Gustav Meyrink

Mysteriózní až tísnivá povídka německy píšícího spisovatele, ovlivněného atmosférou staré Prahy, především pak pražského židovského ghetta. V povídce Vypařený mozek Gustava Meyrinka se objevují mnohá výrazná herecká jména nejen rozhlasové práce. Z překladu Františka Marka ji hned na počátku 90. let dramatizoval a režíroval Jan Žáček, který obsadil Jiřího Bartošku, Jana Hartla, Josefa Somra, Jiřího Hálka, Ilju Racka a Václava Sloupa.

Strašlivá hrůza, kterou je Golem naplněn, mi nikdy nevymizí z paměti. Jorge Luis Borges Meyrinkův slavný román připomíná bolestnou zpověď člověka, který je přesvědčen, že mu bylo v životě strašlivě, nespravedlivě ublíženo. Hlavní postavu – Athanasia Pernatha, rytce drahokamů žijícího v židovském ghettu – pronásleduje jedna noční můra za druhou. Jako by ho řídily temné bytosti, ovíjela neproniknutelná chapadla úřední moci a pronásledovali zasvěcenci tajných spiknutí. Pod pláštěm tmy působí záhadné a neproniknutelné síly, z tajemných důvodů sledují hrdinu cizí osoby, dochází k matoucím děsivým setkáním. Životní události jsou připravovány a řízeny bytostmi, jež rozum nedokáže analyzovat. Před očima běží expresionistické melodrama, hororová evokace magické Prahy a jejího ghetta, jež navštěvují duchové; snová próza se proplétá po dláždění temných, úzkých uliček. Pernath přitahuje groteskní zážitky jako můry jdoucí za smrtí v plamenu svíčky. Všude kolem je archaický svět alchymistů, mystiků a podivných tvorů, již se dávají bezvládně unášet životem. Pro čtenáře jednadvacátého století pořídil zcela nový český překlad Hanuš Karlach, text provázejí kongeniální ilustrace Hugo Steinera.

Vždy jednou za čas lidského věku prolétne Židovským městem blesková duchovní epidemie, zachvátí duše živých za nějakým účelem, jenž nám zůstává skryt, a jako fata morgana dá povstat obrysům charakteristické bytosti, jež tu snad před staletími žila a prahne po tvaru a podobě.

Praha na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla stále plná tajemné mystiky. V té době ještě existovalo židovské ghetto na Josefově, kde se nad křivolakými úzkými uličkami vznášel duch minulosti a tajemný příběh o Golemovi. Stejnojmenný román, ve kterém se prolíná kouzlo rudolfínské Prahy, racionalita druhé poloviny devatenáctého století i nadčasové postřehy o lidské existenci, považují literární odborníci za nejlepší dílo proslulého Gustava Meyrinka. Částečně na motivy této knihy bylo natočeno několik filmů, nejznámější je vědeckofantastická adaptace Petra Szulkina z roku 1980, která získala několik mezinárodních ocenění.