Daniela Mrázová

Vdovec Nils Vik se vydává na poslední plavbu. Po celý dospělý život převážel lidi přes fjord, nabízel jim zastavení v čase, byl jim společníkem i zpovědníkem. Teď se s některými z nich setkává znovu. Cesta je pro něj příležitostí obrátit se do vzpomínek, zrekapitulovat život v jeho těžkých i radostných fázích a vyjádřit lásku k těm, které potkal, miloval a ztratil.

V poklidném pátečním odpoledni je na prahu svého bytu zavražděna Blixova blízká kolegyně Sofie Kovicová, Vše nasvědčuje tomu, že šlo o promyšlenou likvidaci, Vrah si odnesl i její notebook a spisovou složku s neznámým případem, Celé oddělení se vmžiku pouští do práce a vzápětí přichází další rána – dva muži unesou Blixovu dceru, která se náhodou ocitla ve vrahově blízkosti, Blix je vyloučen z vyšetřování, a tak se rozhodne jednat na vlastní pěst, Emma Rammová je mu však tentokrát spíš přítěží,

Mia se vrátila na ostrov Hitra s úmyslem udělat za svojí policejní kariérou tlustou čáru. Jedenáctiletá Sofie ji však přemluví, aby se pokusila vyřešit záhadné zmizení jejího kamaráda. Místnímu policistovi Eriksenovi zase dělá starost znesvěcený oltářní obraz v kostele. Pátrání po pachateli ho zavede až do vyřazeného člunu, v jehož podpalubí čeká hrůzná podívaná. Na místo je povolán vyšetřovatel Munch. Ustojí malé společenství nejkrásnějšího norského ostrova otřes vyvolaný bestiálními zločiny?

Je prokázáno, že i drobné pravidelné pozitivní zkušenosti vedou ke zlepšení zdravotního stavu, prohloubení přátelských vztahů a prodloužení života. Radost funguje jako protiváha stresové zátěže a zmírňuje úzkosti a obavy. V 31 kapitolách knihy najdeme postoje a činnosti směřující k vyrovnání, uklidnění, vděčnosti a vůbec pozitivnějšímu přístupu k životu. Kde všude lze štěstí hledat a najít: Dá se mu vůbec naučit? Jak přerámovat každodenní zkušenosti, aby se z nich staly zdroje štěstí? Text nabízí množství aktivit vedoucích ke štěstí, jako je navazování méně hlubokých vztahů v běžném životě, mindfulness, neustálá zvídavost, dávání a přispívání, vděčnost, přijetí, docílení stavu flow a samozřejmě pobyt v přírodě, vytváření „mentálního alba šťastných vzpomínek“, obměňování, hravost a pokorný přístup k životu. Ragnhild Bang Nes vyučuje psychologii na univerzitě v Oslu. Působí také v norském Ústavu pro výzkum veřejného zdraví, kde se již téměř 20 let věnuje výzkumu štěstí.

Píše se rok 2001. Novopečený šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Holger Munch má za úkol vyřešit vraždu dvou jedenáctiletých chlapců. Nedostatek důkazů ho přivede na nápad angažovat talentovanou studentku policejní akademie Miu Krügerovou. Ani s pomocí její intuice se však nevyhnou všem falešným stopám, které jim zanechává pomatený vrah posedlý vizuální dokonalostí. Podaří se nakonec dopadnout muže, jenž má hrůzné činy na svědomí?

Píše se rok 2001. Novopečený šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Holger Munch má za úkol vyřešit vraždu dvou jedenáctiletých chlapců. Nedostatek důkazů ho přivede na nápad angažovat talentovanou studentku policejní akademie Miu Krügerovou. Ani s pomocí její intuice se však nevyhnou všem falešným stopám, které jim zanechává pomatený vrah posedlý vizuální dokonalostí. Podaří se nakonec dopadnout muže, jenž má hrůzné činy na svědomí?

Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.

Příběh o nesvobodě, lásce a posedlosti, i o tom, jak se daří zlu, když moc je slepá Píše se rok 1928. Do nervového sanatoria na dánském venkově přijíždí z Vídně doktorka Hannah Neumannová. Jejím úkolem je zastavit opakující se sebevraždy, s nimiž si tým rigidního ředitele neví rady. Hannah studovala u samotného Freuda a ve staromódně fungujícím sanatoriu začne praktikovat psychoanalýzu. Společně s ambiciózní zdravotní sestrou Dagmar se pouští do takřka detektivní práce a záhy zjistí, že ke všem úmrtím došlo za úplňku. Celou dobu však musí čelit skepsi, kterou její práce vyvolává mezi kolegy, a hledá útěchu v rodícím se milostném vztahu, jenž se jí nakonec stane přítěží. Co měly společného čtyři mladé ženy, které se utopily v jezeře? Jaké tajemství skrývá němá pacientka, již trápí hlasy linoucí se ze zdí sanatoria? A kolik úplňků Hannah a Dagmar přečkají, než dojde k další tragédii?

Jak se komik proti své vůli pokusil o lásku k přírodě Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, obklopený fjordy a horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Jeho to ovšem do přírody nikdy netáhlo. Jenže před pár lety mu hory začaly přebírat přátele — jednoho dne si totiž uvědomil, že na Facebooku nemá jediného přítele, který by nesdílel svou fotku na horách. Začalo mu to vrtat hlavou. Že by se celou dobu mýlil? Ze strachu, že o něco přichází, se vydá do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zapálených jedinců na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní chýše nebo Kočičárna.