Christian Morgenstern strana 2 z 2

Ein kindlich spaßiges Spiel mit dem Wort und herrlich poetischer Unsinn zugleich: Der funkelnd skurrile Witz der 'Galgenlieder', die 1905 erstmals erschienen, entfaltet seine Wirkung bis heute. Hier dämmert dem 'Zwölf-Elf', was sein Problem ist, und er nennt sich fortan 'Dreiundzwanzig' - dort sehnt sich der Werwolf, flektiert zu werden: 'des Weswolfs', 'dem Wemwolf', 'den Wenwolf'. Morgensterns zauberhaft schräger Blick auf die Welt begeisterte schon Kurt Tucholsky: 'Man weiß am Schluss nicht, was man mehr bewundern soll, die Clownerie oder die tiefe Weisheit.'

80 textů německého básníka a zakladatele nonsensové poesie Christiana Morgensterna (1871-1914), které v roce 1951 přeložil mladý Egon Bondy (1930-2007) na své první oficiální vydání čekalo bezmála půl století. Pro první knižní edici v Labyrintu je v roce 2000 připravil Martin Machovec. Dnes se vracejí v nové grafické úpravě s ilustracemi Dory Dutkové, aby se čtenáři opět mohli potěšit jejich slovními hříčkami a jazykovým vtipem, který ale nezřídka skrývá mnohem hlubší vrstvy, než je na první pohled patrné.

Básník Christian Morgenstern (1871­–1914) pojímal humor jako hru fantazie. Výbor s názvem Estetická lasička obsahuje texty ze sbírek Šibeniční písně, Palma Kužel a Šlasi, které byly česky otištěny v knize Beránek měsíc (Odeon, 1990). Podle překladatele Josefa Hiršala vznikly Morgensternovy skvosty groteskní lyriky jako předobraz budoucích německých kabaretů a scén Maxe Reinharta a zásadně ovlivnily i další literární velikány například Joachima Ringelnatze, Ericha Kästnera či Ernsta Jandla. Ačkoli sám Morgenstern přikládal této linii své tvorby jen malou váhu, jsou to právě básně „duševního ráje oddychu“, které se svým poetickým humorem nesmazatelně zapsaly do dějin poezie.