Reinhold Messner

Na rozhraní mezi nebem a zemí... Není to sice nejvyšší hora Evropy, ale je prý nejkrásnější. Poslední vrchol Alp, jenž v polovině 19. století ještě nebyl pokořen, provokoval a přitahoval horolezce, kteří se ho pokoušeli zdolat. Reinhold Messner líčí „boj o Matterhorn“ z roku 1865 – soupeření výpravy Edwarda Whympera a družiny Jean-Antoina Carrela. Popisuje posedlost horolezců a touhu dokázat něco, čeho nedosáhl ještě nikdo před nimi, ale ukazuje také magickou přitažlivost hor, jejich krásu i nelítostnou surovost. Vypráví o přátelství, které se rozpadlo, o zklamání i o velké tragédii. interpret: Martin Stránský Délka nahrávky: 7 hodin 59 minut

GOBI je pokus Reinholda Messnera poznat svět a porozumět mu – je to výsostně osobní kniha. Horolezecká legenda se v 60 letech odvážila k poslední velké extrémní expedici na hraně mezi životem a smrtí. Vede ho dávný sen, pokusit se přejít napříč poušť Gobi, a to vlastními silami: sám, odkázán plně sám na sebe a bez sebemenší logistické podpory. Na své pouti dlouhé 2000 kilometrů přes Západní Gobi a pohoří Altaj zažije nebývalou hraniční zkušenost, fyzicky i psychicky. Je to akt sebeurčení a s nejistým výsledkem.

Není to sice nejvyšší hora Evropy, ale prý je nejkrásnější. Poslední vrchol Alp, jenž v polovině 50. a 60. let 19. století ještě nebyl pokořen, provokoval a přitahoval horolezce, kteří se ho pokoušeli zdolat.

Převratné úspěchy si žádají velké oběti – příběh dobytí Matterhornu. Žádná hora na světě nemá tak nezaměnitelný obrys jako Matterhorn. Ze všech stran působí nepřístupně. Nikdo neví, co obyvatelé Walliských Alp pociťovali nebo co si mysleli při pohledu na „Horu“, jak tento vrchol nazývají dodnes… První dobytí Matterhornu je příběhem o přátelství, které se rozpadlo, o souboji dvou výprav, o zklamání i o velké tragédii. O Matterhorn se jako první pokusil v roce 1857 italský horolezec, lovec a průvodce Jean-Antoine Carrel. O jeho snahách se dozvěděl Eduard Whymper, který do Alp původně odjel jako ilustrátor horských panoramat. Oba muži se spřátelili a na počátku 60. let 19. století spolu nebo každý zvlášť podnikli několik neúspěšných pokusů o dobytí Matterhornu, o což se na přelomu 50. a 60. let pokusila i řada dalších horolezců. Úspěchu dosáhl až roku 1865 Whymper se svou družinou, jejíchž několik členů při sestupu zahynulo. Carrel dobyl vrchol o tři dny později. Do dnešních dní si tato ikonická a oblíbená hora vyžádala kolem 500 obětí. Mimořádně poutavá kniha nejslavnějšího horolezce současnosti se dotýká témat spojených s lidským bytím a základními etickými hodnotami, jako jsou odpovědnost, důvěra a zrada.

Zatímco si Fridtjof Nansen získal slávu svými výpravami k nejsevernějšímu konci zeměkoule a Roald Amundsen je považován za dobyvatele jižního pólu, zůstává Hjalmar Johansen v jejich stínu. Přesto hrál klíčovou roli na prvních cestách k oběma pólům. Kdo byl tento excelentní sportovec, který dokázal sám s Nansenem a malou smečkou saňových psů vyváznout z ledových plání Arktidy? Proč došlo v Antarktidě k jeho znepřátelení s Amundsenem? Proč odešel v pouhých pětačtyřiceti letech dobrovolně ze světa? Kniha zaplňuje stinná místa prvních dobrodružných cest k zemským pólům a navazuje na řadu velmi úspěšných Messnerových publikací.

„Nesmím se zastavit”, to je má jediná myšlenka. Tak beznadějně jsem se ještě v životě necítil.“ S tyrolskou expedicí se Reinhold Messner v roce 1972 vydal poprvé na jihozápadní stěnu Manaslu, v jeho době jeden z největších nevyřešených problémů Himálaje. Po dosažení vrcholu se při sestupu náhle zkazilo počasí. Rozpoutala se sněhová bouře o síle orkánu a pro Messnera a jeho kamarády začíná dramatický závod o život…