které se staly stejně jako muži přemožitelkami všech čtrnácti osmitisícovek, a svou knihu doprovází množstvím ojedinělých fotografií.

V roce 1950 se francouzské expedici, vedené Mauricem Herzogem, podařil výstup na první osmitisícovku. Byla to Annapurna v nepálském Himálaji. Šedesát let po tomto průkopnickém výkonu vede na „Bohyni úrody“, jak hoře říkají domorodci, tucet různých tras a na Annapurně stanulo i několik českých horolezců. Autor, který jako první vystoupal na Annapurnu po obtížné severozápadní stěně, vypráví napínavý příběh zpřístupnění této nebezpečné osmitisícovky a poprvé uveřejňuje seznam všech obyvatelů Annapurny. Obnovené vydání jedné z nejúspěšnějších knih Reinholda Messnera.

V roce 1950 se francouzské expedici, vedené Mauricem Herzogem, podařil výstup na první osmitisícovku. Byla to Annapurna v nepálském Himálaji. Šedesát let po tomto průkopnickém výkonu vede na „Bohyni úrody“, jak hoře říkají domorodci, tucet různých tras a na Annapurně stanulo i několik českých horolezců. Autor, který jako první vystoupal na Annapurnu po obtížné severozápadní stěně, vypráví napínavý příběh zpřístupnění této nebezpečné osmitisícovky a poprvé uveřejňuje seznam všech obyvatelů Annapurny. Obnovené vydání jedné z nejúspěšnějších knih Reinholda Messnera.

27. června 1970 se podařil dvěma mladým Jihotyrolanům, bratrům Reinholdu a Güntheru Messnerovým, výstup Rupálskou stěnou na Nanga Parbat. Při sestupu druhou stranou do Diamírského údolí Günther tragicky zahynul pod lavinou. Reinhold přežil s těžkými omrzlinami a ještě v nemocnici začal sepisovat zprávu o dramatických událostech na osmitisícovce. Sotva však kniha vyšla, byla zakázána a Reinhold Messner musel dlouhá léta čelit obviňování, že bratra obětoval své ctižádosti. Nyní konečně, po nalezení Güntherova těla, znovu vychází původní kniha s množstvím fotografií a s novou, provokativní předmluvou Reinholda Messnera. Podle knihy byl natočen film, který jistě uvidíme i v našich kinech.

27. června 1970 se podařil dvěma mladým Jihotyrolanům, bratrům Reinholdu a Güntheru Messnerovým, výstup Rupálskou stěnou na Nanga Parbat. Při sestupu druhou stranou do Diamírského údolí Günther tragicky zahynul pod lavinou. Reinhold přežil s těžkými omrzlinami a ještě v nemocnici začal sepisovat zprávu o dramatických událostech na osmitisícovce. Sotva však kniha vyšla, byla zakázána a Reinhold Messner musel dlouhá léta čelit obviňování, že bratra obětoval své ctižádosti. Nyní konečně, po nalezení Güntherova těla, znovu vychází původní kniha s množstvím fotografií a s novou, provokativní předmluvou Reinholda Messnera. Podle knihy byl natočen film, který jistě uvidíme i v našich kinech.

Pod sebou propast, před sebou vítězství Spolu se svými dvěma kamarády se Messner pokouší zdolat západní stěnu Ortleru cestou, kterou dvě stě let nikdo nepoužil. Výstup má dramatický průběh. Horolezci uvízli na svislé stěně v tisícimetrové výšce. Situaci komplikuje hustá mlha i obrovský ledový převis nad nimi. Cesta zpátky však není možná, a zbývá jen únik směrem vzhůru. Messner se znovu musí spolehnout na své neomylné instinkty, které z něj učinily nejslavnějšího horolezce všech dob. Dramatické líčení výstupu protkává Messner vzpomínkami, jak zdolával nejobtížnější alpské trasy. Neschází ani o úvahy o tom, jak si lidé přírodu uzpůsobují k tomu, aby jim mohla poskytovat konzumní zážitky. Vyslovuje se pro uchování „nebezpečného prostoru hor“ i pro další generace. Reinhold Messner je světově známý horolezec a aktivista v boji za záchranu životního prostředí. V knize dramaticky líčí náročné horolezecké výstupy, nechybí v ní ani vzpomínky a úvahy o smyslu horolezectví i o devastaci horské přírody. Je určena především čtenářům se zájmem o horolezectví, milovníkům hor a dobrodružství

Legendární horolezec Reinhold Messner vystoupil nejen na všech čtrnáct osmitisícovek v Himálaji, ale na přelomu let 1989/1990 urazil pěšky v Antarktidě trasu dlouhou 2800 kilometrů přes jižní pól, v roce 1993 prošel Grónsko (2200 kilometrů) a v dubnu 1995 stál na severním pólu. Po návratu domů začal psát knihu, v níž mapuje fascinující historii dobývání obou ledových pólů zeměkoule. Jako obvykle doplnil svůj čtivý text množstvím dobových i současných fotografií a vyobrazení.