Jan Mlčoch

První monografie Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa padesátých až osmdesátých let, čerpá z rozsáhlého souboru autorových prací, které po jeho smrti věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jeho manželka. Kramer vystudoval ve třicátých letech pražskou Státní grafickou školu pod vedením profesora Karla Nováka, u něhož o desetiletí dříve studoval také Josef Sudek. V té době se Kramer věnoval i sociální fotografii. Po druhé světové válce, během níž byl internován v koncentračních táborech, se k fotografii zase vrátil. Vynikal zejména v ateliérové práci, kde spojil výtvarný odkaz avantgardy s poučeným vnímáním tehdejších obchodních strategií. V padesátých letech i později spolupracoval s podniky zahraničního obchodu (Jablonex, Skloexport, Centrotex, Kovo ad.) i s domácím Domem módy. Od roku 1967 do počátku devadesátých let byl externím pedagogem na pražské FAMU, kde vychoval řadu budoucích profesionálů. Těžiště výběru výstavy je v jeho pracích z šedesátých let, kdy jako jeden z mála využíval také barevnou fotografii a spolupracoval s předními grafiky. Do obecného povědomí se nejvíce zapsala jeho tzv. Košířská madona, starší reklamní fotografie, kterou si v osmdesátých letech vybrali jako svoji značku mladí vydavatelé samizdatové kulturní Revolver Revue. Publikace, navazující na stejnojmennou autorovu výstavní premiéru, má ctižádost toto povědomí podstatně rozšířit. Koncepce knihy: Jan Mlčoch texty: Jan Mlčoch, Tomáš Pospěch

Kniha Josef Sudek / Otto Rothmayer: Návštěva u pana kouzelníka vychází ze stejnojmenné výstavy konané v roce 2021 a 2022 ke 125. výročí narození Josefa Sudka a 55. výročí úmrtí architekta Otto Rothmayera v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Publikace čtenáře zavede jednak na Pražský hrad – společnou lásku obou přátel – a jednak do architektovy vily a její nevelké zahrady v břevnovské ulici Na Bateriích, jež se ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století staly místem setkávání skupiny spřízněných umělců a přátel. Útočiště v neklidné době a inspiraci pro svou tvorbu tu nacházeli například i Josef Kaplický, Bedřich Stefan, Hana Wichterlová, Vladimír Studený, Pravoslav Rada či René Roubíček. Josef Sudek zde pořídil celou řadu fotografií, které pak řadil do několika cyklů, například do sérií Procházka po kouzelné zahrádce, Vzpomínky, Malé vzpomínky či Poznámky. Velký soubor Sudkových prací – kontaktní kopie a fotografické pigmenty – doplňují tzv. puřidla a veteše, na jejichž originální adjustaci se Sudkem spolupracoval právě Otto Rothmayer a jež jsou dnes ceněny jako nejprogresivnější příspěvek světové fotografii. V ukázkách kniha připomíná též práce samotného hostitele i společných přátel ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Muzea hlavního mšsta Prahy, Národního technického muzea v Praze, Muzea umění Olomouc a soukromého majetku.

Fotografovi Janu Mlčochovi vychází jeho první monografie. Tento mladý autor je již na veřejnosti známý prostřednidtbím výstav a publikováním v časopisech. Výběr fotografií je pouhá část jeho rozsáhlé zajímavé tvorby s názvem Levitace. Znázornuje fotografie žen jež jsou originálně nasvíceny a jeví se nám jakýmisi přízraky.

Dílo Jaroslava Rösslera (1902-1990) nepochybně patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším českým přínosům do světové avantgardní fotografie 20. a 30. let 20. století. Tato obsáhlá monografie poprvé ve větším rozsahu představuje nejenom Rösslerovy fotografie z českých a zahraničních veřejných i soukromých sbírek, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány, ale také jeho kresby, které byly většinou zveřejněny teprve nedávno na výstavní retrospektivě Jaroslava Rösslera v Uměleckoprůmylsovém museu v Praze. Publikace v obrazové části i v textech pěti autorů sleduje vývoj Rösslerova díla od symbolisticky a secesně laděných začátků, ovlivněných jeho učitelem Františkem Drtikolem, přes radikální avantgardní fotografie, fotomontáže a koláže, osobitně rozvíjející podněty futurismu, konstruktivismu, nové věcnosti, poetismu a abstraktního umění, moderní reklamní snímky, vytvořené během jeho devítiletého pobytu v Paříži, až po experimentální fotografie, vzniklé v 50. — 70. letech po autorově delší tvůrčí přestávce.

Kniha Česká fotografie 20. století, vycházející paralelně v češtině a angličtině, poprvé v tak velkém rozsahu představuje hlavní tendence, osobnosti a díla české fotografické tvorby celého uplynulého století. Obsahuje 517 reprodukcí, jež zahrnují jak mnohokrát viděné nejvýznamnější fotografie a fotomontáže, tak i práce, které byly dlouho zapomenuty anebo dosud vůbec nebyly publikovány. Je seřazena do sedmnácti kapitol a doplňuje je obsáhlá chronologie nejvýznamnějších událostí v české fotografii 20. století.