Reinhold Messner strana 3 z 3

Spolu se svými dvěma kamarády se Messner pokouší zdolat západní stěnu Ortleru cestou, kterou dvě stě let nikdo nepoužil. Výstup má dramatický průběh. Horolezci uvízli na svislé stěně v tisícimetrové výšce. Situaci komplikuje hustá mlha i obrovský ledový převis nad nimi. Cesta zpátky však není možná, a zbývá jen únik směrem vzhůru. Messner se znovu musí spolehnout na své neomylné instinkty, které z něj učinily nejslavnějšího horolezce všech dob. Dramatické líčení výstupu protkává Messner vzpomínkami, jak zdolával nejobtížnější alpské trasy. Neschází ani o úvahy o tom, jak si lidé přírodu uzpůsobují k tomu, aby jim mohla poskytovat konzumní zážitky. Vyslovuje se pro uchování „nebezpečného prostoru hor“ i pro další generace. Reinhold Messner je světově známý horolezec a aktivista v boji za záchranu životního prostředí. V knize dramaticky líčí náročné horolezecké výstupy, nechybí v ní ani vzpomínky a úvahy o smyslu horolezectví i o devastaci horské přírody. Je určena především čtenářům se zájmem o horolezectví, milovníkům hor a dobrodružství.

Nové vydání knihy jednoho z nejslavnějších horolezců o průkopnických činech v Himálaji, tentokrát na Gašerbrumu: zdolání G I v alpském stylu a dvojitý výstup na G I a G II v roce 1984. Jako protiklad ke svému vyprávění popisuje Reinhold Messner situaci ze základního tábora v roce 1997, kde místo solidarity nastoupilo bezohledné soupeření a stany se táhly do dálky dvou kilometrů. K vydání knihy autor poznamenává: „Chci vylíčit své zážitky na G I a G II z doby, kdy Gašenbrum ještě nezasáhlo masové horolezectví. Mým úmyslem není jen vyprávět, jaké to bylo v dobách, kdy se masová turistika ještě nedostala do Gašerbrumského kotle… Chci jen ukázat, že i dnešní horolezectví v Himálaji skýtá velké možnosti – časový prostor pro nové výzvy zůstává naštěstí nekonečný.“

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

V roce 1950 se francouzské expedici, vedené Mauricem Herzogem, podařil výstup na první osmitisícovku. Byla to Annapurna v nepálském Himálaji. Šedesát let po tomto průkopnickém výkonu vede na „Bohyni úrody“, jak hoře říkají domorodci, tucet různých tras a na Annapurně stanulo i několik českých horolezců. Autor, který jako první vystoupal na Annapurnu po obtížné severozápadní stěně, vypráví napínavý příběh zpřístupnění této nebezpečné osmitisícovky a poprvé uveřejňuje seznam všech obyvatelů Annapurny. Obnovené vydání jedné z nejúspěšnějších knih Reinholda Messnera.

27. června 1970 se podařil dvěma mladým Jihotyrolanům, bratrům Reinholdu a Güntheru Messnerovým, výstup Rupálskou stěnou na Nanga Parbat. Při sestupu druhou stranou do Diamírského údolí Günther tragicky zahynul pod lavinou. Reinhold přežil s těžkými omrzlinami a ještě v nemocnici začal sepisovat zprávu o dramatických událostech na osmitisícovce. Sotva však kniha vyšla, byla zakázána a Reinhold Messner musel dlouhá léta čelit obviňování, že bratra obětoval své ctižádosti. Nyní konečně, po nalezení Güntherova těla, znovu vychází původní kniha s množstvím fotografií a s novou, provokativní předmluvou Reinholda Messnera. Podle knihy byl natočen film, který jistě uvidíme i v našich kinech.

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…

Audiokniha nejen o zdolávání přírody Světově proslulý horolezec a dobyvatel nejvyšších vrcholků Země se ve svých šedesáti letech vypravil sám a bez logistické podpory na cestu napříč pouští Gobi. Svou cestu zahájil v květnu 2004 na východním okraji pouště a za pomoci kočovných pastevců postupoval na západ, nejprve východní a jižní částí pouště, pak přes kamenité pustiny v její střední části.